Břetislav Tureček: Bubliny kolem íránského jádra

Nejprve Íránci po rozhovorech prohlašovali, že se Západ konečně začal chovat rozumně. Pak přišly zvěsti, že západní vyjednávači už netrvají na tom, aby Írán zavřel podzemní továrnu ve Fordou, a nabídli prý, že by si Teherán mohl dál v omezeném množství obohacovat a ponechávat uran pro civilní účely. Dosud přitom Západ striktně požadoval uzavření Fordou, a jakékoli obohacování uranu Íránu stále zakazují rezoluce Rady bezpečnosti. Takže není divu, že poslední kolo rozhovorů přineslo oslavné titulky íránského tisku.

Na Západě také nejsou všichni z nepatrných vyhlídek na kompromis nadšení, a jednají podle toho. Například britský list Daily Telegraph. Jako velký objev a horkou novinku v době kazachstánských rozhovorů oznámil, že ve městě Arák Íránci vyrábějí takzvanou těžkou vodu, které se pak používá v reaktorech produkujících plutonium. Deník dokonce tvrdil, že je to „plán B íránského úsilí o získání jaderné bomby“. A někteří komentátoři z toho rovnou udělali, že Íránci tajně spustili přímo celý reaktor.

Jenže továrna na výrobu těžké vody je v Aráku v provozu už několik let, nikdo se tím netají a mezinárodní společenství o ní dobře ví. Spíš se s napětím čeká, jestli Íránci podle plánu příští rok v Aráku spustí samotný těžkovodní reaktor, jehož výstavba je mimochodem pod neustálým dozorem Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Takže tato bublina zase rychle splaskla. Mezitím ale začal jinou nafukovat izraelský premiér Netanjahu – to když videomostem oslovil účastníky výroční konference AIPACU – nejvlivnější proizraelské lobby ve Spojených státech. Netanjahu tvrdil, že mezinárodní diplomacie vůči Teheránu selhává a že je nutné zesílit vojenské hrozby na adresu Íránu.

Jak podotkli někteří izraelští komentátoři, Netanjahu v těchto dnech oprášil osvědčeného strašáka vnějšího nepřítele ve snaze uspíšit sestavování své koalice. Nemá ji totiž ani šest týdnů po volbách. Úřady už přitom chystají příjezd amerického prezidenta Obamy, jehož aparát ale vzkazuje, že pokud Netanjahu vládu nesestaví, historická návštěva možná bude zrušena.

V podtextu Netanjahuovy rétoriky se ale skrývá zásadnější téma. Izrael se děsí myšlenky, že se Spojené státy s Íránem dohodnou na řešení, které by nechalo židovský stát úplně stranou. Dohoda by vypadala třeba tak, že Západ poskytne íránskému režimu záruky přežití – například že zruší sankce a přestane podporovat opozici. A výměnou dostane fyzické pojistky, že Írán bude jádro využívat opravdu jen k civilním účelům.

Uplynulá léta už přitom ukázala, že kdykoli se možnost kompromisu byť jen mlhavě přiblížila, Izrael vždy zapojil veškeré páky, aby ho zmařil. A tentokrát přišly z Kazachstánu zprávy opravdu mimořádně znepokojivé – tedy pro Izrael.