Lepší šatit než živit? Velká čísla o velké chuti k jídlu svěřenců Zoo Olomouc
Sčítací komisaři inventury počítali, až se dopočítali. Zahrada chová 354 druhů zvířat v počtu 1861 kusů. Uživit takto početnou domácnost, jejíž členové jsou v některých případech v dobrém slova smyslu „pěkně“ vybíraví, ale není nikterak snadné.
Průměrný plat v Olomouckém kraji by stačil k pokrytí nákladů na krmivo na zhruba jeden jediný den. V roce 2012 se za krmivo utratilo 5 405 000 Kč. Z tohoto plynou náklady na jeden krmný den za 14 768 Kč. V roce 2011 činila hodnota zkrmené potravy 5 156 500 Kč. Ve srovnání s předchozím rokem je to tedy o 248 500 Kč více.
Ani letos si své prvenství v nejvyšších finančních částkách za krmivo nenechali ujít masožravci. Hodovali za 2 076 000 Kč (maso hovězí, skopové a koňské s kostí za 1 046 000 Kč, čistá svalovina drůbeží, hovězí a vepřová za 390 000 Kč, v jejich jídelníčku se objevili i králíci, křepelky, či hlodavci za 640 000 Kč, jejichž srst napomáhá masožravcům v trávení).
Býložravci prim sice nedrží, ale nedrží se ani příliš pozadu za masožravci. Celkem si pochutnali za 1 193 000 Kč (granule za 653 000 Kč, obilniny za 140 000 Kč, seno za 400 000 Kč). Opice, ptáci, nosálové či medvědi spořádáním ovoce a zeleniny vytvořili nákup za celkových 760 000 Kč.
Opicím a ptákům přišli v konzumaci hmyzu na pomoc i mravenečníci. Hmyzí potravy se pro ně pořídilo za 267 000 Kč. Ptáci si k tomu všemu doletěli ještě pro granule za 314 000 Kč. Mořské plody v hodnotě 62 000 Kč spořádal převážně rejnok siba skvrnitá. Nechyběly ani výrobky mléčné za 86 000 Kč, vejce za 51 000 Kč a speciální přísady za dalších 21 000 Kč.
Mnohdy se návštěvníci pozastavují nad jídelníčkem zvířecích svěřenců a doslova jim závidí jejich nedělní oběd. Takovým typickým „provokatérem“ je gepard. Kuřecí steaky, jehněčí, či králičí jsou jeho oblíbenou pochoutkou.
A koho by bylo lepší šatit než živit? Nejdražší na krmení je zmiňovaný rejnok siba skvrnitá a tygr, jejichž průměrná denní krmná dávka stojí více než 200 Kč. A kdo patří mezi největší labužníky? Ti nejmenší z nejmenších – drápkaté opičky. „Jejich potravu tvoří až 20
druhů běžného i exotického ovoce, řada vitamínů a minerálů, med, myšata, v létě květy pampelišek, speciální krmiva určená pro tyto druhy opic (arabská guma, želatina, Tamarin Cake), nepohrdnou křepelčími vajíčky a v neposlední řadě ani hmyzem v podobě cvrčků, sarančat, či švábů,“ objasňuje krmivářka Sylva Procházková.
Říká se: „Je nutné jíst, abys žil, ne však žít, abys jedl.“ Pohled na spokojené zvíře v dobré kondici, které na svět přivádí mláďata, je radostí pro všechny. V olomoucké zoo zvířata jí, aby žila. A my jsme rádi, že jim chutná.