Pavel Maurer: Kůň na talíři? To už by v karbanátcích klidně mohli být švábi

Máte rádi koně? Moje dcera na nich jezdí, já se jich trochu bojím a mé ženě se líbí. Díváme se na koně každý po svém, ale v jednom se shodujeme všichni tři – máme je rádi, ale ne na svém talíři!

A rozhodně ne k jídlu, aniž bychom o tom byli informováni – tedy že nám někdo prodá potravinu a ono je v ní něco, co nám bylo úmyslně zatajeno. To by mohli být v karbanátcích klidně namletí hadi, myši nebo švábi.

I tyto exotické delikatesy obsahují pro naše tělo důležité živiny, proteiny a živočišné bílkoviny, takže z hlediska výživy je to vlastně v pořádku. Jenže o tom, co si strkám do pusy, chci rozhodovat výhradně já sám. Je to moje tělo a nechci být zvláště v této oblasti života klamán.

Čtěte také

Vadí mi, když se supermarkety chlubí vlastní pekárnou, zatímco mi prodávají zmražené pečivo. Vadí mi, že chamtiví černí producenti alkoholu jsou schopni vraždit lidi metanolem, jen aby vydělali o trochu víc peněz. Vadí mi, a věřím, že i vám, když se mocné mezinárodní masokombináty rozhodnou krmit „šílené krávy“ granuláty z rozemletých ovčích mozků a zbytky z vlastního plemene.

I ty krávy mají právo na trochu slušnou stravu, že? Není divu, že krávy nakonec zešílí, když jsou proti své vůli nuceny ke kanibalismu. Navíc jsou jako býložravci krmeny masovými extrakty.

Vadí mi, že chleba doma vydrží sotva dva dny, protože nemá kvásek, a navíc prý se do něj v rámci trapné recyklace občas přidávají rozemleté zbytky ztvrdlého neprodaného pečiva. Vadí mi, že všechna tato potravinová zvěrstva jsou způsobena především touhou lidstva zbohatnout na hlouposti nebo nevědomosti ostatních.

Více než před sto lety byl v některých státech Ameriky uvalen dle zákona trest smrti na podvodníky, kteří lidem vědomě nabídli zkažené jídlo. Nejsem příznivcem tak krutých trestů, ale myslím, že výskyt potravinových podvodů už začíná přesahovat všechny meze.