Jak to vidí Tomáš Halík - 20. února

20. únor 2013

S teologem a prezidentem České křesťanské akademie jsme si připomněli kauzu odvolání trnavského arcibiskupa Róberta Bezáka. Hodnotili jsme pontifikát odstupujícího papeže Benedikta XVI. a hovořili i o účelu plánované cesty našeho hosta do Říma.

V letech 1966-71 vystudoval sociologii a filosofii na FF UK (žák prof. Patočky), titul PhDr. získal 1972; na podzim 1968 absolvoval trimestr sociologie a filozofie náboženství na University of Wales v Bangoru ve Velké Britanii. V roce 1984 atestoval z klinické psychologie. Teologii studoval tajně v Praze (žák J. Zvěřiny) a po roce 1989 postgraduálně (se zaměřením na religionistiku) na Papežské Lateránské univerzitě v Římě, kde v r. 1992 získal akademickou hodnost Th.Lic. (nostrifikováno MŠMT ČR "dr. v oboru teologie"). Na podzim 1992 se habilitoval pro obor sociologie na FSV UK v Praze a pro obor praktické teologie na Papežské teologické fakultě ve Wroclavi (Dr. hab. v oboru teologie). V roce 1997 byl jmenován profesorem UK pro obor sociologie.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech pořadu Jak to vidí, všem přeje Zita Senková. Naším dnešním hostem je teolog a spisovatel, profesor Tomáš Halík, prezident České křesťanské akademie. Já vás u nás vítám. Dobrý den.

Tomáš HALÍK, teolog, spisovatel, profesor, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Dobré jitro, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Obvykle, pane profesore, odněkud přilétáte a někam zase míříte. Předpokládám, že jinak tomu není ani dnes.

Tomáš HALÍK, teolog, spisovatel, profesor, prezident České křesťanské akademie
--------------------
No, je to pravda. Já skutečně v těch posledních letech snažím se samozřejmě plnit, co nejpoctivěji své povinnosti tady, ale víc se pohybuju na té mezinárodní rovině než na těch domácích fórech. A teďka, když byly semestrové prázdniny, tak jsem taky měl za sebou jednu cestu. Jednu mám před sebou. Ta, která mám za sebou, byla nejdříve vedla do Rakouska, kde jsem měl přednášku pro manažery a podnikatele vlastně z celého světa na jedné zajímavé konferenci. A jeden důvod, proč jezdím na tato fóra, je také ten, že dneska ta veliká rozhodnutí, která zpětně ovlivní život u nás, život společnosti i život církve, padají někde jinde než u nás a já myslím, že na těchto fórech je třeba také, aby byla reflektována ta česká zkušenost, zazněl hlas z naší země a zazněl srozumitelným a kompetentním způsobem. O to se snažím. Takže potom jsem tam měl ještě nějaké další povinnosti a přednášky ve Vídni a pak jsem se přesunul k dalším našim sousedům, a to jest na Slovensko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě, než utečeme teda na Slovensko, docela by mě zajímalo, vy jste říkal, že jste přednášel v Rakousku i manažerům, podnikatelům. Co konkrétně, nebo tím jste je mohl oslovit?

Tomáš HALÍK, teolog, spisovatel, profesor, prezident České křesťanské akademie
--------------------
To, čím se zabývám, je taková diagnóza prostě současné společnosti, těch potřeb, které má současné lidstvo, současný člověk a jaká je tady úloha podnikatelů, jaká je úloha církve, jaká je ta etická dimenze i toho podnikání. Potom, když jsem přijel, tak jsem hned měl zase pro podnikatele naše podobnou přednášku. Ale tam to byli lidé opravdu z celého světa, z Afriky, Asie a tak dále a chtěli i slyšet jaksi, jakou roli může mít i církev a různé, různá etická, různé skupiny a instituce, které jsou takovými strážci toho morálně kulturního, co oni mohou vlastně v té dnešní společnosti znamenat a čím mohou taky inspirovat ty podnikatele a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Slovensku jste se zúčastnil mimo jiné prvního sympozia nově založeného občanského sdružení Campanella. Také jste podpořil opět odvolaného trnavského arcibiskupa Roberta Bezáka. Tady bychom možná mohli, pane profesore, jenom připomenout tu kauzu. Ostatně ty důvody, pokud se nepletu, pořád nejsou jaksi známé.

