Tělu dodejte plnohodnotnou stravu - bílkoviny, sacharidy i tuky
7. únor 2013
Rozebrali jsme, co je to energeticky hodnotná a biologicky hodnotná potrava, co jsou to sacharidy, bílkoviny a tuky. Dále jsme probrali, jaké druhy bílkovin známe, v čem je najdeme a jaké vitamíny potřebujeme a jak je tělu dodáváme. Na závěr jste se dozvěděli, jaká převaha látek ve stravě vede k nejrychlejšímu tloustnutí.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Po zprávách a po čtrnácté hodině, je čtvrtek, tudíž nejen Patrik Rozehnal sedí ve studiu, ale se mnou i ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Doktorka Kateřina Cajthamlová. Dobré odpoledne, Patriku.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
I vám a posluchačům samozřejmě. Dnes jsme si to shrnuli celé to naše povídání do názvu Hubnutí a chemie.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, to je název, to věřím, že teď spousta posluchačů přemýšlí, jestli nemá přeladit. Prosím vás, vůbec se nebojte. Patrik sice napsal chemie, ale my se pořád budeme bavit v podstatě o přirozených součástech, které v potravě můžeme najít.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Začnu takovou věcí, co je to energeticky hodnotná a biologicky hodnotná potrava. Jaký v tom je rozdíl a co se za tím skrývá, protože se to často objevuje v souvislosti s hubnutím. A mám pocit, že ne vždy víme, co to je.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to báječná otázka. Takové to počítání kilokalorií nebo kilojoulů, to je metoda stará zhruba třicet, až čtyřicet let. A souvisí s tím, že lidé se vlastně snažili rozdělit si potraviny na vhodné a nevhodné pro určité činnosti prostě podle obsahu energie v nich vlastně se nacházejících. My už dnes víme, že to nejdůležitější je vyvážené složení těch jednotlivých živin. Kdybych to měla říct na příkladu. Představte si, že na to, abyste vyrobili jedno auto, potřebujete poměr jedna karosérie, ku čtyřem kolům a třeba osmi oknům. Samozřejmě bude se vám skladovat to, co máte nadbytečné. Čili pokud vy budete přijímat vysoké množství třeba bílkovin, tak bílkoviny se vám rozloží na další vlastně součásti a na energii, kterou v té stravě třeba nemáte. Čili auto vyrobíte pouze při správném poměru a zdravé správné tělo vyrobíte pouze při správném poměru bílkovin, sacharidů a tuků, a dalo by se zjednodušeně říct, pokud máte dobrý přísun živin ve správném poměru a lehce špatný kalorický příjem, ať už nižší nebo vyšší než potřebujete, tak se s tím tělo vyrovná daleko snáz, než když máte optimální kalorický příjem, ale úplně ze špatných živin. Zase, pokud bych chtěla říct příklad, nestačí mít třeba deset tisíc kilojoulů, složených z potravin jako je třeba lovecký salám nebo vysočina, a sladké dorty. Je podstatně lepší, pokud budete mít třeba dvanáct tisíc kilojoulů, čili víc, nebo osm tisíc kilojoulů, čili méně, ale složených z knackebrötu, kvasného chleba, libového masa, zeleniny a ovoce.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, když to shrnu, že to energeticky hodnotné znamená, že nám to dodá tu energii, to jsou ty kilojouly ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, to jsou ty kilojouly ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A biologicky hodnotné znamená, že je to dobře poskládáno z těch bílkovin, sacharidů, tuků a tak.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pestrá strava s vyrovnaným příjmem základních makronutrientů, což jsou bílkoviny, sacharidy a tuky i mikronutrientů, což jsou vitamíny a stopové prvky. Samozřejmě v té stravě musí být dostatek čisté pitné vody a dostatek vlákniny.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Teď na závěr toho povídání padla další slova a termíny, která si rozebereme po písničce v našem seriálu Hubněte zdravě.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Shrnuto do názvu Hubnutí a chemie, pokračuje seriál Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Vy jste vyjmenovala tuky, sacharidy, bílkoviny.