Pygmejové u řeky Dja stále tančí. Čím dál častěji i pro turisty
Noční džungle? To je doslova koncert nepřeberného množství zvuků, mnohdy strašidelných. U kamerunské řeky Dja, která protéká stejnojmennou rezervací, můžete pod korunami stromů zaslechnout bubny. Hrají na ně pygmejové, nejmenší lidé naší planety, pro které je hudba a tanec nedílnou součástí života. Stále častěji však předvádějí své umění jen pro turisty.
Několik žen a dětí tančí do rytmu bubnů, na které hrají dva muži. Všichni jsou téměř nazí, na sobě mají jen jakousi sukni ze sušené trávy. Divoce křepčí v hloučku, krátce nato zase v kruhu, pěkně jeden za druhým. Nebo všichni ustoupí a šanci ukázat svůj um dostanou ti nejmenší.
Bez ohledu na věk dokazují, že tanec mají doslova v krvi. Mezi chýšemi z větví a listí a na hliněné půdě se pohybují stejně ladně jako jiní na jevišti. Kulisou a zároveň i domovem pygmejů však zůstává tropický prales.
Uvítací ceremoniál končí a na řadu přicházejí dary. Bez nich totiž do pralesa nemůžete. Před náčelníka kmene pokládáme pytle s rýží, mouku z manioku i peníze. Současní pygmejové už totiž dobře znají jejich hodnotu, i když stále s obyvateli blízkých vesnic čile provozují směnný obchod.
Když věk nehraje žádnou roli
„Džako, džako, děkujeme, děkujeme,“ ozývá se ze všech stran a především pak od náčelníka. Ženy se opět dávají do tance. Mnohé z nich jsou velmi mladé. Přestože jim je dvanáct třináct let, jsou také matkami.
„Získat ženu je u nás velmi snadné. Stačí, když dosáhne zralého věku. Oba spolu začnou žít,“ vysvětluje asi padesátiletý Esambe. Sám přesně neví, kolik mu je let, ale na tom tu tolik nezáleží. Jak totiž dodává, dívky se u pygmejů mění v ženy ve chvíli, kdy mají první menstruaci. Chlapci se stávají muži, když dokážou zajistit obživu.
„Když jdeme na lov a my starší vidíme, že umí ulovit zvíře, stávají se dospělými,“ popisuje náčelník. „Samozřejmě mám na mysli menší zvířata. Těch velkých, jako slona, levharta, buvola nebo gorily, se bojíme všichni. Snažíme se jim proto vždy vyhnout, protože dokážou zabít. Na rozdíl od lidí. S těmi se maximálně pohádáme,“ dodává.
Zákaz migrace, dupačky i turisté
Pokud ovšem uloví něco většího, třeba prase, začnou slavit. Jak jinak než tancem. Bubny znějí z osady u řeky Dja už půl století a budou i nadále. Kamerunská vláda v rámci ochrany pralesa pygmejům zakázala stěhovat se z místa na místo, jako tomu bývalo v minulosti. Podle Esambeho jde o jedinou změnu, ke které za jeho života došlo.
Když se však rozhlédnu, zjistím, že to není úplně pravda. Mimino oblečené v dupačkách je toho jasným důkazem. Stejně jako turisté, kteří za pygmeji dorazí už zítra.
