Móda stará 75 000 let
Korálkové náhrdelníky a náramky z Jižní Afriky prozradily, že už v pravěku se lidé starali o to, co se nosí a co nikoli.
Zřejmě už před 100 000 lety se začali lidé zdobit. Nálezy z Jižní Afriky přinesly důkazy o tom, že si pravěcí obyvatelé jeskyní zřejmě malovali těla červenou hlinkou a navlékali si jednoduché náramky a náhrdelníky z korálků vybroušených ze skořápek pštrosích vajec. Později se dostaly do obliby ozdoby z provrtaných mušlí. A hotovou explozi prodělala pravěká „bižuterie“ před 40 000 roky, kdy si lidé vyráběli náramky a náhrdelníky nejen z mušlí, ale také ze zvířecích a lidských zubů, kostí, z mamutoviny nebo různých kamínků.
V jihoafrické jeskyni Blombos, která proslula mnoha jedinečnými nálezy z dávné historie moderního člověka Homo sapiens, byly objeveny provrtané drobné lastury vršatky druhu Nassarius kraussianus. Jejich uložení v zemi napovídá, že byly navlečeny na šňůrce a lidé je nosili kolem krku, zápěstí nebo kotníku. Detailní analýzy odhalily, že dírky vyvrtali ostrým kamenným hrotem a pak navlékli lastury na šňůrku. Ale jak? Způsobů, jak uspořádat mušle na šňůrce se nabízí hned několik.
Tým vedený archeoložkou Marian Vanhaerenovou z university v Bordeaux se pokusil pravěké náhrdelníky a náramky rekonstruovat. Vědci nasbírali lastury vršatek, vyvrtali v každé dírku a pak je navlékali na šňůrky. Vyzkoušeli celkem šest různých způsobů. Nejjednodušší je navléct provrtané lastury jednu vedle druhé. Lze ale také každou uvázat na uzel nebo použít dvě vlákna a mušle střídavě navlékat na jedno z nich. Také otočení jednotlivých lastur na šňůrce se může měnit.
Vyrobené repliky vědci nechali mnoho hodin natřásat a navíc je zkrápěli slabým roztokem octa. Imitovali tak každodenní nošení náhrdelníku a jeho narušování kyselým potem. Nakonec porovnávali mikroskopické stopy po opotřebení na svých výrobcích s opotřebením na lasturách z pravěkých náhrdelníků a náramků. Způsob, jakým o sebe lastury třely a jak se jedna o druhou obrušovaly, záležel na tom, jakým způsobem je vědci navlékli na šňůrku.
Opotřebení pravěkých náhrdelníků prozradilo, že v době zhruba před 75 000 až 72 000 roků došlo mezi obyvateli jeskyně Blombos ke změně stylu ve výrobě ozdob z lastur vršatek. Původně navlékali lidé lastury volně na šňůrku tak, aby byly dvě sousední lastury k sobě otočeny vnitřními lesklými stranami. Později ale vázali lastury uzlíkem po dvou tak, aby byly lesklými vnitřními stranami od sebe.
Z výsledků výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Journal of Human Evolution není jasné, jestli pravěcí lidé z jeskyně Blombos sami z vlastního popudu změnili styl náhrdelníků, nebo zda se do jeskyně nastěhovala jiná skupina, která měla v oblibě odlišný „módní model“. Není ale pochyb o tom, že náhrdelníky měly pro tehdejší lidi čistě symbolický význam. Mohly sloužit například jako identifikační znak jednotlivých tlup pravěkých lidí. Podobně jako se dnešní etnika liší například tím, jak se jejich příslušníci oblékají.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