Tomáš HALÍK, teolog, spisovatel, profesor, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Nejsou známé. To je kauza, která slovenskou církev zasáhla velmi citelně a také slovenskou společnost. Tam došlo k náhlému odvolání velmi populárního, oblíbeného, váženého, relativně mladého trnavského arcibiskupa Roberta Bezáka a on sám jasně prohlásil, že mu nikdy nebyly řečeny skutečné důvody a ty důvody nebyly řečeny ani církvi, ani společnosti, přišlo prostě rozhodnutí z Říma a teď on se ocitl v takovém jakémsi vzduchoprázdnu. Já jsem už tenkrát na to reagoval tím, že si myslím, že to je krok velice nešťastný, který vzbudí to, co skutečně vzbudil. Že ta slovenská katolická církev, která vždycky byla velmi věrná Římu, my Češi jsme vždycky trošku kacíři, ale Slováci vždycky velmi ctili svatého Otce a Řím, jsou teď nesmírně kritičtí vůči Římu. Jsou zatrpklí, mnozí, zvláště ti vzdělaní katolíci říkali, já jsem úplně na odchodu z církve, ale zasáhlo to i ty prosté věřící, kteří poprvé byli otřeseni trošku v té důvěře, protože papež Jan Pavel II. říkal: Církev má být dům ze skla. A tohle to skutečně není dům ze skla. Ano, zdálo se, že ty důvody byly možná dvojí. Jednak to, že on tam narazil na nějaké finanční nesrovnalosti svého předchůdce a prostě potrestal některé lidi, kteří se mu potom pomstili, protože vlastně zorganizovali takovou kampaň proti němu. Ta druhá, možná ještě hlubší věc byla, že on skutečně vybočoval z toho slovenského episkopátu a části slovenského kléru. Já jsem se tam snažil mluvit i s těmi slovenskými biskupy a s těmi lidmi, kteří jsou v tom protibezákovském křídle a byl jsem trošku otřesen. To nejsou zlí lidé, ale jsou to lidé, kteří žijí prostě v jiném století, kteří žijí v tom prostředí prostě té lidové církve a neuvědomují si, že tohle to prostředí prostě mizí a církev musí být připravena na úplně jiný způsob dialogu se společností. A já například na mě jeden člověk říkal i na tom veřejném a pak jsem to slyšel i od jednoho pana preláta, že ten Bezák, a to jsem mu strašně vytýkal, on přišel na ten jazzový festival, on tam přišel prostě v džínách a tak měl tam chodit se zlatým křížem, co tam dělal, vždyť on má být u té naší správné katolické mládeže, u těch lidí, kteří chodí na ty poutě a modlí se růženec a on šel tam, mezi ty lidi, který poslouchají ten jazz, oni jsou špinaví, oni pijí, oni provozují nezřízený sex a on tam byl mezi nimi. No, šel byste tam také, monsignore? Já jsem říkal: Víte, já nevím, jestli bych měl tu odvahu já, ale já jsem přesvědčen, že Pán Ježíš by tam šel. Ten vždycky chodil do špatné společnosti. A říkali mu, že je přítel nevěstek a celníků a hříšníků a tak dále. To, co ten Bezák udělal, to byl Ježíšovský krok a jestli církev chce obstát, tak musí také přijít do tohoto prostředí a ne jenom s tím hrozícím prstem, ale s určitým porozuměním pro to duchovní hledání, které je také u těch mladých lidí, byť nespadají to prostě té kategorie těch hodných, ukázněných katolíků. Takže já jsem se snažil ukázat, že tohle, tento způsob odvolání, byl snad možný v minulých staletích, že někoho takhle je možné umlčet a zlikvidovat. Ta, ti, kteří toto chtějí, tak ti si myslí, že církev je stále moc. Ale ona není moc, ona naštěstí nemá v dnešní společnosti žádnou jinou moc, než je moc přesvědčujícího slova a dneska tu větší moc a vliv, ona nemá usilovat o moc, ale o morální vliv, ale tímhle tím ho ztrácí. A ti, kdo mají ten, tu skutečný vliv, je prostě dneska ten mediální svět a není možné tomu člověku říct: Tak ty úplně zmizíš, protože ta média o něj začala mít velký zájem, dneska on má svůj pořad v televizi, on má svůj pořad v rádiu, on má pravidelné články v časopisech a má dneska daleko větší publicitu, popularitu než kterýkoliv jiný biskup. A to je prostě paradoxní. Já jsem s ním mluvil celé hodiny, protože jsem se snažil mu ukázal takovou lidskou blízkost, protože samozřejmě to vím po tomhle tom zásahu, je velmi zraněný. A mluvil jsem s ním o tom a myslím, že on si to velmi dobře uvědomuje, že je to velmi odpovědná role, kterou teďka má. Protože někteří by z něj chtěli udělat takovou ikonu té kritiky církve, a to si myslím, že on nechce. On chtěl prostě budovat most mezi církví a těmi hledajícími, přemýšlejícími mládeží a tak dále. Ten most ta církev teďka zbořila. Ale on stále tu misi tam má a chtěl by, aby tam reprezentoval skutečně křesťanství a jinou tvář církve. Ne něco, co je proti církvi, ale co ukazuje, že církev se může také chovat a prezentovat jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Těší se, pane profesore Halíku, pan monsignore Bezák podpoře také od duchovních z jiných zemí?

