Od Labe k ohnivému koni na Kamýku

14. říjen 2012

K cíli dnešního výletu, na hrad Kamýk na Litoměřicku, se můžete z labského údolí dostat různými cestami. Třeba z Libochovan.

Ke Kamýku dojedete autem nebo na kole odbočkou ze silnice, která vede z Libochovan do Velkých Žernosek. Pěšího turistu povede z Libochovan žlutá značka – nejprve nad soutěsku Porty Bohemiky a na pověstnou Kalvárii, známou též jako Tříkřížový vrch; z něj pak po zelené značce k hradišti Hrádek, které je v podezření, že by mohlo být Canburgem, slovanským hradištěm, obléhaným a nedobytým roku 805 vojsky franského císaře Karla Velikého. A co najde turista po pěti kilometrech chůze na samotném Kamýku? Nejen hrad, ale také obec. A v ní pseudorenesanční zámeček s pamětní deskou, která připomíná pobyt Bedřicha Smetany. Skladatel má na Kamýku i svou pamětní síň, v budově obecního úřadu. Ve vsi pobýval roku 1860, kdy tam se svou druhou ženou Barborou strávil líbánky.

Zdaleka viditelným symbolem obce je však zřícenina hradu Kamýka, který se od 14. století vypíná na čedičové skále nad vsí. K hradu se vztahuje pověst o Kamýcké růži. Nejedná se o květinu, ale o dceru hradního pána, kterou prý unesl templářský rytíř z nedalekých Žernosek. Není příliš známo, že pod hradem se nachází dutina, původně snad přírodní, později člověkem přetvořená a rozšířená. Ke sklepu se dostanete ze stezky směřující ke vstupu do hradu – stačí jít dál po vrstevnici nenápadnou stezičkou mezi křovím. Dovnitř se vstupuje portálem z pěti pískovcových kamenů na jižní straně skaliska s hradem. Poklad tam nenajdete, spíše odpadky. A nedržujte se uvnitř dlouho. Říká se totiž, že po západu slunce se na obecní louce u Kamýka zjevuje přízrak ohnivého koně. Snad je elektricky nabitý – podle pověsti prý srší jiskrami a po odvážlivci, který se k němu přiblíží, dokonce metá blesky. Utéci před ním můžete zpátky do údolí – třeba po modré, přes Malíč do Velkých Žernosek. Je to 3,5 kilometru.

Pohled na ves Kamýk se zříceninou stejnojmenného hradu na Litoměřicku

Zdroje:
Martin Stejskal: Labyrintem míst klatých. Praha: Eminent, 2011, s. 369
Richard Pokorný – Michal Holec: Jeskyně Ústeckého kraje. Praha: Nakladatelství XYZ, 2009, s. 218-220.
Slávka Brádlová – David Hertl: Bedřich Smetana na severu Čech. Severočeský atlas [online].


Zvětšit mapu
autor: frv
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.