Řetěz, sekyrka a chléb nesměly během staročeských Vánoc chybět

9. prosinec 2012
Po Česku

Jestli se chystáte, že si byt vyzdobíte v lidovém duchu, tedy tak, jak si své příbytky zdobili naši předkové na vesnici, nabízíme inspiraci. Vydejte se s námi na Kolínsko do skanzenu v Kouřimi!

Víte, jakou barvu by měly mít svíce na adventním věnci? A co na konci 19. století nesmělo chybět ve školní učebně? Nenechte si ujít ani sobotní výlet Po Česku.

„Ve světnici nad stolem vidíme nůž zapíchnutý ve trámu. Na sobě má krajíček chleba a krajíček vánočky. Jde o doklad lidové víry, v jejímž rámci se zkoušelo, jestli úrodu v příštím roce nepostihne pohroma,“ dozvídám se na úvod.

„Když nůž zrezivěl pod plátkem chleba, věřilo se, že se neurodí žito, když zrezivěl pod plátkem vánočky, věřilo se, že se neurodí pšenice,“ vypráví ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink. U stolu, kolem kterého se na statku scházela celá rodina, jsme ještě zůstali.

„Nohy od stolu jsou svázány řetězem, který symbolizuje soudržnost rodiny v novém roce. Pod stolem leží otep slámy, jejíž přítomnost se vykládá různým způsobem – buď jako připomínka Kristova narození, nebo jako snaha o úspěšné hospodaření v příštím roce,“ dozvídám se.

„Vidíme tu i sekeru, která měla magický význam. Věřilo se, že kdo na ni během štědrovečerní večeře stoupne bosou nohou, bude v novém roce zdravý. Nebo ho minimálně nebudou bolet nohy,“ usmívá se Vladimír Rišlink.

To je výzdoba, kterou letos o Vánocích doma nejspíš nezvolíte. Avšak svátečně prostřený stůl by vás inspirovat mohl. Kdysi na něm nesměl chybět chléb.

Skanzen v Kouřimi na Kolínsku

„Podle lidové víry by se chléb mohl urazit, že není na štědrovečerním stole. Pak by mohl chybět i v novém roce,“ vysvětluje můj průvodce.

Ve světnici nechybí ani lidový betlém a stromeček. Ten se kdysi věšel od stropu.

„Vánoční stromek se zdobil především nejrůznějšími poživatinami, jako jsou jablka nebo ořechy. Co na něm nemohlo chybět, byly svaté obrázky,“ říká můj Vladimír Rišlink.

Ve stylu lidových Vánoc vyzdobili v kouřimském skanzenu rychtu z Bradlecké Lhoty na Jičínsku. V její velké světnici nechybí chlebová pec, krásný malovaný nábytek, stůl s lavicí ve svatém koutě ani postel, dokonce i s nebesy. V této světnici se kdysi o Vánocích scházela celá rodina včetně čeledi.

„Čeleď zpravidla tvořil čeledín a dvě děvečky, jimž se staročesky říkalo děvka malá a děvka velká,“ uzavírá Vladimír Rišlink.


Zobrazit polohu Muzea lidových staveb v Kouřimi na větší mapě

Spustit audio