Chaco a Paquimé, příběh dvou společností

Budiž život
Zdá se být nepravděpodobné, že zde mohla rozkvést lidská společnost. Před tisíci lety se však údolí stalo centrem pokročilé civilizace indiánů Anasazi. Kultura Chaco nejvíce vzkvétala v 11. století, kdy se kaňon stal ekonomickým centrem celé rozsáhlé plošiny Chaco.

Čilý obchodní ruch
Chacoánská elita měla prospěch z dálkového obchodu, který jí umožnil vlastnit luxusní zboží a upevnil její politickou moc. Obousměrný dálkový obchod se zeměmi na jihu, zejména s Mexikem, byl zprostředkován putujícími obchodníky, kteří zboží nosili na zádech. Jako příklad může sloužit přítomnost tyrkysu z dolů v dnešních státech Nové Mexiko (doly Cerrilos), Arizona či Nevada až v dalekém mayském městě Chichén Itzá na Yucatánu.

Obchodníci rozvíjeli i v oblasti stavebnictví
Exotické zboží nebylo to jediné, co mohli obchodníci či jiní návštěvníci z jihu přinášet. Přicházely s nimi jistě i ideje, včetně architektonických prvků a esoterické tradice. Příkladem je existence kolonády v pueblu Chetro Ketl, prvku v architektuře puebel zcela neznámého. Sloupová kolonáda byla vybudována asi 50 let po tom, co byla navržena a postavena hlavní část puebla, někdy okolo roku 1100. Podobná kolonáda se také objevila ve městě Paquimé, s kterým Chaco rozvinulo obchod s papoušky ara (Ara macao) a tyrkysem.

Ara Ararauna - největším nebezpečím je pro ně pokračující kácení tropických pralesů a odchyt ptáků pro chov v zajetí.|foto: Zbyšek Podhrázský

Papoušci ara
Dnes se všeobecně uznává hypotéza, že arové byli získáváni výměnným obchodem z Paquimé, pouštního města v severním Mexiku, vzdáleného asi 150 kilometrů od dnešních hranic Spojených Států a Mexika. Ač je pro tuto hypotézu řada nepřímých důkazů, zdá se, že existuje problém časové souvztažnosti vrcholných období dvou civilizací. Chaco kvetlo nejvíce v 11. století našeho letopočtu, ale už po roce 1130 prudce upadalo. Paquimé naopak zazářilo náhle jako kometa až koncem 12. nebo začátkem 13. století. Můžeme silné vazby mezi těmito dvěma vzdálenými civilizacemi zařadit do krátkého období, kdy jedna civilizace upadala a druhá ještě v plné míře nepovstala? Nevíme.

Článek publikujeme se souhlasem časopisu Vesmír 1/2013.