Brambory se dají pěstovat v nejrůznějších nádobách, musejí mít ale dostatek prostoru

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Začíná Zahrádkářská poradna. Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář a dnešní téma brambory.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, brambory, no, to je široké téma upřímně řečeno, protože asi těch odrůd je také celá řada a těch zkušeností je také mnoho. Tak já jsem ráda, že je dnes nabídnete našim posluchačům.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Opravu odrůd je celá řada, já bych si troufla říct, že jich je kolem 150 v listině povolených odrůd a myslím si, že orientovat se v nich a vybrat si tu správnou, že je kolikrát i problém. Ale zase na druhou stranu bych chtěla říct, že bez brambor se nedá existovat a myslím si, že každý by měl na ně pamatovat a měl by si je na zahrádce zasadit. A vzhledem k tomu, že to počasí je takové jaké je a prakticky ještě nikdo nic nezasadila nic nestihl, tak si myslím, že vůbec není zmeškáno, ta příroda si s tím poradí a určitě brambory všechno doženou. Takže se toho nebát a opravdu ten příští týden nebo přespříští ještě prakticky až do začátku května je na to čas. Záleží zase na tom v jaké oblasti asi bydlíme, ale určitě si brambory dát, když už ne celé pole, tak alespoň krátký řádek.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych tě v tomto plně podpořil. Myslím si, že každý,kdo má kousek pozemku a nemá zasazený alespoň řádek brambor, tak je to hřích, protože brambory na sebemenší zahrádce musí být, a kdo má velký pozemek, ten může zásobovat celou rodinu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak možná pro ty začínající pěstitele řekněte, když zasadíme jednu bramboru do země, kolik z toho vlastně těch brambor potom máme?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, tak záleží samozřejmě na tom, jak se o tu rostlinu staráme, do jaké země jsme ji zasadili, jestli jsme ji dostatečně přihrnuli a záleží asi taky na tom, jestli to je velmi raná nebo pozdější odrůda. Ale já si troufnu říct, že z té jedné brambory můžeme určitě sklidit takových 10 až 12 nádherných hlíz.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, a teď k těm odrůdám osvědčeným, kterým vy dáváte přednost?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já dávám přednost odrůdám, které jsou varný typ B, to je taková univerzální skupina, to znamená, že používám ty brambory úplně na všechno, od přílohy, přes bramborovou kaši až po výroby knedlíků, protože ta brambora vlastně se dá opravdu použít úplně na všechno, co v kuchyni potřebujeme z brambor vyrobit. Doporučila bych celou řadu odrůd samozřejmě, ale nejde to, protože je jich hodně. Takže já pěstuji odrůdu Belana, pěstuji Princess, Dali, to je vynikající odrůda, která se dá konzumovat i se slupkou. Potom odrůda Primadonna, určitě stojí za povšimnutí, Marabel, to jsou brambory, které určitě by na zahrádce měl každý vyzkoušet.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych možná si omastil svoji oblíbenou odrůdu Rozára, což je červenoslupkatá odrůda s úžasnou žlutou masou. Je to raná odrůda, která přitom se dá dlouhodobě skladovat. Vřele doporučuji. Ale možná teď vlastně nastává konečně to kýžené období výsadby brambor, měli bychom posluchačům říct, kdy vlastně je ta správná doba na to začít sázet. Tady v těch teplých oblastech, myslím si třeba Polabí, v těch písčitých půdách, že už tento víkend by se možná někde daly brambory sázet, ale v chladnějších oblastech, já třeba na chalupě v Jizerských horách mám času dost až nám odtaje úplně sníh. Takže je to velice rozdílné, ale důležitým faktorem je teplota půdy. Ta teplota se měří v hloubce 10 centimetrů, nikoli tedy teplota vzduchu, ale teplota půdy v 10 centimetrech by měla mít alespoň 7 stupňů. Těch 7 stupňů se bere dokonce jako taková dolní hranice, lepší je vždycky, když je to víc. Já bych každému doporučil, pokud mají sadbu brambor již připravenou na bedýnkách naklíčenou, raději třeba týden počkat, až se tam zem pořádně ohřeje a pak teprve přistoupit k té samotné výsadbě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je brambora náročná obecně?