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To jsou hlavní součásti naší potravy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A teď, než se dostaneme k tomu zbytku, co padlo ještě před písničkou, co to jsou ty bílkoviny, co to jsou ty sacharidy a co to jsou ty tuky, případně, když jsme mluvili o tom vhodném složení, kolik čeho bychom v té procentuelně třeba stravě měli mít?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Patriku, já vám to ještě trošku znesnadním, protože bílkoviny mohou být rostlinného nebo živočišného původu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká se, že ty živočišné jsou plnohodnotné a ty rostlinné ne tolik.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Není to tak zcela pravda. My bychom měli mít ten poměr zhruba jedna ku jedné. To znamená, měli bychom mít vlastně bílkoviny z takových zdrojů, jako je třeba luštěniny, sója, ale nemůžeme jenom z tohoto. Přesto, že je to zdravé. Totiž ona neexistuje jediná zdravá potravina, kterou bychom mohli pokrýt vlastně celý svůj jídelníček po celý život. Další jsou živočišné bílkoviny, které mají jednu drobnou nevýhodu. Ty živočišné bílkoviny, to jsou součásti buď masa zvířat, a tam zase záleží, jestli se jedná o maso zvířat, která se pohybují rychle ve volném prostředí, anebo o maso zvířat, která jsou chovaná v nějakém velkochovu, protože ten rozdíl hlavní je v úrovni pohybu, což se promítá do množství tuku v tomto mase. Takže pokud bychom se bavili vlastně o libovém mase zvířat, tak například v takových sto gramech třeba krůtích prsou je 24 gramů bílkovin, ve sto gramů sóji je 44 gramů bílkovin. Čili vždycky záleží vlastně na tom, kolik těch bílkovin ten člověk potřebuje.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ty bílkoviny jsou stále stejné nebo se skládají z nějakých dalších látek třeba?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Bílkovin je velké množství a skládají se ze stavebních látek z aminokyselin. Existují takzvané esenciální aminokyseliny, to znamená ty, které musíme dodat potravou. A potom ty, které si tělo vytvoří samo z dostupných jiných látek. Čili opravdu ta strava musí být pestrá. Já jsem ale z těch živočišných bílkovin ještě nepovídala o mléčných bílkovinách a tady už začíná být problém, protože například plnotučné mléko obsahuje zhruba stejný počet gramů bílkovin a tuků, což v konečném efektu znamená, že vlastně je hodně tučné. Je tam dvojnásobný přísun kalorií nebo kilojoulů z tuků než z bílkovin. Proto je vhodné pro rostoucí organismy, čili pro děti. A je trošku složité pro lidi, kteří by chtěli zhubnout. Další jsou vlastně produkty z mléka. To znamená, ať už jsou to sýry, ať už jsou to jogurty, vždycky tam to procento bude vyšší než procento tuku v mase u těch zvířat, která se rychle pohybují. Čili třeba zvěřina, nebo maso ryb, to jsou všechno masa, která jsou relativně vlastně bohatá na bílkoviny, ale pravé živočišné tuky, které se vlastně vyskytují v mase zvířat, v mase zvířat, ať už jsou ve velkochovech nebo ve volné přírodě, tak ty jsou rizikovou součástí naší potravy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Rozhoduje o té vhodnosti množství těch bílkovin v tom mase krom té rychlosti pohybu těch zvířat i stáří těch zvířat, protože třeba telecí bude určitě jiné než hovězí jako takové.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tady neexistuje žádné pravidlo. Například kuřecí maso, které se u nás konzumuje poměrně značně, má stejné množství tuků jako maso krůtí, ale má daleko nižší procento bílkovin. To znamená, že je to výživově takové chudší maso z hlediska bílkovin. Takže je vždycky důležité, abychom si všímali poměru bílkovina a tuk v tom mase. To znamená, měly by dominovat bílkoviny. A měli bychom si všímat vlastně, jestli máme dostatečný přísun bílkovin z různých zdrojů. Čili jedna ku jedné bílkoviny rostlinné ku bílkovinám živočišným.