Nový samec adaxe v olomoucké zoo
Nový samec pouštní antilopy adaxe přicestoval do olomoucké zoo na Svatém Kopečku, návštěvníci jej už mohou pozorovat ve výběhu. Rozšířil tak skupinu tří mláďat z loňského roku a čtyř chovných samic.
Na udržení populace adaxů ve volné přírodě nese výraznou zásluhu Zoologická zahrada Hannover, které náleží i vedení jejich plemenné knihy. V této knize je v rámci Evropy evidováno 193 adaxů, z nichž vzešlo 26 chovných skupin, tvořených 26 samci a 105 samicemi. 91 zoologických institucí se podílí na přežití tohoto velmi vzácného zvířete do té míry, že se jeho počet zvýšil na 698 jedinců v těchto institucích žijících (údaj z r. 2008). Ve volné přírodě, na soukromých farmách, v dalších zahradách a rezervacích se na světě pohybuje posledních ne více než 5000 jedinců. V rezervacích v Maroku se stavy ze 70 kusů vysazených v letech 1994-97 zvýšily na 550 kusů v roce 2007. Činností se stejným záměrem se také zabývá rezervace v Tunisku (Bou Hedma).
„Olomoucká zoologická zahrada započala s chovem pouštních antilop v roce 1987. V rámci evropského záchranného programu se následně v roce 1996 zúčastnila reintrodukce adaxů do ohraničené rezervace Souss Massa National Park v Maroku,“ uvádí zoolog Jitka Vokurková. „Tehdy se vypouštění zpět do volné přírody týkalo 3 samců – Leoše, Pajdy a Ferdy,“ dodává.
V současné době čítá skupina pouštních antilop v Zoo Olomouc 3 mláďata z roku 2011 a 4 chovné samice, k nimž se 28. 7. 2012 přidal samec Heiner. Adax Heiner se narodil v roce 2011 v zoologické zahradě v Hannoveru. Ta jej nyní svěřuje do péče olomoucké zoo s důvěrou, o níž se zasloužila prostřednictvím výsledků úspěšného odchovu a následného přispění k vypouštění těchto zvířat do rezervace. Získání chovného samce Heinera neprovází jen radost, ale i očekávání. „Doufáme, že se se svou novou skupinou sžije a do budoucna se zaslouží o její rozšíření v podobě odchovaných mláďat a věříme, že i o jejich návrat do volné přírody,“ podotýká ředitel zahrady Radomír Habáň.
Dříve obývali adaxové téměř celou saharskou oblast, dnes se však vyskytují pouze na několika málo jejích místech a řadí se k velmi vzácným zvířatům - jejich druh je veden jako kriticky ohrožený. Přirozeným biotopem se těmto pouštním antilopám staly vyprahlé oblasti. Tam se však nalézá vegetace velmi málo, stáda proto musí při hledání pastvy urazit nemalé vzdálenosti, a jelikož nepatří k rychlým běžcům, stávají se častou kořistí predátorů. Svým bílým zbarvením, které odráží sluneční paprsky, se přizpůsobují svým životním podmínkám, v zimních měsících se přebarvují do tmavších odstínů.