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Jinak bych chtěla říct, že pěstování brambor asi patří k těm nejjednodušším vůbec možnostem, které na zahrádce máme, protože brambora se zasadí, dvakrát ji přihrneme, postaráme se o to, aby tam nebyl plevel, aby nám to políčko nezarostlo, a jinak, protože ty velmi rané odrůdy mají poměrně krátkou vegetační dobu, která se pohybuje od 75 do maximálně 90 dnů, tak je to poměrně plodina rychlá. A jestliže v dubnu předklíčené odrůdy, které jsme si vybrali, zasadíme, tak mám vyzkoušeno, že už před prázdninami, to znamená někdy v té druhé polovině června začínáme se sklizní, a to zase nemám žádné podmínky Polabí, ale Podkrkonoší. Takže přeci jenom je to oblast ne přímo typická pro nějaké ty výnosy extrémní, ale daří se mi.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je to s plísní bramborovou?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Plíseň bramborová, to je, bych řekl, jaksi nejzákeřnější choroba brambor a vůbec největší problém. Na tu bychom se měli včas připravovat. Ale já si myslím, že ta doba na plíseň bramborovou a na tu ochranu teprve přijde, to je to období tak toho června.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili teď s tím zatím nemusíme nic dělat?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ne, teď se tím nedá prakticky proti plísni dělat vůbec nic. Ale určitě možná bude dobře uvědomit si, že brambora, byť je relativně nenáročná, tak vyžaduje přece jenom určité vyhnojení půdy. Tam by se mělo dělat organické vyhnojení již na podzim, když zarýváme nebo zaoráváme, měl by se dávat hnůj, organické hnojení, to je důležité. A teď na jaře před výsadbou je nutné dát speciální hnojiva, která mají zvýšený obsah draslíku. Je to z toho důvodu, že brambory právě toho draslíku nejvíce potřebují a je výborné, že v současné době máme třeba na trhu speciální hnojivo pro brambory, kde právě už jsou ty živiny tak uzpůsobeny, jak to brambory vyžadují. Dokonce se to dodává v takových krásných 10kilových pytlících, takže na takové ty záhonky, malá políčka úplně ideální a určitě je to dobře vždy si to vyhnojit, abychom dosáhli nějakého dobrého výnosu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je to se zálivkou brambor?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych to vůbec nedoporučoval. Vím, že na zahrádkách se to dělá, ale dělá se to tím způsobem, že se vezme hadice a na ty brambory se stříká voda, tím pádem dochází k ovlhčení pak těch listových ploch a samozřejmě to všechno podporuje v závislosti i na teplotě výskyt plísně bramborové. Takže pozor na to, pokud budeme zalévat brambory, tak jedině podmokem do brázd, nikoliv stříkáním na list. A potom také možná proti té plísni bramborové přece jenom můžeme teď něco udělat. Je důležité jak daleko ty brambory od sebe zasadíme. Na malých zahrádkách je tendence sázet hodně husto, abychom tam toho nacpali co nejvíc. Chyba! Ty řádky by od sebe vždy měly být vzdáleny minimálně těch 60 až 70 centimetrů a v brázdě by ty brambory měly být těch 30 centimetrů, to je jak se říká na šplápotu, na stopu. Ne hustěji, ne víc, protože pokud se to dává víc, je to přehoustlý porost a zase je v podstatě více náchylný k plísni bramborové.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Může se brambora zasadit kamkoliv a po jakékoliv zelenině?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak, co se týká výsadby brambor, tak dokonce můžeme dát i bramboru po sobě, to znamená, že když si dostatečně připravíme tu půdu a pořádně ji vyhnojíme, tak i to je možné, ale ne, že to budeme dělat 50 let, to určitě ne. Jinak vhodnými předplodinami jsou veškeré košťáloviny, protože to jsou plodiny, které byly intenzivně hnojené, takže to bramborám vyhovuje. A jinak jsou ještě takové alternativní možnosti pěstování brambor, a to bych doporučila těm, kdo přímo nemají možnost vyčlenit pro ně nějaký záhon, takže teď před chvílí jsem se dozvěděla dokonce od jednoho známého, že je naprosto ideální pěstovat, a on to tak dělá, brambory v listí. A ten způsobem je ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Normálně hromada listí, kterou jsme si schovali po zimním hrabání?