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě, hubneme dnes už s bílkovinami. Měli bychom se s paní doktorkou Cajthamlovou zaměřit i na ty sacharidy a tuky, o kterých tu mluvilo. Kdoví, kam se dostaneme, jestli třeba i k dalším věcem. Ty sacharidy jsou co vlastně?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Sacharidy jednoduše řečeno jsou v podstatě škroby a cukry. Já to říkám takto, protože takto tomu lidé nejspíš porozumí. Škroby, to jsou takzvané polysacharidy, čili to jsou dlouhé řetězce vlastně buď už glukózy, fruktózy těch jednotlivých složek sacharidových. A ty sladce chutnající sacharidy, čili cukry, to jsou většinou monosacharidy a disacharidy. To znamená, tam je vlastně ta molekula kratší, což v konečném efektu znamená, že se například glukóza, což je monosacharid, její vlastně hladina v krvi se výrazně zvýší po konzumaci glukózy samotné. Není potřeba, aby se v trávícím traktu a v játrech rozštěpily vlastně ty cukry na něco dalšího. Kdežto ty škroby, ty mají, zase pro posluchače, kteří se zabývají hubnutím, to bude známé heslo, nižší glykemický index. To znamená, že trvá delší dobu, než stoupne hladina cukru v krvi po jejich konzumaci. Právě proto, že se musí nejprve v trávicím traktu rozštěpit na ty jednoduché sacharidy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Když se rozštěpí a použijeme tedy to, co potřebujeme, pak zbyde něco, co naše tělo nechce?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ne, nezbyde nic. Co se týče sacharidů, tak ty jsou kompletně stravitelné. To znamená, nezbývá vlastně nic. To, co je nestravitelnou složkou vlastně sacharidové stravy, je vláknina. To je něco, s čím si náš trávící trakt neumí poradit. My nejsme schopni z vlákniny, což je rovněž polysacharid, vytvořit ty jednoduché cukry tak, abychom ji strávili. Ale vláknina ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je ta celulóza?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, celulóza, přesně tak. Čili říkali jsme, že to jsou škroby a cukry, které jsou stravitelné, celulóza a rozpustná vláknina jsou vlastně nestravitelné složky potravy, ale jsou to složky velmi důležité, protože podporují správnou činnost střev. Umožňují, aby se náš systém zbavoval nadbytečných látek, které vlastně nepotřebuje. Další, člověk, který konzumuje vlákninovou stravu, má jiné složení bakterií ve střevě, správnější složení než člověk, který vlákninovou stravu nekonzumuje.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A abychom se dostali ještě v rychlosti i k tukům, které nám zbývají.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tady já ještě jsem neřekla ten poměr, protože u těch bílkovin jsme se bavili o jedna ku jedné rostlinné a živočišné. Co se týče sacharidů, jednoduše řečeno, ty se získávají ze všeho, co roste. To znamená, to jsou součásti obilovin, zmiňovaných luštěnin. Jsou to součásti vlastně ovoce. To znamená, z těchhle těch látek, které rostou, i zeleniny, tak ty sacharidy by měly být v poměru polysacharidy, čili ty škroby vůči cukrům zhruba čtyři až pět ku jedné. To znamená, poměrně malé množství monosacharidů, čili těch sladce chutnajících cukrů, kam patří například i cukry z ovocného džusu. O tom už jsme v minulosti hovořili. Co se týče poměru těch rostlinných a živočišných tuků. A tady u těch živočišných tuků stranou trošku stojí ryby, protože konzumace rybích tuků je velmi prospěšná. Protože rybí tuky obsahují vlastně nenasycené mastné kyseliny, které jsou stejně jako v rostlinných tucích velmi důležitou součástí naší stravy. Čili já bych to rozdělila na RT čili rostlinné a rybí, ku ŽT, tedy živočišné tuky. Kam patří i tuky z mléčných bílkovin, tedy pardon, kam patří i tuky z mléčných výrobků a tuky z masa zvířat, jiných tedy než ryby. Takže konzumace RT ku ŽT by měla být zhruba dvě ku jedné. To znamená, ty živočišné tuky by v naší potravě veškeré ty měly mít maximálně třetinu. Pokud máme takovýto poměr, tak jsme se ale ještě nebavili o celkovém poměru bílkoviny, sacharidy a tuky.