Tomáš HALÍK, teolog, spisovatel, profesor, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Ano, samozřejmě, tenhle ten postup jaksi pobouřil mnohé a já jsem ještě netušil, když jsem tam byl, že přece jenom nám ten další vývoj dá zapravdu. Protože to, že tam přišlo prostě z Říma to rozhodnutí a všichni říkali, ano, to je rozhodnutí svatého otce, musíme mlčet, takže dneska je velice patrné, že tato rozhodnutí a takovýhle podivných kroků tam bylo vícero ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se říká, promiňte, Roma Locuta, causa finita?

Tomáš HALÍK, teolog, spisovatel, profesor, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Roma locuta, causa finita, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řím promluvil.

Tomáš HALÍK, teolog, spisovatel, profesor, prezident České křesťanské akademie
--------------------
... ale ono to teďka tak není. Protože se ukazuje, že vlastně tam z té kurie vyšla celá řada velmi problematických rozhodnutí a že to bylo zaviněno tím, že prostě papež už nestačil ten aparát zvládat a že si to uvědomil, a to byla taky jedna asi z příčin jeho odstoupení. A dneska všichni mluví o tom, že je třeba trochu udělat pořádek v té kurii a zejména v té práci s informacemi. Takže on se stal spíš asi obětí prostě toho aparátu, který nyní asi bude tím novým papežem trochu pročištěn.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Než se dostaneme ještě jaksi k hodnocení pontifikátu Benedikta XVI., který odstupuje, vás čeká cesta do Říma s kardinálem Dukou, pokud se nepletu. Co tam, čemu se budete věnovat?

Tomáš HALÍK, teolog, spisovatel, profesor, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Ano, tak já nebudu volit papeže, ani tam nejedu jako kandidát na papežský stolec, no, u nás v církvi se říká, že Řím se teďka třese před Janou Bobošíkovou, protože ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč?

Tomáš HALÍK, teolog, spisovatel, profesor, prezident České křesťanské akademie
--------------------
... protože to je, papežský stolec to je jediná vážná funkce, na kterou tato nešťastná žena ještě nekandidovala a že by jistě se cítila na to, být papežkou Janou a zahájit křížovou výpravu proti Evropské unii ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to byla jako nadsázka.

Tomáš HALÍK, teolog, spisovatel, profesor, prezident České křesťanské akademie
--------------------
... to je samozřejmě vtip. Ale já tam jedu z jiného důvodu. Tam bude slavnostní prezentace mé knihy, která vyšla v oficiálně vatikánské knižnici, /nesrozumitelné/, kde vycházejí spisy vlastně obou posledních papežů a je to vůbec poprvé v dějinách, kdy tam vychází dílo českého teologa. Tak tam bude slavnostní prezentace, bude, promluví na ní také pan kardinál Duka a rektor Papežské univerzity, ředitel toho nakladatelství a já tam mám mít také přednášku. A proto tam bylo pozváno také řada kardinálů, teďka uvidíme samozřejmě, jak budou mít čas, protože je vzrušená doba, kdy jsou velké diskuse a tak dále, ale já to chápu jak určitou příležitost, protože moje ta moje řeč tam bude publikována, předložit tam určitou vizi církve, kterou rozpracovávám a ono před tou samotnou volbou bude takové rokování kardinálů, kde bude právě předloženo několik těch vizí, kam má církev směřovat dále. Já ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte nám tedy pár bodů z té vize, jestli to není ještě tajemství, abychom to věděli dřív než Vatikán.

