Vzpomínky na léto: takhle zní Chorvatsko!
Mámo, kde jsou ty řízky? Snad jsme nenechali doma! Tento zoufalý výkřik už tak nějak patří k Chorvatsku, když tam dorazí autobus českých turistů. Vedle cvakavých zvuků cikád a šumění nebo burácení moře je to jeden z nejčastějších zvuků, který po létě u moře zůstává v naší paměti. Chorvatsko je plné i řady jiných zvuků.
Člověk je na rozdíl od počítače vybaven různými druhy paměti. Mozek však pracuje selektivně a pamatuje si jen něco. Proto jsem vytvořil malou knihovnu zvuků, které nám pomohou vybavit si teď, v zimním nečase, co jsme prožívali v létě.
To nejhorší, co vás na moři může potkat, je bouřka. Něco tak strašlivého se na pevnině zažít nedá. Mluvím z vlastní zkušenosti. Už několikrát mě zastihla bouřka na lodi. Díky bohu to byla velká loď, proto to nebylo tak strašné, ale přinejmenším zvukové projevy bouřky na Jadranu jsou pro Středoevropana děsivé.
Po ráně jako z děla se uklidněte u varhan
V Záhřebu pravidelně každé poledne děsí zahraniční turisty výstřelem z děla. To je umístěno na věži Lotrsčak a střílí směrem na tureckou stranu. Je to – jak jinak – pozůstatek velice pohnuté historie této části Evropy.
Pokud by vás rána jako z děla rozrušila, rovnováhu najdete v kavárně hned za rohem. Připomínat, že Chorvaté milují hudbu, je zbytečné. Naučili je to Italové v době Benátské republiky. Její vliv je dodnes slyšet při četných letních slavnostech – jako byla například ta na peristylu Diokleciánova paláce ve Splitu.
Jeden by se nejraději přenesl od krbu přímo na mořský břeh, není-liž pravda? Třeba do Zadaru. Mají tu jednu velkou zvláštnost, respektive unikát. Jsou jím mořské varhany, které jsou zabudovány do nové přímořské promenády.
Už aby bylo léto!
Varhany tvoří soustava potrubí, do kterých se dostává mořský vzduch a voda. Ty vytvářejí záhadné tóny vycházející z chodníku. V dlažbě uvidíte otvory, kudy se tajuplný zvuk dostává ven.
Tyto varhany mají výhodu, že se nemusí ladit. Moře si je naladí samo. Jejich provoz je prakticky bezplatný, nemusíte šlapat na měchy ani vhánět vzduch dovnitř. Postará se o to sama příroda. S tím, jak zesiluje příboj, slyšíme mohutnější a barevnější zvuk mořských varhan.
A co by to bylo za reportáž, kdyby v ní chyběla hudba, která k Jadranu patří stejně jako vůně opalovacího krému. Přiznám se, že typickou chorvatskou hudbu si doma nepouštím, ale u moře mi nevadí. Někdy naopak. Už aby bylo léto.
