Simona Stašová: "Svůj herecký osud jsem vzala do vlastních rukou"

20. březen 2013

Zajímavé setkání čekalo na posluchače ve středeční Dvojce. Martina Kociánová totiž pozvala herečku Simonu Stašovou.

Své role miluje
O herečce Simoně Stašové se už mnoho let píše, že je čím dál tím lepší, krásnější a má stále více a lepších rolí. Životní zlom, alespoň podle pohledu z venčí, u ní totiž nastal zhruba po padesátce. Co se stalo? „Také to tak cítím. Zhruba ve svých 50. letech jsem vzala svůj herecký život do svých vlastních rukou a začala jsem hrát samu sebe. Tedy ne tak, jak mě do té doby viděli režiséři. Začala jsem milovat své role. Nacházela jsem se v nich a šlo také trochu o sebeterapii.“

Tragikomedie Filumena Marturano (Svatopluk Skopal a Simona Stašová)
Letní shakespearovské slavnosti: Veselé paničky windsorské (Simona Stašová, Bolek Polívka)

Změna i na povrchu?
Simona Stašová připouští, že hlavní zlom byl ve svém "sebepřijetí". „Hlavní změnou bylo opravdu to, že jsem přijala sebe sama. Dokonce jsem se začala líčit i v době, kdy jsem nikam nemusela.“ K tomu jí podle vlastních slov přiměla tehdejší ředitelka Divadla na Vinohradech. „Jiřina Jirásková mě potkala na chodbě divadla, když jsem šla jen něco zařídit a neměla jsem vystoupení. Zeptala se mě, jak to chodím? Proč nejsem namalovaná? Vždyť přece musím reprezentovat herecký stav. Řekla jsem si, že když mě toto řekne tato žena, tak se nad tím musím zamyslet. Což se stalo. A popravdě, ono i z toho povrchu to jde do nitra člověka. Dnes musím říct, že měla pravdu.“

Simona Stašová - obhájkyně Kijivu

Film nebo divadlo?
Je spíše divadelní nebo filmovou, televizní, seriálovou herečkou? „Považuji se za herečku divadelní. Mám to na jevišti moc ráda. Co si nemohu dovolit ve svém civilním životě tam můžu doslova vykřičet. Od nějaké doby si sama dělám dramaturgii her a přenádherné myšlenky autorů pak strašně ráda předávám lidem v divadle, a to tak, aby se nad tím mohli dále zamýšlet.“

Rozdíl mezi divadelním a filmovým hercem se podle Simony Stašové pozná během pěti minut. „Na jevišti je člověk sám a opravdu během pár minut se pozná pravý a nefalšovaný herec. Ve filmu hrají lidé většinou sami sebe nebo jim pomůže technika. Být divadelním hercem je to nejzábavnější ale také nejtěžší.“

Trable nesmějí na jeviště
Jak máme pochopit význam slov Simony Stašové, když hovoři o samotě na jevišti? „Člověk je na jevišti sám se svou profesí, se svou psychikou, která jej nesmí zradit. Také mu musí mu být rozumět, což je první divadelní zásada. Herec také musí stále pěstovat svou duševní hygienu. Když máte nějaké trable a jste na jevišti sám, tak vás to nemůže přepadnout. To se mi stávalo, když jsem třeba někomu neřekla něco, co jsem měla, tak to na mě najednou zakřičelo při vystoupení. Pak jsem se bála sebe sama, že zapomenu text. Takže dnes si ve vlastním životě nedovolím udělat něco, co by mě pak na jevišti přepadlo.“

Rozhodně si ale poslechněte celý rozhovor Simony Stašové a Martiny Kociánové, který Dvojka vysílala ve středu 20. března po 11:00 hodině.
(Audio najdete v tomto článku.)

autor: lup
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.