Na Vysočině je hlad po klempířích a pokrývačích

O střechová řemesla není na Vysočině zájem. Dokazují to statistiky z posledních let. Například v letošním roce nastoupilo na klempíře v krajském městě pouze jedenáct dětí. "Obor pokrývač jsme vůbec neotevřeli, nebyl o něj zájem. A přitom jsme jediná škola na Vysočině, která klempíře a pokrývače vyučuje," řekl Regionu ředitel Střední školy stavební v Jihlavě Pavel Toman.

Za malý zájem o střechová řemesla může podle Vlastimila, který je pokrývačem už dvacet pět let, nedostatek peněz. "Není to bůhví jak dobře placené zaměstnání. Tedy pokud neděláte na živnostenský list. My jako zaměstnanci moc velké platy nemáme," řekl Regionu řemeslník, podle kterého se mzdy pokrývačů pohybují okolo patnácti tisíc korun čistého.
Podle Pavla Tomana mají navíc někteří rodiče strach, že jde o nebezpečné povolání. "To už ale není tak úplně pravda. Máme nejmodernější vybavení pro zajištění bezpečnosti našich učňů. Máme různé popruhy, které to riziko práce ve výškách minimalizují," vyvrací obavy ředitel.
V současné době se na Vysočině vyučuje pokrývačem a klempířem zhruba třicet mladých lidí. A lepší to není ani jinde v republice. "Ročně vyjde ze školy v Česku s výučním listem okolo 140 řemeslníků a to rozhodně není hodně," řekl Regionu Josef Štrouf, učitel odborných předmětů na Střední škole stavební v Jihlavě.