Tomáš HALÍK, teolog, spisovatel, profesor, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Dobře. Já o tom zároveň potom ještě chci to více rozpracovat, pak za další týden mám přednášku na otevření semestru /nesrozumitelné/ univerzity a chci o tom napsat knížku. Ve velké zkratce: Kde se nachází dneska křesťanství? Někteří říkají, ano, je stále ještě v kolébce, někteří říkají na smrtelné posteli. Já říkám, prožívá v Evropě jakýsi polední útlum a jakousi krizi. Přirovnávám ten, ty dějiny křesťanství k tomu, co řekl hlubinný psycholog a Gustav Jung o lidském životě, že lidský život má své dopoledne, kde je třeba, aby člověk vytvořil takové ty vnější struktury života, prostě zabydlel se, zabydlel se v tomto světě. Pak, že přichází jakýsi útlum, jakási krize poledne, která může mít různé podoby a potom, že se člověk musí rozhodnout, jestli bude nadále vylepšovat ty vnější struktury, tu svoji kariéru a tak dále anebo jestli se bude věnovat té cestě na hloubku, určitému osobnostnímu zrání, ke kterému může dospět jenom v tom životním poledni. A já říkám, dneska církev v Evropě, je v takovém tom, tom útlumu a musí se rozhodnout, jestli nadále bude budovat ty struktury, to byl úkol toho životního dopoledne, ty instituční struktury, doktrinální struktury. Dneska je pokušení dvou směrů, které v církvi zápasí a které myslím sdílejí stejnou chybu těch takzvaných konzervativců, kteří chtějí za každou cenu konzervovat ty podoby a těch takzvaných progresistů, kteří je chtějí měnit. Ale já říkám, oni sdílejí stejnou chybu, že mají to myšlení dopoledne, že přeceňují tu strukturální stránku, instituční stránku. To, co je nyní třeba, je cest na hloubku. Je třeba velké spirituální obnovy a intelektuální obnovy a tím modelem církve budoucnosti má být to, co kdysi byl ideál středověké univerzity, že je to společenství žáků a učitelů, společenství života, společenství modlitby a společenství učení. Univerzita byla místo, kde se pravda hledala svobodnou diskusí. Všechno bylo možné předložit jako /latinský text/ a jako otázka k diskusi. A bylo tam, byla tam zásada /latinský text/, to, co promeditujeme, to můžeme nabídnout druhým. Čili, duchovní práce a intelektuální práce, musí jít spolu. A já si myslím, že to je východisko z té současné krize křesťanství a tohle to tam chci také předložit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Citovala bych nyní Josefa Ratzingera, papeže Benedikta XVI., který kdysi řekl, že křesťanství není soupisem zákazů, nýbrž pozitivní životní volbou. Bude právě to, tato myšlenka, tou hlavním úkolem nového papeže?

Tomáš HALÍK, teolog, spisovatel, profesor, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Přesně, přesně, přesně, těch několik myšlenek, které už se snažím v těch svých knihách a přednáškách a v té další rozvíjet, to je vlastně v hlubokém souladu s tím, co říká tento papež. To spojení víry a myšlení. Josef Ratzinger vždycky zdůrazňoval: Víra bez myšlení je nebezpečná, může vést k fanatismu a k násilí. Ale také ten racionalismus, který není podporován těmi etickými a spirituálními impulsy, které vycházejí z toho světa víry, je jednostranný a nebezpečný. Je třeba vytvořit novou alianci, rozumu a víry, náboženství a vědy, ty se vzájemně musí korigovat a podporovat. Jestliže je jedno bez druhého, je to jednostranné a tudíž nebezpečné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak, pane profesore Halíku, vůbec hodnotíte ohlášenou rezignaci Benedikta XVI.? K takovému rozhodnutí byla podle mnohých vyjádření zapotřebí opravdu velká odvaha a sebereflexe.

