Markéta Klečková: Romské rodiny ohrožuje diskriminace při hledání práce a bydlení

Povídali jsme si o nejčastějších problémech, se kterými se současné romské rodiny potýkají. Probírali jsme zákonitosti, které fungují v rámci této komunity. Zaměřili jsme se na problémy mezi Romy a majoritou společnosti.

V české společnosti se vyskytují zpravidla čtyři skupiny Romů: slovenští (servike Roma), maďarští (ungrike Roma), němečtí (Sintí) a olašští Romové (vlachike Roma). Slovenští a maďarští Romové jsou si v původu a kultuře velmi podobní. Liší se v jazyce používaného směrem k okolní společnosti a v rámci dialektů romštiny.

Olašská komunita má vlastní pravidla

Jejich odlišnost od ostatních skupin Romů je patrná na první pohled. Jedná se o velmi majetné rodiny, které dávají své bohatství velmi výrazně najevo. Olašská komunita je velmi uzavřená a má svá specifická pravidla, která jsou často v rozporu se zákonnými normami majoritní společnosti.

Romská oslava|foto: Osobní archiv Markéty Klečkové

Různorodost skupin Romů se promítá i do podoby romštiny, která není jednotná pro všechny Romy žijící ve světě, ale ani v rámci jedné země.

Romům nevyhovuje majoritní „házení do jednoho pytle“

Romové samotní mívají na sebe jako na skupinu samozřejmě různé pohledy. Záleží i na kontextu, v jakém se o této problematice hovoří.

Sociální pracovnice v terénu|foto: Osobní archiv Markéty Klečkové

Markéta Klečková k tomu říká: „Od romských klientů osobně slýchávám rozporuplná tvrzení, v momentech ohrožení se například často odvolávají na své pouto k romství jako takovému. Jindy se ti samí staví podrážděně k majoritnímu „házení do jednoho pytle“. Tento rozpor je dle mého názoru přirozený pro každého člověka, který má podobné životní zkušenosti spojené s kritikou jeho vlastní etnické skupiny.“

Romové se setkávají s diskriminací při hledání práce i bydlení

Ze zkušeností pracovníků občanských poraden, sociálních pracovníků a hlavně zkušeností lidí romského původu vyplývá, že po přijímání do zaměstnání se lidé pro svůj romský původ setkávají s diskriminací nejčastěji v přístupu ke službám.

Zejména mají problém při hledání bydlení, když se chtějí jít bavit do klubu nebo posadit do restaurace. Stává se, že když si chtějí nakoupit, tak je jim bráněno ve vstupu do prodejny nebo jsou při nákupu obtěžováni neustálým podezíravým sledováním.

Vybydlený dům|foto: Osobní archiv Markéty Klečkové

Nepříjemné situace zažívají také při jednání na úřadech a jiných institucích, kdy s nimi někteří pracovníci komunikují očividně hůře než s ostatními.

Lze samozřejmě říci, že jako ve všech společenských vztazích „je to přece o lidech“ a svou roli hraje mimo jiné vzhled a chování konzumenta služeb. Ovšem v těchto případech je to především o lidech poskytujících služby.