Akrobatka Sudová vyhlíží svou čtvrtou olympiádu. Na rodinu zatím nemyslí

29. březen 2013

Vrcholový sport je náročným povoláním a udržet tělesnou schránku, coby nástroj obživy, v provozuschopném stavu, bývá někdy oříšek. Zvláště pak po třicítce. Své o tom ví také akrobatická lyžařka Nikola Sudová, která se od útlého dětství věnuje jízdě v boulích. Nyní směřuje ke své čtvrté olympiádě. Myšlenky na rodinu zatím odkládá, i když hit Jiřího Zmožka Už mi lásko není 20 let si občas prozpěvuje.

Slavný hit Jiřího Zmožka si prozpěvují klouby nejednoho vrcholového sportovce po třicítce. U lyžařky Nikoly Sudové, která se specializuje na extrémně náročnou jízdu v boulích, to platí dvojnásob.

„Jízda v boulích je strašně náročná na pohybový systém. Jsou tam neustálé otřesy, a ty klouby – jak klouby páteře, tak hlavní nosné klouby, jsou strašně přetěžované.“ vysvětluje osobní fyzioterapeutka nejlepší české boulařky Zuzana Biborová. Akrobatka, která svých třicet svíček sfoukla před rokem, se přitom mezi boulemi prohání už více než dvacet let.

„No, občas si říkám, že jsem zvědavá, co to tělo vydrží. Ale říkám si, že zvyklý na to je, já se úplně na těch 31 psychicky taky necítím, tak věřím, že to je část toho úspěchu a že když si budu věřit, že to tělo to vydrží. Samozřejmě si občas musím dupnout, že potřebuji volno, ale to si myslím, že potřebuje každý...“ říká věčně rozesmátá lyžařka, které byste třicítku rozhodně nehádali.

Nikola Sudová má za sebou čtrnáctou sezónu ve světovém poháru. Její soupeřky jsou mnohdy o deset let mladší. Přesto se jablonecká rodačka stále dokáže udržet v nejužší světové špičce. I když se to nezdá, vyšší věk může být pro Sudovou i výhodou.

„Na jednu stranu ona už ten pohybový aparát má opotřebovaný, ale na druhou stranu, ona má zkušenosti – takže ví, jak má padat a to ty mladé nevědí... Takže věk pro ní může být i trochu výhodou.“ myslí si Biborová. Kdo by ale předpokládal, že s přibývajícími lety sportovce klesají tréninkové objemy, hodně by se mýlil.

„Spíš je to naopak. Čím je ten člověk starší, tím víc potřebuje trénovat, aby udržel krok... Ale je to složitější po psychické stránce – závodník je unavený, ty tréninky jsou některé stejné,tak aby se dokázal nahecovat na každý trénink, na každý závod.“ říká dlouholetý trenér Nikoly Sudové Radek Herot.

Právě psychické vyčerpání často stojí za ztrátou motivace a chuti dál závodit. Některým vrcholovým sportovkyním může v takovém případě pomoci například mateřská pauza. Být ale akrobatickou lyžařkou a zároveň matkou, je prakticky vyloučené.

„Je to adrenalinový sport a spousta lidí říká, že ve chvíli, kdy mají dítě, tak se začnou bát...“ vysvětluje Sudová. A jaké jsou její rodinné vyhlídky?

„Nějaké vyhlídky mám... Rodinu bych chtěla, ale nebudu tomu podrobovat ten sport.“ přibližuje své plány úspěšná česká lyžařka, věčná optimistka a hlavně sestra, která mě naučila se po každém pádu zvednout a bojovat dál. Na lyžích i v životě.

V uplynulé sezóně vystoupala Nikola Sudová ve světovém poháru hned dvakrát na pódium pro nejlepší. V americkém Lake Placid a japonském Inawashiru skončila druhá.

autor: Šárka Sudová
Spustit audio