V Paříži se film oženil s hudbou. A nic už není jako dřív
Můžete v jednom městě zabloudit do města jiného? Nepochybně – pokud je tím prvním Paříž a tím druhým „město hudby“. V Cité de la musique si také můžete trochu té hudby poslechnout. A také si uvědomíte, že hudba patří nejen k filmu, ale i k městu. Právě Paříž, kde se každý den točí několik filmů, by o tom mohla vyprávět.
Montmartre už nebude nikdy tím Montmartrem, jakým byl před Amélií. Režisér Jean-Pierre Jeunet na Montmartru bydlí – ostatně stejně jako někteří herci, kteří v Amélii hráli – a složil mu svým filmem hold.
To samé se dá říci také o hudbě, která bude navždy s tímto filmem svázaná. Nebo je to opačně? Mohl by bez ní film existovat?
Když se dívám na další film, který se točil v Paříži – tentokrát jde o Šifru mistra Leonarda a závěrečnou scénu, kdy se Tom Hanks vypraví z hotelu Ritz k pyramidě – uvědomuji si, že bez té podmanivé hudby by scéna nikdy nevyzněla stejně. Je to hotová alchymie.
Hudba a film, to je někdy jako slepice a vejce
Ve městě hudby, tedy v Cité de la musique, si tohoto fenoménu všimli. Nazvali ho svatbou století a hlavně nám trochu poodhalili zákulisí vzniku tohoto spojení.
„Uvědomila jsem si, že film má svoji vlastní identitu díky hudbě. Stačí jen pár tónů a už víte, o jaký film se jedná. Jako by mu hudba vtiskla duši,“ říká jedna z návštěvnic města hudby.
Další dodává: „Moc se mi tu líbí, protože zjišťuji, jak vlastně vzniká hudba pro film. Myslel jsem si, že ji autor hudby píše až poté, co film vidí, protože na něj nějak působí. Proto mě překvapilo, že ve filmu Tenkrát na Západě to bylo úplně opačně.“
„Sergio mi vyprávěl všechny scény i obsazení. A protože ho znám (byli jsme vlastně spolužáci ve škole), tak jsem si dovedl představit, jak to bude vypadat. Napsal jsem tedy hudbu před tím, než Sergio začal točit, a on ji pouštěl na place hercům jako kulisu,“ vypráví Ennio Morricone, autor jedné z nejslavnějších filmových melodií vůbec.
Růžového pantera se nezbavím
Cité de la musique najdete na severovýchodě Paříže. Obyčejně se tu pořádají koncerty. Často se tu věnují vážné hudbě a teď vážně přešli na hudbu filmovou. S vaší účastí. Pustí vám tady film a můžete si k němu sami namíchat hudbu.
Napadlo vás někdy sestavit si žebříček filmových melodií, které máte vůbec nejraději? Kdo by to vyhrál? Někdo nemusí přemýšlet dlouho. Tak třeba u mě je to zcela jednoznačně Růžový panter. Někde tu hudbu zaslechnu a zní mi v uších celý den.
