Invazní travina přispívá k častějším požárům
K častějšímu výskytu rozsáhlejších požárů přispívá významně sveřep střešní, který zavlekli do Ameriky evropští osadníci v 19. století.
Sveřep střešní (Bromus tectorum) je domovem v Evropě, jižní Asii a severní Africe. Tato travina má silně rozvinutý kořenový systém, kterým čerpá vláhu z půdy. Může přežívat i na suchých stanovištích, kde se jiným rostlinám tolik nedaří. Pokud sveřep pronikne na nové lokality, pak je tam zdatným konkurentem původních rostlin. Sveřep domácí flóru vytlačí a sám převládne. K tomu došlo například v rozsáhlých aridních oblastech Spojených států ve Velké pánvi.
K požárům dochází ve Velké pánvi obvykle rok po vydatných deštích. Dostatek vláhy v jinak velmi suché oblasti umožní intenzivní růst vegetace. Traviny do dalšího roku uschnou a promění se v dokonalé palivo, jež čeká jen na jiskru, která jej podpálí. Původní vegetace Velké pánve nevytváří souvislé porosty. Kryje jen malé plochy, mezi kterými zůstávají holá místa bez rostlin. V takových porostech se požáry šíří s obtížemi, protože oheň musí „přeskakovat“ holá místa bez vegetace. Sveřep střešní však využívá vydatnějších srážek lépe než původní druhy. Vytváří souvislé porosty se značným objemem suché biomasy, v kterých se pak požáry šíří na velké vzdálenosti.
V posledních deseti letech hořely při padesátce největších požárů Velké pánve porosty sveřepu střešního 39krát. Porosty tohoto invazního druhu jsou k požárům podstatně náchylnější než obdělaná půda či původní porosty, v nichž dominují v závislosti na lokalitě buď keřovité pelyňky Artemisia tridentata, nebo borovice a jalovce.
Rozšíření sveřepu střešního v oblasti Velké pánve zcela mění přirozený cyklus požárů v tamější přírodě. Původní porosty vyhořely v průměru jednou za dvě staletí. Oblasti zarostlé invazním sveřepem vyhoří v průměru jednou za 78 let. Pokud některé rostlině požáry svědčí, pak je to právě sveřep střešní. Na vypálených plochách roste ještě intenzivněji a o to úspěšněji dokáže vytlačovat původní druhy. Vzniká tak začarovaný „sveřepí kruh“. Požáry svědčí sveřepu a sveřep přispívá k častějším a rozsáhlejším požárům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