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To byla jedna z prvních otázek na začátku, jsem rád, že se k ní na závěr dostáváme.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Takže obloukem se k tomu vracíme. Tady je to trošku velmi silně závislé na pohlaví, na věku a na aktivitách konzumenta. Abych to řekla jednoduše, čím je dítě mladší, tím větší poměr tuků ve své stravě potřebuje. Čím je člověk starší, tím by měl na množství tuků být opatrnější. Co se týče muži, ženy, tak ženy by měly mít pravidelný a trochu vyšší, zhruba o deset procent přísun sacharidů než muži. Muži by měli mít zastoupení bílkovin větší, a to proto, že mají víc svalové hmoty. A to třetí, to vlastně typ pohybových aktivit. Čili lidé, kteří dělají silové aktivity, jako třeba nošení těžkých batohů nebo horníci nebo stěhováci, prostě práce, která vyžaduje hodně námahovou svalovou činnost a zvedání těžkých břemen, tak by měli mít ve stravě trošku víc tuků a víc bílkovin. Zatímco duševně pracující by měli mít pokryt akorát počet bílkovin, to znamená podle své tělesné stavby. Na tuky by měli být opatrní. A hlavní složkou jejich potravy by měly být sacharidy. Je to zejména proto, že mozek při své práci za bazálních podmínek potřebuje za 24 hodin 120 gramů sacharidů, v okamžiku, kdy ten člověk duševně pracuje, například se učí, nebo má nějakou psychicky náročnou schůzi, tak množství sacharidů potřebuje víc.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak já myslím, že jsme to snad všechno vměstnali do toho dnešního dílu Hubněte zdravě. I příště se určitě dotkneme někdy toho zbytku. To znamená ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Mikronutrientů ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Minerální látky a vitamíny.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Stopové prvky a vitamíny. Ano.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A samozřejmě budeme rádi i za jakékoliv dotazy, které nám pošlete třeba přes náš facebook, www.facebook.com/hubnetezdrave. Pro dnešek se loučí Patrik Rozehnal ....
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová. A já doufám, že jste si dnes všimli, že opravdu zabývat se jenom kilojouly je fakt málo.
Spustit audio
--------------------
Po zprávách a po čtrnácté hodině, je čtvrtek, tudíž nejen Patrik Rozehnal sedí ve studiu, ale se mnou i ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Doktorka Kateřina Cajthamlová. Dobré odpoledne, Patriku.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
I vám a posluchačům samozřejmě. Dnes jsme si to shrnuli celé to naše povídání do názvu Hubnutí a chemie.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, to je název, to věřím, že teď spousta posluchačů přemýšlí, jestli nemá přeladit. Prosím vás, vůbec se nebojte. Patrik sice napsal chemie, ale my se pořád budeme bavit v podstatě o přirozených součástech, které v potravě můžeme najít.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Začnu takovou věcí, co je to energeticky hodnotná a biologicky hodnotná potrava. Jaký v tom je rozdíl a co se za tím skrývá, protože se to často objevuje v souvislosti s hubnutím. A mám pocit, že ne vždy víme, co to je.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to báječná otázka. Takové to počítání kilokalorií nebo kilojoulů, to je metoda stará zhruba třicet, až čtyřicet let. A souvisí s tím, že lidé se vlastně snažili rozdělit si potraviny na vhodné a nevhodné pro určité činnosti prostě podle obsahu energie v nich vlastně se nacházejících. My už dnes víme, že to nejdůležitější je vyvážené složení těch jednotlivých živin. Kdybych to měla říct na příkladu. Představte si, že na to, abyste vyrobili jedno auto, potřebujete poměr jedna karosérie, ku čtyřem kolům a třeba osmi oknům. Samozřejmě bude se vám skladovat to, co máte nadbytečné. Čili pokud vy budete přijímat vysoké množství třeba bílkovin, tak bílkoviny se vám rozloží na další vlastně součásti a na energii, kterou v té stravě třeba nemáte. Čili auto vyrobíte pouze při