Egyptští muslimové od tohoto týdne znají jméno svého Velkého muftího
Katolíci celého světa vědí, že už brzy budou mít nového papeže, ale jeho identita zatím samozřejmě není známá. Muslimové žijící v Egyptě, ale i řadě dalších zemí, už jméno Velkého muftího znají. O významu volby jednoho z hlavních představitelů sunnitského islámu hovoříme v následujícím příspěvku.
O tom, zda je zákon ve shodě s náboženským právem, o případných trestech smrti, ale také o začátku a konci náboženských svátků – o tom všem rozhoduje egyptský Velký muftí. Od tohoto týdne je známo jméno muže, který tuto funkci bude vykonávat.
Velkým muftím bude v příštích pěti letech pětapadesátiletý Šaukí Ibrahim Alám. Ani egyptské veřejnosti není příliš znám, protože působil mimo Káhiru. Nicméně dosud zastával vysokou pozici na jedné z fakult starého muslimského učení Al Azhar v severoegyptském městě Tanta.
Ve svém prohlášení uvedl, že se hodlá soustředit na náboženství a chce co nejvíce zůstat stranou politiky. Ve funkci nahradí Alí Gumáu, který byl považován za představitele umírněného islámu.
Gumáa ovšem do funkce nastoupil už před osmi lety, a jmenoval jej – nyní již svržený – prezident Husní Mubárak. Tedy politik sekulární a protiislamisticky zaměřený. Zároveň bylo učení Al Azhar kritizováno za přílišnou blízkost egyptskému státu a jeho momentálním politickým zájmům.
Nový Velký muftí už byl zvolen zvláštní radou sestavenou právě na Al Azharu. Původně se čekalo, že novým Velkým muftím se stane kandidát nyní vládnoucího Muslimského bratrstva Abdul Rahman Bar, který je mimo jiné členem jeho užšího vedení.
Nakonec se Bar nedostal ani do užšího výběru, což řadu pozorovatelů překvapilo. Spekulovalo se totiž, že kandidát Bratrstva je předem jasným vítězem, protože lidé z této organizace, případně dalších islamistických uskupení postupně učení Al Azhar ovládají. Nyní se vedou spory o tom, jestli se Muslimské bratrstvo v současné zjitřené atmosféře rozhodlo raději neprovokovat prosazením svého kandidáta, anebo zda za nezvolením Abdula Rahmana Bara nebyly i jiné důvody.
Pozice Velkého muftího je nyní nejen jinak volena, ale také má jiné, mnohem větší pravomoci. I to je výsledkem tlaku Muslimského bratrstva. Podle článku 4 nové ústavy například dohlíží Velký muftí na to, zda jsou zákony schválené v parlamentu v souladu s náboženským právem. To odsuzovala i řada muslimských duchovních, protože se obávali, že se rozpoutá politický boj o vliv na Al Azhar nebo na funkci Velkého muftího mezi jednotlivými islámskými či islamistickými organizacemi.
Al Azhar má dlouhodobě velký vliv na islám nejen v Egyptě, ale i v řadě dalších sunnitských zemí. Velký muftí nejen vydává náboženská rozhodnutí o sporných otázkách každodenního života, ale také vystupuje v televizi s kázáními a má i velký neformální vliv.
A bude ovlivňovat i vztahy s jinými státy a vyznáními. Představitelé Al Azharu například v těchto dnech vydali prohlášení, v němž vyjadřují naději na lepší kontakty s Vatikánem, než byly ty, jež měli v době pontifikátu Benedikta XVI. Toho totiž v Káhiře vnímali jako protiislámského.
