Jan Bednář: 10. výročí vojenské invaze do Iráku

19. březen 2013

Právě před deseti lety zahájily Spojené státy spolu s Británií vojenskou invazi v Iráku. Cílem jejich vojenské operace bylo svrhnout tamní režim diktátora Saddáma Husejna a zajistit jeho údajné zásoby zbraní hromadného ničení, které podle představ vlád ve Washingtonu a Londýně ohrožovaly západní svět. Jak se později ukázalo, žádné takové zbraně v Iráku nebyly, respektive nikdy nebyly nalezeny. Znamená to, že důvod k intervenci neexistoval a že tato válka vůbec neměla vypuknout?

To je dilema, s nímž od té doby zápolí ve vztahu k této oblasti západní svět a zejména Spojené státy. Pokud nebyly původní důvody k invazi oprávněné a nezakládaly se na pravdivých informacích zpravodajských služeb, neměla přece nikdy nastat ani tato válka a zpětně by bylo možno říci, že režim Saddáma Husajna svrhli Američané spolu s Brity nespravedlivě. Do vojenských operací v Iráku se později zapojily i jiné národy, většinou ze Severoatlantické aliance, ale i mimo ni. Ale také tu byly země a jejich představitelé, kteří účast na této akci odmítali. Podobně jako politická opozice uvnitř samotných Spojených států a Británie – odůvodnění války neuvěřili.

Dnes víme, že rozhodnutí k invazi vycházelo do značné míry z nepřesných či nepravdivých informací zpravodajských služeb nebo že jejich informace někdy nebyly správně interpertovány. Avšak odsuzovat za to jen tehdejšího amerického prezidenta Bushe a britského premiéra Blaira, by bylo příliš jednoduché. Vycházeli ze zpráv, které jim předložili jejich poradci, odborníci v otázkách bezpečnosti a jako političtí vůdcové se museli rozhodovat podle toho. Kdyby nepřijímali tuto svou odpovědnost a nerozhodovali, selhali by jako politikové.

Dnes se má za to, že Saddám Husajn zastavil vlastní tajný výzkum a vývoj jaderných zbraní v roce 1991, v době první války v Iráku a že výrobu chemických a biologických zbraní prý ukončil o čtyři roky později a jejich zásoby pak nechal údajně zničit anebo vyvezl ze země. Kdo to ale mohl vědět v té době? Seriózně se to nedalo posoudit jinak než s poukazem na informace zpravodajských služeb.

Jestliže Saddámův režim v předcházejících letech biologické zbraně prokazatelně měl, tajně je vyráběl a dokonce je neváhal použít proti vlastnímu obyvatelstvu – proti Kurdům, když tam v 80. letech vypuklo povstání, o čemž důkazy existovaly už tenkrát – kdo mohl věřit tvrzení, že tyto zbraně už nemá?

Nebylo by neodpustitelně neodpovědné naopak nedbat takového nebezpečí? Odpověď na tuto otázku zároveň vysvětluje i příčiny války v Iráku, která vypukla právě před deseti lety.

autor: Jan Bednář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.