Situace ruské pravoslavné církve očima velvyslance Petra Koláře
Rusové dnes slaví pravoslavné Vánoce. Ruská pravoslavná církev přitom v loňském roce prošla nelehkým obdobím. Nejvíc ji samozřejmě poznamenala kauza punkové kapely Pussy Riot. Ta ji přiměla, i když pro církev možná nedobrovolně, k pokud možno jasnému sebevymezení. O ruském pravoslaví rozmlouváme s českým velvyslancem v Moskvě Petrem Kolářem.
Že ruská pravoslavná církev se státem trvale takříkajíc peče, je stará známá věc. Pan velvyslanec k historickým souvislostem tohoto cézaropapistického vztahu říká:
„Ruská pravoslavná církev tradičně spolupracovala se státem, se státní mocí. Vynecháme-li období komunismu, ale vlastně i tam měla na spolupráci zpočátku našlápnuto, a v průběhu té doby se nakonec neprojevovala nijak revolučně – snad až na pár individuálních akcí. Je ale pravda, alespoň někteří pravoslavní hodnostáři to říkají, že byla připravena spolupracovat s tou státní mocí, která bude u vesla. Kdyby v době revoluce církev vyzvala prosté Rusy, aby proti revoluci bojovali se zbraní v ruce, mohlo všechno dopadnout jinak.“
A jak je to podle velvyslance Koláře dnes?
„Dnes je ta jejich role stejná, jako bývala dřív, za carského Ruska, oni prostě s tou světskou mocí žijí v jakési symbióze. Je to výhodné pro obě strany a není v tom opravdu nic neobvyklého, nic zvláštního. Kdo ruskou historii zná, ten ji tak vnímá. Situace je ovšem jiná, protože Rusko dnes není ani v 19. století, ani ve 20 století. Je tam, co v Rusku zatím nebylo, je tam rodící se střední třída, existuje internet, informace se šíří mnohem rychleji. Lidé jsou nejen schopni se dovzdělávat i informovat, ale i své akce koordinovat. Na to pravoslavná církev umí ne úplně reagovat a neumí na to reagovat ani ruský stát.“
Tolik ve své misi právě končící český velvyslanec v Moskvě Petr Kolář.
