Alexander Tolčinský: 45 let vězení pro člena polovojenské jednotky bosenských Srbů

Popisuje v něm počátek a průběh války v Bosně a Hercegovině. Na rozdíl od mnoha jiných se nevěnuje vysoké politice, ale důraz dává na autentické zážitky. Mimo jiné tam výmluvně popisuje vznik a zánik polovojenských jednotek, které se podílely na bojích v okolí bosenské metropole. Hovoří o mnoha legendárních vůdcích obrány města. Ti často pocházeli ze sarajevského podsvětí, ale byli svého času chápáni jako hrdinové, kteří zabránili obsazení města Srby. I když později jejich v uvozovkách „charisma“ vyprchalo. Odmítali se podřizovat rozkazům bosenského, převážně muslimského vedení a také bývali usvědčeni z korupce a často se nakonec vrátili do kriminálních struktur.

Veselin Vlahovič, kterého soud pro válečné zločiny v Sarajevu odsoudil na 45 let vězení, s nimi měl společný původ v podsvětí. Rozhodně ale nebyl charismatickým bojovníkem. Narodil se v černohorském městě Nikšič a do Sarajeva přišel jako profesionální boxer, kde reprezentoval místní klub Željezničar. Později se zapojil do kriminálních aktivit a už před válkou byl v hledáčku jugoslávské policie.

Když začala v roce 1992 v Bosně válka, stal se v Srby držené oblasti Grbavica, členem komanda takzvaných bílých andělů. V rámci jejich zrůdných aktivit osobně zabil přes 30 lidí nesrbské národnosti a na zmasakrování několika desítek dalších se podílel. Následkem své mimořádné krutosti získal přezdívku zrůda z Grbavice. Příklad? Vyvraždění rodiny Balvanovičů. Před očima matky podřezal její dva syny. Poté nechal zabít i jí a nakonec nechal znásilnit a zavraždit jejich manželky.

Odsouzen byl za zabíjení, znásilňování, čistky a drancování na etnickém, národnostním a náboženském základě. Dostat ho před spravedlnost nebylo snadné. Po konci války zmizel z Bosny a pololegálně pobýval v černohorském hlavním městě Podgorici. V roce 1999 tam byl za násilné trestné činy zatčen a uvězněn, ale v roce 2001 se mu podařilo uprchnout. Nakonec byl lapen ve Španělsku, nikoli jako válečný zločinec, ale během akce tamní policie proti organizovanému gangu kriminálníků z východní Evropy, kteří měli na svědomí loupeže a vykrádání objektů.

Ne, soud v Sarajevu nevyřkl verdikt nad žádným politickým, nebo vojenským vůdcem bosenských Muslimů, Srbů, nebo Chorvatů. 45 letý trest dostal patologický kriminálník, u kterého válka vyvolala pocit beztrestnosti a dala volný průchod jeho sadistickým zločinným pudům. Tento jev bohužel není typický jen pro Bosnu, ale pro většinu konfliktních oblastí světa.