správném poměru a zdravé správné tělo vyrobíte pouze při správném poměru bílkovin, sacharidů a tuků, a dalo by se zjednodušeně říct, pokud máte dobrý přísun živin ve správném poměru a lehce špatný kalorický příjem, ať už nižší nebo vyšší než potřebujete, tak se s tím tělo vyrovná daleko snáz, než když máte optimální kalorický příjem, ale úplně ze špatných živin. Zase, pokud bych chtěla říct příklad, nestačí mít třeba deset tisíc kilojoulů, složených z potravin jako je třeba lovecký salám nebo vysočina, a sladké dorty. Je podstatně lepší, pokud budete mít třeba dvanáct tisíc kilojoulů, čili víc, nebo osm tisíc kilojoulů, čili méně, ale složených z knackebrötu, kvasného chleba, libového masa, zeleniny a ovoce.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, když to shrnu, že to energeticky hodnotné znamená, že nám to dodá tu energii, to jsou ty kilojouly ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, to jsou ty kilojouly ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A biologicky hodnotné znamená, že je to dobře poskládáno z těch bílkovin, sacharidů, tuků a tak.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pestrá strava s vyrovnaným příjmem základních makronutrientů, což jsou bílkoviny, sacharidy a tuky i mikronutrientů, což jsou vitamíny a stopové prvky. Samozřejmě v té stravě musí být dostatek čisté pitné vody a dostatek vlákniny.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Teď na závěr toho povídání padla další slova a termíny, která si rozebereme po písničce v našem seriálu Hubněte zdravě.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Shrnuto do názvu Hubnutí a chemie, pokračuje seriál Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Vy jste vyjmenovala tuky, sacharidy, bílkoviny.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To jsou hlavní součásti naší potravy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A teď, než se dostaneme k tomu zbytku, co padlo ještě před písničkou, co to jsou ty bílkoviny, co to jsou ty sacharidy a co to jsou ty tuky, případně, když jsme mluvili o tom vhodném složení, kolik čeho bychom v té procentuelně třeba stravě měli mít?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Patriku, já vám to ještě trošku znesnadním, protože bílkoviny mohou být rostlinného nebo živočišného původu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká se, že ty živočišné jsou plnohodnotné a ty rostlinné ne tolik.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Není to tak zcela pravda. My bychom měli mít ten poměr zhruba jedna ku jedné. To znamená, měli bychom mít vlastně bílkoviny z takových zdrojů, jako je třeba luštěniny, sója, ale nemůžeme jenom z tohoto. Přesto, že je to zdravé. Totiž ona neexistuje jediná zdravá potravina, kterou bychom mohli pokrýt vlastně celý svůj jídelníček po celý život. Další jsou živočišné bílkoviny, které mají jednu drobnou nevýhodu. Ty živočišné bílkoviny, to jsou součásti buď masa zvířat, a tam zase záleží, jestli se jedná o maso zvířat, která se pohybují rychle ve volném prostředí, anebo o maso zvířat, která jsou chovaná v nějakém velkochovu, protože ten rozdíl hlavní je v úrovni pohybu, což se promítá do množství tuku v tomto mase. Takže pokud bychom se bavili vlastně o libovém mase zvířat, tak například v takových sto gramech třeba krůtích prsou je 24 gramů bílkovin, ve sto gramů sóji je 44 gramů bílkovin. Čili vždycky záleží vlastně na tom, kolik těch bílkovin ten člověk potřebuje.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ty bílkoviny jsou stále stejné nebo se skládají z nějakých dalších látek třeba?