Jídlo vám změní geny
Jednovaječná dvojčata mají naprosto totožnou sekvenci DNA, pokud ale každé z dvojčat budete krmit jinou stravou, vychováte dva odlišné jedince.
Stane se to, že každá strava v těle spustí jiný typ chemické reakce. Některé z nich uvede do pohotovosti skupinu tzv. "metylových" molekul. Ty se pak chovají jako vypočítavá milenka. Vyhledají spuštěný gen, přilepí se na něj a začnou ovlivňovat jeho řídící úseky. Gen se od té doby začne chovat jinak, říkáme, že je "metylován". V důsledku tohoto činu může svůj výkon buď zvýšit a stát se neúnavným "lvem salónů", anebo naopak svou činnost utlumí a pospává. Tím se ve výsledku mění i chování celého organismu, které je dědičné. V důsledku toho lze uvažovat o tom, že pokud je rodič vystaven nebezpečí a přežije ho, může záznam o své strategii touto formou předat potomkům, kteří pak mohou stejné nebezpečí překonat stejně úspěšně.
Epigenetika
Vědní obor, který se zabývá popsanými jevy je poměrně mladý. Jmenuje se epigenetika. Lze jej zkoumat i laboratorně, na experimentálních zvířatech, a to poměrně jednoduše. Genetické klony jedné myši lze krmit různou stravou a sledovat, jak se následkem tohoto vlivu mění kupř. zbarvení srsti zvířete. Vědci z Duke univerzity v americkém Durhamu způsobili poprask experimentem, při němž ukázali, jak dramaticky se může proměnit potomek jedince. Vypěstovali žluté obézní myši, trpící cukrovkou a rakovinou. Jejich potomky pak krmili stravou bohatou na vitamíny, cholin a kyselinu listovou, přičemž když mláďata dospěla, rodičům se vůbec nepodobala - byla zdravá, štíhlá a zbarvená jako normální myš.
Strach a stres změní vaše tělo
Ukazuje se také, že změny nemusí vyvolat jen strava, ale pouhý prožitek. Lze kupříkladu potkaní matku vystavit na určitou, ne dlouhou, dobu hladovění. Strach, stres, radost, to vše v našem těle vyvolává bouřlivou sérii chemických reakcí, na které metylové skupiny reagují. Vznikající "milostné vztahy" s geny pak ovlivňují základní nastavení našeho genomu jako ladič piáno. U budoucích potomků hladovějící potkaní matky se proto stresující zážitek projeví změnou fungování genů jejich mozku. Stane se tak ale kupodivu až malí potkánci dospějí. Potěšitelné je zatímní zjištění, že tyto změny mohou být vrtatné, že naše naladěná "piána" můžeme přeladit - přemetylovat.
Jak to udělat? Co všechno nás ovlivňuje? Lze nežádoucím změnám předejít? Přijďte si o tom prohlédnout film režiséra Hervé Nisica "Skrytý život našich genů", který letos dostal hlavní festivalovou cenu na 2. ročníku pražského Life Sciences Film Festivalu. V rámci ozvěn festivalu vám jeho promítání Meteor nabídne tuto neděli 25. listopadu v 18:00 hodin, v budově Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech (vchod z ulice Římská 13).
Přítomní odborníci
Přítomni budou prof. Jaroslav Flégr (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy) a prof. Jaroslav Petr (Výzkumný ústav živočišné výroby), kteří budou vyprávět o dalších podivuhodných souvislostech naší dědičnosti. Obou odborníků se pak budete moci ptát na cokoliv, co vás k tématu zajímá.
Vstup zdarma
Akce je určena všem zájemcům o zajímavé a důležité informace z oblasti vědy, která je zatím ve stínu zájmu. Vstup je bezplatný. Počet volných míst limituje kapacita sálu. Hlásit na projekci se můžete mailem už teď, a to na adrese METEOR@rozhlas.cz, budeme Vám rezervovat místo.
Těšíme se na vás.
O tématu epigenetiky uslyšíte v rozhlasovém vysílání Meteoru 24.11. a 1.12. 2012
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