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak, on má to listí uspořádané do řádků, to listí se slehlo samozřejmě od podzimu, to znamená, že dosahuje výšky asi 20 centimetrů ten řádek. Nasype nahoru trochu nějakého kompostu nebo zeminy, no a do toho už zasadí předklíčené brambory. Pak jenom vrstvu listí, kde, protože na zahradě všude listí ještě na jaře je, tak jenom listí a trávu dosypává a tím pádem sklízí potom čisté nádherné hlízy, které jsou už jakoby předem, dalo by se říct, vypadají jako umyté. Já bych ještě doporučila svůj způsob, a to je normálně tedy klasicky do řádků, do zeminy, ale využívám posekanou trávu, která je v tom koši od sekačky, a tu posekanou, jemně nasekanou trávu sypu mezi řádky brambor. Nemůže se dát samozřejmě nějaká extrémně velikánská vrstva, ale když si to dobře rozložíte, tak ta tráva během týdne seschne a pak už při přihrnování se rozpadá a prakticky získáváte organickou hmotu, která ještě jakoby zvyšuje objem toho řádku.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A já bych možná ještě doplnil takovou metodu pro ty, co třeba teď budou říkat: "No, ale já nemám už nic připravené na ty brambory, sice mám kousek trávníku, kus louky za domem, ale to už je asi teď pozdě." Není, brambory mají tu výhodu, že se dají sázet přímo do drnu, neboli pokud máme tu louku, pouze vezmeme motyku, rýč, přeryjeme, rozkopeme nebo pomocí rotavátoru zpracujeme a okamžitě se do toho dá vysazovat. Té bramboře to naopak vyhovuje a tady v tom drnu čerstvém, vlastně zpracovaném perfektně roste.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
221552525 telefonní číslo na Dvojku Českého rozhlasu a dnešní téma brambory, Jan Kopřiva a Ludmila Dušková, spolupracovníci časopisu Receptář. Tak a my pokračujeme v našem dnešním tématu pěstování brambor. Už jsme tady slyšeli od našich hostů, že vlastně je to téměř pro každého, že vlastně každý může i na malém kousku pozemku pěstovat brambory. Dají se brambory pěstovat v květináči třeba nebo někde na balkóně nebo v nějakém větším truhlíku, když to tak řeknu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, samozřejmě brambory se dají pěstovat v nejrůznějších nádobách, ale musí mít dostatek prostoru a musí mít dostatek zeminy a musí mít možnost neustálého přihrnování, protože brambora narůstá v patrech. Takže určitě to jde, takže kdo má balkón, terasu, může zkusit.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já jsem dokonce viděl, že se prodává v zahraničí takový kartonový jakoby šestihran, do toho se ty brambory na dno vsadí a přisypávají se zemí, zase se dají další brambory a ony po straně z toho kartonového šestihranu vylézají a pak se dají zase krásně vyhrabávat, sklízet. Takže je to samozřejmě možné pěstovat opravdu i na terasách nebo balkónech.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak je tady první otázka od posluchačů. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady Krčma, Praha. Já jsem chtěl jenom zareagovat tam na tu poznámku o těch bramborech pěstovaných v listí. Tak já jsem to skutečně udělal někdy před 27 lety, kouzelnější brambory jsem ještě předtím ani už daleko potom neměl ani mít nebudu. Ale to listí jsem tam dal na podzim, poměrně dost vysokou vrstvu, zasypal to hlínou a nechal ho tam, aby trošičku jako mohlo změknout nebo co, nevím, ale mělo to ohromný efekt. Ale chci se zeptat na to, dostal jsem se na pozemek, kde se léta pěstovaly brambory, rajčata střídavě. Samozřejmě je to tady tou plísní chycený, tou plísní bramborovou. A teď mě zajímá, jestli je vůbec nějaká šance pěstovat tady aspoň jeden rok rajčata, aby nebyly v závěru napadené tou plísní, protože to mám každý rok a nemůžu se toho zbavit, a je to opakovaně pořád. A je to už, trvá to asi 12 roků.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak dobře.
