Karim: 17 let na ulici prostitutem

7. únor 2013

Hlad, zima, žebrota, drogy, prostituce. Život na ulici není peříčko. Jaká tam platí pravidla a jak to chodí v pražském podsvětí? I to se můžete od loňského srpna dozvědět na netradiční prohlídce Prahy z výkladu Karima, jednoho z průvodců-bezdomovců v rámci projektu Pragulic a hosta pořadu Kvér.

„Já jsem byl na ulici od šestnácti až do třiatřiceti. Odešel jsem, když jsem byl na učňáku. Na 17 let jsem spadl do prostituce, na 6 let do drog.“ Začíná prohlídku vyprávěním svého příběhu téměř čtyřicetiletý Karim. Jako průvodce projektu Pragulic předává návštěvníkům bezmála tříhodinové procházky centrem Prahy nejen informace týkající se české historie a pražských památek. Přidává to nejcennější – pohled člověka, který se vrátil z ulice do normálního života.

Jedno z míst, kde se skupina vedená Karimem o sobotním dopoledni zastavuje ze všeho nejdřív, je nechvalně proslulá Perlová ulice.

„Tady za váma je plaketa – padlým ženám – která symbolizuje lidi, kteří tady přišli o život. Buď je zabil klient, nebo pasák, nebo kolegyně/kolega ze žárlivosti. No a ta T zóna byla rozdělená – tady byly holky, tady kluci a holky dohromady a za váma ta část ke kostelu, tam byli kluci, který se převlíkali za holky pro německý a holandský turisty. Tady se 1618 hodin makalo. Na každým půlmetru seděla holka ve výkladu nebo v mini separovaným boxu a čekala na klienta. Samozřejmě tady byli naháněči, který dodávali čerstvý maso. Vždycky když se nějakej mladej kluk nebo holka objevil na hlavním nádraží, tak je odchytli, zdrogovali, znásilnili a donutili šlapat. Dneska je to trošku jiný. Dnes si to některý holky vyberou samy, buď na školný, nebo spojí příjemný s užitečným.“

V Perlovce strávil Karim sedm let. Jeho další destinací byl dnes už neexistující podnik Disco Riviéra na Národní třídě blízko dnešního Café Louvre. Mezi prostituty byl i tam Karim výjimkou, homosexuálů je mezi nimi totiž pouhé 1 %. Na otázku, jak situace v Riviéře vypadala, reaguje Karim v zápětí.

02824417.jpeg

„Podmínka byla, chceš pracovat v Riviéře, nemáš pasáka, budeš dávat 20% z výdělku, nebudeš – támhle jsou dveře, můžeš jít. Takhle to chodí i dnes, na Smíchově ve Zborovský je klub, tam když přijde kluk z ulice za sexuálním byznysem, tak dává automaticky tři stovky na bar. Protože tam mají podnikový šlapky. Tam kluci dělají striptýz, mají za to deset stovek za večer, dvakrát, protože mají dvojitý čísla, plus lajfky. Live číslo není klasickej striptýz, ale sex při tanci. Zároveň je klienti platěj, třeba si je pak odvedou na pokoj, nebo se s nima domluví na nějaký večeři apod. Znám kluky, který tohle dělaj a maj byt v nejdražší části Prahy, protože jim to klient zaplatil.“

Jak ale Karim jedním dechem dodává, ve světě prostituce se člověk neuživí dlouho. Začíná zpravidla ve 14, v 15 letech a po dvacítce už o něj není zájem. V Praze, kde sex byznys od 90. let kvete, najdete více než 40 podniků zaměřených pouze na gay minoritu. Přesto, jak upozorňuje Karim, je stále těžší si prostitucí vydělat na chleba, mimo jiné také kvůli rostoucí represi ze strany bezpečnostních orgánů. Tak třeba nynější poměry na pražském hlavním nádraží výrazně ovlivnila rekonstrukce nádražní budovy.

„Rekonstrukce změnila prostory, zároveň policajti vyhazujou lidi z ulice, který tam přespávali. Zmizel výdělečnej balkón, opravuje se Fantovka a ty kluci pak lítaj kolem hlaváku a snažej se někoho odchytit a v podstatě ty klienti tam už nechoděj. A ty kluci, který šlapou na hlaváku zároveň šlapou na začátku Žižkova v baru. My jsme tam byli nedávno na prohlídce a návštěvníci byli naprosto perplex, když viděli, jak se na jednoho klienta sesypali čtyři kluci a nabízeli se mu. Každej jinak, ale měl na výběr. Odmítl je všechny.“

02824419.jpeg

Tak přibližuje Karim dnešní situaci mnoha svých někdejších kolegů. Spousta z nich ulici jen tak neopustí, Karima k tomu přiměla diagnóza, je totiž HIV pozitivní. Nakazil ho zahraniční klient, který virus šířil cíleně. Karimova pozitivita tak vystavila stopku pervitinu, prostituci a ulici. „Dělám spoustu projektů, nejen tohle, ale třeba živý knihy, což jsou menšiny pro školy. Dělám besedy se studentama o pozitivitě. Dělám ve třech divadlech, šiju kostýmy, vystupuju jako travesťák, maluju, dělám počítačový grafiky, vystavuju, prodávám obrazy, takže takovej malej workoholik.“

S Karimem se můžete setkat i vy na jedné z prohlídek Pragulicu. Jako jeden z mála vyčnívá z davu, nejen vizuálně, ale především tím, že dokázal radikálně změnit svůj život.

Celý rozhovor s Karimem si můžete poslechnout v pořadu Kvér v našem Jukeboxu. Najdete ho pod datem 9. února.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.