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Bílkovin je velké množství a skládají se ze stavebních látek z aminokyselin. Existují takzvané esenciální aminokyseliny, to znamená ty, které musíme dodat potravou. A potom ty, které si tělo vytvoří samo z dostupných jiných látek. Čili opravdu ta strava musí být pestrá. Já jsem ale z těch živočišných bílkovin ještě nepovídala o mléčných bílkovinách a tady už začíná být problém, protože například plnotučné mléko obsahuje zhruba stejný počet gramů bílkovin a tuků, což v konečném efektu znamená, že vlastně je hodně tučné. Je tam dvojnásobný přísun kalorií nebo kilojoulů z tuků než z bílkovin. Proto je vhodné pro rostoucí organismy, čili pro děti. A je trošku složité pro lidi, kteří by chtěli zhubnout. Další jsou vlastně produkty z mléka. To znamená, ať už jsou to sýry, ať už jsou to jogurty, vždycky tam to procento bude vyšší než procento tuku v mase u těch zvířat, která se rychle pohybují. Čili třeba zvěřina, nebo maso ryb, to jsou všechno masa, která jsou relativně vlastně bohatá na bílkoviny, ale pravé živočišné tuky, které se vlastně vyskytují v mase zvířat, v mase zvířat, ať už jsou ve velkochovech nebo ve volné přírodě, tak ty jsou rizikovou součástí naší potravy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Rozhoduje o té vhodnosti množství těch bílkovin v tom mase krom té rychlosti pohybu těch zvířat i stáří těch zvířat, protože třeba telecí bude určitě jiné než hovězí jako takové.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tady neexistuje žádné pravidlo. Například kuřecí maso, které se u nás konzumuje poměrně značně, má stejné množství tuků jako maso krůtí, ale má daleko nižší procento bílkovin. To znamená, že je to výživově takové chudší maso z hlediska bílkovin. Takže je vždycky důležité, abychom si všímali poměru bílkovina a tuk v tom mase. To znamená, měly by dominovat bílkoviny. A měli bychom si všímat vlastně, jestli máme dostatečný přísun bílkovin z různých zdrojů. Čili jedna ku jedné bílkoviny rostlinné ku bílkovinám živočišným.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě, hubneme dnes už s bílkovinami. Měli bychom se s paní doktorkou Cajthamlovou zaměřit i na ty sacharidy a tuky, o kterých tu mluvilo. Kdoví, kam se dostaneme, jestli třeba i k dalším věcem. Ty sacharidy jsou co vlastně?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Sacharidy jednoduše řečeno jsou v podstatě škroby a cukry. Já to říkám takto, protože takto tomu lidé nejspíš porozumí. Škroby, to jsou takzvané polysacharidy, čili to jsou dlouhé řetězce vlastně buď už glukózy, fruktózy těch jednotlivých složek sacharidových. A ty sladce chutnající sacharidy, čili cukry, to jsou většinou monosacharidy a disacharidy. To znamená, tam je vlastně ta molekula kratší, což v konečném efektu znamená, že se například glukóza, což je monosacharid, její vlastně hladina v krvi se výrazně zvýší po konzumaci glukózy samotné. Není potřeba, aby se v trávícím traktu a v játrech rozštěpily vlastně ty cukry na něco dalšího. Kdežto ty škroby, ty mají, zase pro posluchače, kteří se zabývají hubnutím, to bude známé heslo, nižší glykemický index. To znamená, že trvá delší dobu, než stoupne hladina cukru v krvi po jejich konzumaci. Právě proto, že se musí nejprve v trávicím traktu rozštěpit na ty jednoduché sacharidy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Když se rozštěpí a použijeme tedy to, co potřebujeme, pak zbyde něco, co naše tělo nechce?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ne, nezbyde nic. Co se týče sacharidů, tak ty jsou kompletně stravitelné. To znamená, nezbývá vlastně nic. To, co je nestravitelnou složkou vlastně sacharidové stravy, je vláknina. To je něco, s čím si náš trávící trakt neumí poradit. My nejsme schopni z vlákniny, což je rovněž polysacharid, vytvořit ty jednoduché cukry tak, abychom ji strávili. Ale vláknina ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je ta celulóza?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, celulóza, přesně tak. Čili říkali jsme, že to jsou škroby a cukry, které jsou stravitelné, celulóza a rozpustná vláknina jsou vlastně nestravitelné složky potravy, ale jsou to složky velmi důležité, protože podporují správnou činnost střev. Umožňují, aby se náš systém zbavoval nadbytečných látek, které vlastně nepotřebuje. Další, člověk, který konzumuje vlákninovou stravu, má jiné složení bakterií ve střevě, správnější složení než člověk, který vlákninovou stravu nekonzumuje.