osoba
--------------------
Když tam zasadím rajčata, tak vždycky v závěru ta plíseň prostě to napadne. Ať už to zalévám, nezalévám, zkouším všechno možný, zastříhávat, zaštípávám, jo, aby to nebylo bohatý zbytečně ten porost, prostě ne, ta plíseň tam je. A už jsem to stříkal vším možným, nepomůže nic. Děkuju za odpověď.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já bych se toho chopil, my se tady s kolegyní už usmíváme. My vás vyvedem možná trošičku z omylu. Není to tím, že se to pěstuje na stejném pozemku, ani tím, že máte vedle sebe rajčata a brambory, protože nebylo snad doposud prokázáno, že by se plíseň bramborová z brambor přesunula na rajčata a obráceně. Je to pouze dáno vývoje počasí a klimatickými podmínkami, které umožňují rozvinout se této houbové chorobě, která samozřejmě působí přes listové plochy. To je vlastně prvotní jaksi atak té plísně. Takže to ošetření tam bude nutné, to ošetření by se vždy, mluvím tedy o rajčatech i o bramborách, mělo dělat jako prevence. Je dnes celá řada a dovolím si říct velice kvalitních dobrých přípravků, určitě nepůjdeme do starých osvědčených, ale ne příliš účinných měďnatých přípravků, vezmeme něco z té nové řady, tím pádem myslím si, že úplně, úplně možné to je udržet to čisté, ale to ošetření je tady namístě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, další otázka už přichází. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, to jsem já?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste to vy a můžete se ptát.
osoba
--------------------
Ano, děkuju. Dobrý den, tedy je Helena z Náchoda. Já jsem se jenom chtěla zeptat na takovou maličkost, prosím vás pěkně, my máme zahradu, teď už nepěstujeme, už jsme staří, ale mívali jsme tam brambory taky a vždycky se nám v nich objevovaly takový černý špuntíky. Ať jsme s tím dělali cokoliv a nebo teďka si kupujeme brambory mnoho let od jednoho sedláka, výborný brambory tady v našem okolí, ale taky tam takový černý špuntík občas, ne moc, ale občas je. Co to vlastně je? Takový půlcentimetrový černý tak do hloubky centimetru nebo tak.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To je většinou reakce na poškození od nějakého škůdce a vytváří ta brambora si potom vlastně takový obranný mechanismus, že reaguje na to tím, že vytváří hojivá pletiva, a to se projevuje právě tímto způsobem. Ale vzhledem k tomu, že to nevidíme, není možné to asi přesně identifikovat, protože vždycky, pokud se týká takového ochranářské poradny, kterou máme tedy a kterou děláme, tak vždycky je zapotřebí ten vzorek dodat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak dobře, další otázka. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady Vonášek. Já chci letos pěstovat brambory v sudu teda pod tou střechou jak bylo řečeno. A teď se chci zeptat, já to nechci dávat k rajčatům, aby se mi náhodou nenakazila rajčata plísní, jestli je lepší na to ranní slunce a odpoledne už tam nesvítilo, nebo spíš odpolední. To je jedna otázka. A druhá věc je, protože se nechci kvůli 6 trsům zabývat postřikem, jestli pomůže taky stříkat to třeba s tím výluhem z kopřiv nebo něčím takovým a chci to teda přikrývat, když by byl déšť velký nebo to, tak to zakrýt plachtou, aby tedy nebyly mokrý pokud možno. Děkuju, na shledanou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme také.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, já bych tady opět zopakoval, že se nemusí pán bát, že by se ta plíseň přenášela z rajčat na brambory a obráceně. V tom problém není, to se nestane a zřejmě dlouhodobě se to nebude stávat taková věc. Pěstování v sudu samozřejmě možné je, není v tom žádný problém. Pokud to budete přikrývat nějakou fólií a nebude docházet k ovlhčení, ale to ani rosou těch listových ploch, tak samozřejmě ta plíseň má menší šanci se tam uchytit. Ale trošku se bojím, že postřikem z kopřiv, pokud bude silný infekční tlak, to nevyřešíte.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme za odpověď a ještě přidáme jednu radu. Dobrý den.
