Alexander Tolčinský: Slovinský parlament ratifikoval přijetí Chorvatska do Evropské unie

2. duben 2013

V Lublani se dnes odehrála událost, ještě před několika týdny prakticky vyloučená. Slovinský parlament jednohlasně ratifikoval přístupovou smlouvu Chorvatska do Evropské unie. Padla tak zřejmě poslední vážná překážka tomu, aby se tato post jugoslávská republika stala 1. července letošního roku osmadvacátou členskou zemí EU.

Vláda v Lublani přitom po léta sbližování s unií Chorvatsku znesnadňovala. A vystupovala už jako členská země z pozice silnějšího. Spor číslo jedna byl teritoriálního charakteru. Když v roce 1991 vyhlásily oba státy nezávislost na bývalé Jugoslávii, přineslo to sebou na počátku málo viditelný problém. V rámci bývalé federace měly vnitřní hranice nepodstatný význam, když se z nich ale staly hranice státní, začaly problémy. Chorvatsko se až do roku 1995, kdy řešilo konflikt s etnickými Srby, o vzájemnou hranici se Slovinskem příliš nezajímalo. Poté se hraniční konflikt se Slovinskem naplno rozhořel. Sporná území byla jak na pozemní hranici, tak zejména na moři. Ta byla stanovena provizorně a slovinští rybáři se nemohli dostávat do mezinárodních vod, aniž by projeli teritoriálními vodami Chorvatska. Vznikaly tak desítky konfliktů, kdy chorvatská námořní policie slovinské rybáře zadržovala. Slovinsko dokonce v roce 2004 zablokovalo dočasně Chorvatsku vstupní rozhovory. Obě země se nakonec dohodly na tom, že sporné vody vyřeší mezinárodní arbitráž. Zatím se tak nestalo, ale proces podle plánu pokračuje.

Druhý problém, kvůli kterému hrozilo, že Slovinsko nakonec zablokuje vstup jižního souseda do Evropské unie, se podařilo vyřešit až v březnu. Šlo o nástupnictví bývalé Lublaňské banky. Ta bývala před rozpadem Jugoslávie jednou z mála, kde střadatelé mohli spořit v cizích měnách. Po rozpadu federace Lublaňská banka své pobočky v Chorvatsku zrušila Navzdory radám chorvatské vlády, aby si střadatelé převedli své účty do Záhřebské banky a Průmyslové banky Záhřeb si 130 000 lidí v Lublaňské bance úspory ve výši celkem dvou set sedmdesáti milionů eur ponechalo. Když zmíněná banka v roce 1993 zkrachovala, její nástupkyně, Nová lublaňská banka odmítala dlužné vklady vyplácet. Na základě březnové dohody se případ přesouvá na půdu Banky pro mezinárodní platby v Basileji.

Slovinsko se tak dnes stalo 23 ze 27 zemí EU, které vstup Chorvatska ratifikovaly. Na řadě jsou nyní Dánsko, Nizozemsko a Německo. Tady se ale žádné problémy nečekají.

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio