Izraelci ocenili zapomenutého hrdinu

Josef Říha ani jeho manželka už dnes bohužel nežijí. Vyznamenání proto převzal jejich vnuk Jaroslav Černohorský. Izraelský velvyslanec Jaakov Levy vysvětluje, proč se ceremoniál odehrál téměř s padesátiletým zpožděním: „Před 46 lety měl izraelský velvyslanec v tehdejším Československu vyznamenat rodinu Říhových, která za války pomohla židovským manželům. Nicméně zrovna v tu dobu vypukla šestidenní válka. Sovětský svaz, který podporoval arabské státy, nařídil zemím Varšavské smlouvy, aby okamžitě rozvázaly diplomatické vztahy s Izraelem. Izraelský velvyslanec v Československu byl proto poslán domů dřív, než stihl ocenit tuto rodinu.“

„O izraelské diplomatické záležitosti tady u vás se potom až do revoluce starala švédská ambasáda. A právě v archivu švédské ambasády teprve před měsícem objevili krabici s vyznamenáním, které mělo být uděleno už před téměř padesáti lety. Proto jsme se rozhodli udělit vyznamenání potomkům rodiny Říhových dneska. Nikdy není pozdě ocenit odvahu lidí, kteří se rozhodli za války riskovat život a pomohli zachránit židovské obyvatele během nacistické okupace.“

Josef Říha|foto: Archiv rodiny Říhovy

Josef Říha s manželkou byli volyňští Češi a v době války žili na malé vesničce, která dnes náleží Ukrajině. Po vypuknutí války se rozhodli schovat u sebe židovské manžele Štivlovy. Vnuk Josefa Říhy, Jaroslav Černohorský, vzpomíná na nelehkou situaci svých prarodičů: „Začátek války byl nejhorší, protože v tu dobu se ukrylo nejvíc lidí. Při první kontrole vesnice, kdy chodili nacisté dům od domu, našli jednu židovskou rodinu schovanou v sokolovně pod pódiem. Vytáhli je na ulici a tam je hned zastřelili.“

Říhovi nejprve židovské manžele schovali v sušárně chmele. To ale nebylo příliš bezpečné místo. „Děda vybudoval lepší úkryt ve stohu slámy. Ten stoh slámy byl nalepený na zeď stodoly a ve stodole v zemi děda vyboural tunel, vnitřek stohu byl prázdný a ze stodoly se pak tou dírou dalo vlézt přímo do stohu.“

Za skrývání Židů byl za války jediný trest – smrt. Několik let tak lidé, kteří Židy ukrývali, žili každý den v obrovském nebezpečí. Jaroslav Černohorský připomíná, že když jeho prarodiče manžele Štivlovy přijali, tak vůbec nemohli tušit, jak dlouho bude válka trvat: „Nikdo nevěděl, jak dlouho ta válka bude trvat. Snad právě proto byla ta odvaha a hrdinství těch lidí, kteří se rozhodli židovským obyvatelům pomoct, ještě větší.“

Manželé Genia a Senia Sztivelovi, kteří díky našemu dědovi přežili válku. Uprostřed jejich syn Jehuda. Foto v Haifě 4. 8. 1963|foto: Archiv rodiny Říhovy

Téměř po padesáti letech a částečně díky náhodě se tak vyznamenání Spravedlivý mezi národy dostalo do rukou rodiny, které náleží.