osoba
--------------------
Tady je Kramář Laďa, Ostrava. Prosím vás, já poslouchám a k těm rajčatům mně poradil jednu věc. Já pěstuji rajčata, ale všechny je nadstřeším, to znamená, že na ně neprší, ani na ně nepadá rosa a tím pádem se vyhnu plísni a nemusím nic stříkat. A potom k těm bramborům Princess. Brambory Princess odmítám sadit z toho důvodu, že 2x jsem je sadil a v obou případech ještě nebyla nať suchá, to znamená, že ještě nebyly k vykopání, ale když jsem začal kopat, tak z urozených brambor nových byly další odnože a rostly tam malinké brambůrky čerstvé, a ty brambory, které bych měl sklízet a sníst jo, vlastně byly znovu zasazené a vůbec nechutnaly, byly hořké. To znamená, že Princessy nesadím, to je všechno.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, to je samozřejmě zkušenost, kterou má každý jiný, záleží také na oblasti, v které se pěstují. No, ale to, co se vám stalo, to je takzvané zmlazování brambor, a samozřejmě by to ta odrůda neměla udělat, ale zřejmě máte asi nějaké vynikající podmínky pěstování , takže se to mohlo stát, nebo bylo mokro ten rok, to taky se může stát. A jinak co se týká toho pěstování pod střechou, no, tak to je ten nejideálnější způsob, jakým můžete pro rajčata vytvořit, protože opravdu, když nedojde k ovlhčení listů žádným způsobem, ani tedy rosou, no tak samozřejmě tam nemá šanci vyklíčit výtrus té plísně.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě rychle jedna otázka tady z internetu. Pan Špaček se ptá, kde se dají koupit vámi doporučované odrůdy a jak bojovat s plísní bramborovou. Tak, prosím, ve stručnosti.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Takže velice stručně. Odrůdy brambor kupovat zásadně v kamenných obchodech. Prodávají se buď v pětikilových sáčcích nebo v pětadvacetikilových pytlích, jiné balení není. Pokud někdo prodává v jiném balení nebo dokonce brambory rozvažuje, není to úplně v pořádku. Každý ten pytlík by měl mít návěsku, to znamená, napsáno jaká to je odrůda, kdo tu odrůdu vypěstoval, od koho to je. Měla by tam být i dokonce udaná velikost, všechno prostě by tam mělo být. Takže jedině takové brambory sázet a myslím, že v letošním roce není se sadbou problém, viděl jsem to v mnoha zahrádkářských prodejnách, že ještě mají velice pěkné kvalitní sadbové brambory a samozřejmě i v síti různých marketů je to k dostání.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, a pokud jde o tu plíseň bramborovou, my se k tomu vrátíme ještě?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Plíseň bramborovou budeme řešit, takže ať vydrží posluchač, vrátíme se k tomu a budeme o tom mluvit.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, a já už vás poprosím, abyste šli na náš rozhlasový web 2.rozhlas.cz, milí posluchači, tam od této chvíle posílejte své otázky. Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu receptář tam budou a odpoví na ně. A děkuji za návštěvu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.