Jan Fingerland: Co znamená vítězství Arabky v izraelské soutěži?

28. březen 2013

„Budu stát před Bohem písní a na jazyku nic než haleluja“ – tak zní závěr známé písně kanadského židovského písničkáře Leonarda Cohena. Ale Cohen není jediný, kdo tuto píseň o biblickém králi Davidovi zpívá. Právě s touto písní zvítězila jistá Lina Machul v soutěži „Příští hlas Izraele“ – tedy tamní obdoby našeho hledání pop-musicových superstar.

To, co vyvolává pozornost je skutečnost, že Lina Machul je sice Izraelka, ale také etnická Arabka křesťanského vyznání. O jejím vítězství rozhodli diváci druhého televizního kanálu, tedy dá-li se to tak říci, všeobecným hlasováním. Co to vypovídá o stavu současného Izraele? Jak praví staré úsloví, sklenice může být napůl plná nebo napůl prázdná, záleží na úhlu pohledu.

Sama zpěvačka neskrývala svůj arabský původ a zpívala mimo jiné i arabskou verzi písně libanonské zpěvačky Fairúz, ačkoli sama Fairúz ji nazpívala francouzsky. Lina, které je teprve 19 a studuje biologii na prestižní izraelské škole, otevřeně mluvila o svém úspěchu jako o zviditelnění své minority. Arabů je v Izraeli asi dvacet procent, a jde o ty Araby, kteří žijí na území Izraele a jsou jeho občany, nikoli Palestince ze Západního břehu nebo Gazy. Ačkoli sami izraelští Arabové své sepětí s Palestinci rádi zdůrazňují, ve skutečnosti se obě skupiny v mnoha ohledech hodně vzdálily.

Konkrétně vítězka pěvecké soutěže Lina Machul je křesťanka a arabští křesťané jsou obecně mnohem lépe integrovaní do izraelské společnosti než arabští muslimové. Opakovaně se stalo, že křesťanští žáci vyhráli soutěže o nejlepší znalosti hebrejštiny a právě arabská křesťanka Rana Raslan se v roce 1999 stala Miss Izrael. Avšak i muslimští Arabové dosáhli v některých případech úspěchů – třeba Ralib Madžadele, první arabský ministr vlády nebo Makram Churi, herec. Ten navíc dostal nejvyšší izraelské civilní vyznamenání, nejen jako první Arab, ale také jako vůbec nejmladší člověk.

Jakousi emblematickou postavou izraelské arabské komunity je Sajed Kašua, arabský spisovatel, který absolvoval hebrejsko-jazyčnou školu a dnes v tomto jazyce píše humoristické knihy. V izraelské televizi momentálně běží seriál o arabském novináři, který se se střídavými úspěchy snaží začlenit do izraelské společnosti.

Zajímavým případem bylo také rok staré vítězství Nisrín Kádirové v jiné pěvecké soutěži – televizní show, v níž se soutěží ve zpěvu Židů z blízkovýchodních zemí, kteří do Izraele prchli po zřízení státu Izrael. I oni se v převážně aškenázském, tedy řekněme „evropském“ Izraeli cítí být tak trochu odsunuti na druhou kolej. Vloni tuto soutěž překvapivě vyhrála zmíněná Nisrín Kádirová, Arabka z Haify. Někteří to brali úkorně, jiní přivítali, že právě ona nejlépe vystihla zvláštní postavení této izraelské komunity orientálních Židů. Naopak jiná arabská zpěvačka, Mira Awead, která před čtyřmi lety reprezentovala Izrael v soutěži Eurovize, musela zrušit svůj koncert v Londýně k výročí vzniku Izraele, a to kvůli výhružkám smrtí, pravděpodobně ze strany antiizraelských aktivistů v Británii. Jak vidno, situace je složitá.

Vraťme se však k současným dnům. O tom, že situace v židovsko-arabských vztazích není vždy tak růžová, jako byl úbor zpěvačky Liny Machul, svědčí konflikt, ke kterému došlo právě před rokem na jihozápadě Jeruzaléma, kde skupina rozvášněných mladých fanoušků fotbalového týmu Betar po utkání napadla arabské zaměstnance nedalekého nákupního centra. Právě klub Betar je už od předválečných dob klubem spjatým s židovskou nacionalistickou pravicí.

Ne náhodou kolem tohoto klubu nedávno vypukl jiný problém, když začátkem roku majitel Betaru oznámil, že najal dva muslimské hráče z Čečenska. Proti tomu se tvrdé jádro fanoušků ostře postavilo, i když marně, oba hráči nastoupili. Na druhou stranu Betar byl posledním a jediným prvoligovým klubem v Izraeli, který žádné muslimské, natož arabské hráče neměl. Nejlepším střelcem loňské ligy byl arabský hráč.

Vraťme se však k vítězství Liny Machul z tohoto týdne. Co vlastně může znamenat? Mnohý Čech si asi vzpomene na počátky soutěže, která se dnes jmenuje „Česko-Slovensko hledá Superstar“. V hlasování diváků už na počátku uspěli i někteří romští zpěváci, ale nezdá se, že se česko-romské soužití za těch devět let zlepšilo. Dá se ovšem říci, že nynější mezistátní podoba show sblížila mladé Čechy se Slováky, kteří si dobu federace, ale ani těsně předrozchodové napětí už nepamatují. Je to dost, a nebo jde o promarněnou příležitost?

Nynější izraelskou soutěž vyhrála Arabka Lina, ale nebyla jediná, kdo svou účastí a svým úspěchem narušoval hranice. Mezi soutěžícími byla i zpěvačka z velmi náboženských kruhů, která musela svou účast u svého okolí těžce prosazovat, stejně jako černá dívka z izraelské etiopské komunity, jejíž postavení se situaci našich Romů trochu podobá. Jak je vidět, každá společnost má na kontě řadu potíží a úkolů. Pěvecké soutěže mohou být krůčkem vpřed, ale krůčkem spíše malým.

Spustit audio