Tomáš HALÍK, teolog, spisovatel, profesor, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Ano, je to velká odvaha a nejen v tom, takové to pokorné, pokorná revize vlastních sil. Já si myslím, že tam nastalo jisté nové chápání papežského úřadu. Víte, ono se řekne papež, ale ten papežský úřad se v dějinách strašlivě proměňoval. Papežství bylo úplně něco jiného ve 3. století, v 15. století, 19. století a dnes a je taky vidět zřetelný posun mezi těma oběma papeži. Papež Jan Pavel II. vytrval až do konce a to vycházelo z té představy, že papežství není jenom nějaká funkce, ale je to role duchovního otce. A otec prostě nemůže říct, tak milé děti, jsem už starý, zvolte si jiného tatínka. Otec zůstává až do konce. Ale, a já si myslím, že je dobře, že Jan Pavel II. zůstává až do konce a že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na vzdory, promiňte, že jsme byli svědky opravdu toho trápení, protože byl velmi těžce nemocen. I to mělo svůj smysl?

Tomáš HALÍK, teolog, spisovatel, profesor, prezident České křesťanské akademie
--------------------
... ano, já myslím, že to mělo svůj hluboký smysl, protože on tím vlastně ukázal, že církev má být něco jiného než nějaká světská instituce, která potřebuje ve svém čele takového "sexiluking", "sportluking", takového prostě, takový Clintonovský atraktivní typ, že vlastně i ten starý člověk, ten má svoji důstojnost. Já jsem o tom hovořil s mým věčným oponentem a zároveň dobrým přítelem profesorem Bělohradským, který napsal moc hezký článek o tom, když slyšel ten poslední projev papeže, kdy se snažil ještě promluvit k lidem a už nemohl, už vydal vlastně jenom takový skřek. On říkal: Já jsem v tom okamžiku katolíkům tohoto papeže záviděl. On vlastně ukázal v tomhle tom světě moci a efektu, že je tady ještě něco jiného. Je tady také ten svět starých a nemocných a papež svůj poslední encykliku vlastně věnoval těm starým lidem, kde velmi důvěrně jim sděloval, ano, i já to vím, co to je nést ten kříž stáří a všechna ta zranění. Čili já si myslím, že je to svědectví bylo hluboce smysluplné. Ale tento papež tím svým rozhodnutím ukázal, že možné to papežství chápat také trochu jinak, že dneska už to není jenom ten otec, to patriarchální chápání, že je třeba trochu věcněji se podívat na to, že církev je v situaci, kdy opravdu potřebuje jakési energické vedení a kdy skutečně je tedy ten aparát přerůstal ty možnosti papeže a on to uznal a chce, aby v čele církve stanul někdo, kdo je schopen jednak ten svět jaksi věrohodně oslovit s plnou silou, ale jednak také trošku zvládat ten aparát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, pane profesore, že by s novým papežem mohl přijít někdo mladší, nechci říct výrazně, ale přece jenom mladší, inovativní, že by s ním mohl přijít jistý průlom?

Tomáš HALÍK, teolog, spisovatel, profesor, prezident České křesťanské akademie
--------------------
To víte, tohle to všecko hádání z křišťálové koule, a to není můj styl. To dneska kromě Pána Boha neví nikdo. Jsou tam různé proudy, jsou tam proudy, které zdůrazňují, že by bylo dobré, aby se to papežství zase vrátilo do Itálie, jsou tam ti, kteří naopak přemýšlejí o tom světě novém. Víte, i v tom mezi těmi italskými kardinály je několik velmi zajímavých osobností. Je tam kardinál Scuola, který nebude-li papežem, tak si myslím, že velmi pravděpodobně bude tím druhým mužem, tím státním sekretářem, to je velice moudrý člověk, který tady například vyšetřoval ty otázky té teologické fakulty pražské a velmi moudře v tom, v tom rozhodl a pak je tam kardinál Ravasi, který si myslím, že je velmi otevřený člověk, se kterým se možná v tom příštím tejdnu, v tom příštím týdnu budu moct také setkat a hovořit o určitém projektu, který tady je, dialogu mezi církví a kulturou, on je vlastně, to je jeho doména, církev a současná kultura. Pak jsou samozřejmě různé postavy v tom třetím světě. Víte, papež z Afriky by samozřejmě přinesl jaksi nový vítr, tam je církev velmi dynamická, rozvíjející se, obrovsky roste, ale já mám trošičku obavu, že ta dynamika té africké církve je taková dynamika prostředí, se kterým církev dovedla zacházet, to je to prostředí vlastně takové společnosti ještě nezasažené modernou. A ale prostě ta modernizace, něco, co přijde dřív nebo později i do té Afriky a já si myslím, že je lepší, aby hlavou církve byl někdo, kdo už s tímto světem má určité zkušenosti. Jsou takoví lidé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy máte jeden tip. Jestli nám prozradíte.