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A abychom se dostali ještě v rychlosti i k tukům, které nám zbývají.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tady já ještě jsem neřekla ten poměr, protože u těch bílkovin jsme se bavili o jedna ku jedné rostlinné a živočišné. Co se týče sacharidů, jednoduše řečeno, ty se získávají ze všeho, co roste. To znamená, to jsou součásti obilovin, zmiňovaných luštěnin. Jsou to součásti vlastně ovoce. To znamená, z těchhle těch látek, které rostou, i zeleniny, tak ty sacharidy by měly být v poměru polysacharidy, čili ty škroby vůči cukrům zhruba čtyři až pět ku jedné. To znamená, poměrně malé množství monosacharidů, čili těch sladce chutnajících cukrů, kam patří například i cukry z ovocného džusu. O tom už jsme v minulosti hovořili. Co se týče poměru těch rostlinných a živočišných tuků. A tady u těch živočišných tuků stranou trošku stojí ryby, protože konzumace rybích tuků je velmi prospěšná. Protože rybí tuky obsahují vlastně nenasycené mastné kyseliny, které jsou stejně jako v rostlinných tucích velmi důležitou součástí naší stravy. Čili já bych to rozdělila na RT čili rostlinné a rybí, ku ŽT, tedy živočišné tuky. Kam patří i tuky z mléčných bílkovin, tedy pardon, kam patří i tuky z mléčných výrobků a tuky z masa zvířat, jiných tedy než ryby. Takže konzumace RT ku ŽT by měla být zhruba dvě ku jedné. To znamená, ty živočišné tuky by v naší potravě veškeré ty měly mít maximálně třetinu. Pokud máme takovýto poměr, tak jsme se ale ještě nebavili o celkovém poměru bílkoviny, sacharidy a tuky.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To byla jedna z prvních otázek na začátku, jsem rád, že se k ní na závěr dostáváme.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Takže obloukem se k tomu vracíme. Tady je to trošku velmi silně závislé na pohlaví, na věku a na aktivitách konzumenta. Abych to řekla jednoduše, čím je dítě mladší, tím větší poměr tuků ve své stravě potřebuje. Čím je člověk starší, tím by měl na množství tuků být opatrnější. Co se týče muži, ženy, tak ženy by měly mít pravidelný a trochu vyšší, zhruba o deset procent přísun sacharidů než muži. Muži by měli mít zastoupení bílkovin větší, a to proto, že mají víc svalové hmoty. A to třetí, to vlastně typ pohybových aktivit. Čili lidé, kteří dělají silové aktivity, jako třeba nošení těžkých batohů nebo horníci nebo stěhováci, prostě práce, která vyžaduje hodně námahovou svalovou činnost a zvedání těžkých břemen, tak by měli mít ve stravě trošku víc tuků a víc bílkovin. Zatímco duševně pracující by měli mít pokryt akorát počet bílkovin, to znamená podle své tělesné stavby. Na tuky by měli být opatrní. A hlavní složkou jejich potravy by měly být sacharidy. Je to zejména proto, že mozek při své práci za bazálních podmínek potřebuje za 24 hodin 120 gramů sacharidů, v okamžiku, kdy ten člověk duševně pracuje, například se učí, nebo má nějakou psychicky náročnou schůzi, tak množství sacharidů potřebuje víc.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak já myslím, že jsme to snad všechno vměstnali do toho dnešního dílu Hubněte zdravě. I příště se určitě dotkneme někdy toho zbytku. To znamená ...
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Mikronutrientů ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Minerální látky a vitamíny.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Stopové prvky a vitamíny. Ano.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A samozřejmě budeme rádi i za jakékoliv dotazy, které nám pošlete třeba přes náš facebook, www.facebook.com/hubnetezdrave. Pro dnešek se loučí Patrik Rozehnal ....
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová. A já doufám, že jste si dnes všimli, že opravdu zabývat se jenom kilojouly je fakt málo.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