Tomáš HALÍK, teolog, spisovatel, profesor, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Já mám jeden tip, který by byl velmi šťastný, kdyby to byl kardinál Maradiaga z Hondurasu, protože o něm jsem slyšel velice vynikající svědectví a jeho životopis je velmi zajímavý. Kromě jiného je to také psychoterapeut. Ale to si myslím, že vždycky v těch, v těch ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolega v několika oborech.

Tomáš HALÍK, teolog, spisovatel, profesor, prezident České křesťanské akademie
--------------------
... ano, ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přece jenom, myslíte si, že nakonec by ta volba mohla padnout na italského kardinála, což samozřejmě teď jenom spekulujeme.

Tomáš HALÍK, teolog, spisovatel, profesor, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Může samozřejmě, opravdu tohle to, tohle to, tohle to nikdo neví. Jistě, že bude to určitý signál světu, kdo přijde. Já myslím, že není, že je přehnané prostě očekávat nějaké radikální změny, že prostě nový papež okamžitě zruší celibát a zavede svěcení kněží a tak dále. Já si ani nemyslím, že tohle to ta cesta, kterou by církev příliš získala, taková to, co stále slyšíme, že jo, kdy už se církev přizpůsobí tomu modernímu světu. Proč by se měla přizpůsobovat? Já myslím, že ta, samozřejmě jsou některé věci, kde pravděpodobně bude třeba dřív nebo později učinit určité změny, třeba ten vztah k rozvedeným, také vztah například homosexuálů, dneska přece jenom o té homosexualitě víme lékařsky a vědecky něco jiného než věděli lidé v prvním století a je třeba to respektovat. Nemyslím si, že církev bude někdy oddávat homosexuály, ale přece jenom musí mít trošku vstřícnější porozumění pro osud lidí, kteří si toto nevybrali. Takže já myslím, že určité změny velmi pravděpodobně přijdou, ale nemyslím si, že by to měla být taková ta překotná modernizace v tom smyslu přizpůsobení se tomuto světu. Vždyť i tento svět potřebuje určitou inteligentní oponenturu, a to si myslím, že bylo něco, co bylo silou tohohle pontifikátu, že on tomu liberálnímu světu byl jakýmsi velmi vstřícným, ale zároveň kritickým oponentem a každý potřebuje určitou oponenturu. Ten svět dneska nemá být mnohohlasý. Víte, když se tak běduje v těch církevních kruzích nad liberalismem, tak se většinou nerozlišuje mezi dvěma naprosto rozdílnými typy liberalismu. O tom velice píše britský filosof John Gray. Jeden liberalismus, který vychází z té americké tradice a vytváří vlastně otevřený prostor pro diskusi, do kterého jsou také přizváni i představitelé církve a náboženství. Ne, aby tam dominovali, ale aby byli jedním důležitým a nezastupitelným hlasem mezi ostatními. To je ten otevřený liberalismus. Potom je určitý, určitá liberalistická ideologie, která chce být závaznou ideologií pro všechny a která říká: Náboženství musí prostě z toho veřejného prostoru pryč a všechno ovládne ta ideologie liberalismu. To je něco, co je ovšem proti tomu duchu liberalismu a s tímto liberalismem je třeba polemizovat, ale ten druhý je třeba podpořit. Tento papež říkal, ano, je určitá zdravá laicita, sekulární společnost musíme respektovat, musíme respektovat tu tradici osvícenství, to není něco, co je od ďábla anebo antikista, jak jsme se mohli dočíst prostě v těch blábolech pana Petra Hájka a podobně, antikrist ovládá svět. To je něco, co jde úplně proti duchu Ratzingerových knih, který říká, musíme vzít velmi vážně to, tu kulturu osvícenství, ale být jejím partnerem v dialogu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Tomáš Halík, profesor, předseda Křesťanské akademie, který byl hostem dnešního vydání. Při té další návštěvě, pane profesore, už jméno nového papeže budeme bezpečně znát. Přeji vám hezké dny a šťastnou cestu do Říma.

Tomáš HALÍK, teolog, spisovatel, profesor, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Děkuju. Na shledanou. Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Děkuji také. Zítra bude čas od půl deváté patřit názorům ekonomky Ilony Švihlíkové. Příjemný den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.

autor: Tomáš Halík
Spustit audio