Kdo byl předkem hobita
Mozek floreského hobita byl větší, než se zatím předpokládalo. Podle vědců proto mohl být jeho předkem člověk vzpřímený neboli Homo erectus.
Ještě před 12 000 lety žili na indonéském ostrově Flores metr vysocí lidé, které známe jako floreské hobity. Jejich objev v roce 2003 vyvolal bouřlivou a dlouhotrvající debatu. Jedna skupina vědců zastávala teorii, že hobité jsou deformovaní příslušníci našeho vlastního druhu Homo sapiens. Opozice je považovala za samostatný druh, který vznikl z člověka vzpřímeného (Homo erectus) nebo dokonce z ještě staršího druhu, člověka zručného (Homo habilis). Miniaturní rozměry hobitů by pak byly důsledkem prostředí a příkladem takzvaného ostrovního dwarfismu, který známe od různých druhů zvířat.
Dnes se hobit považuje za samostatný druh, který dostal vědecké jméno Homo floresiensis. Otázka, kdo byl jeho předkem, však dořešená není. Problematický je především hobitův mozek, který je podle vědců příliš malý na to, aby mohl vzniknout zmenšením mozku Homo erectus. Homo habilis měl sice mozek menší než Homo erectus, v tomto případě však chybí přesvědčivé fosilní nálezy, které by dokládaly výskyt Homo habilis v jihovýchodní Asii.
Teorii, podle níž mohl být předkem floreských hobitů Homo erectus, se však nyní dostalo podpory ze strany japonských vědců. Ti naskenovali s dosud nejvyšším rozlišením vnitřek jediné nalezené lebky floreského hobita a nově určili velikost jeho mozku. Podle nich činí 426 centimetrů krychlových, což je víc než dříve odhadovaných 400 centimetrů krychlových. Mozek Homo erectus měl podle dřívějších studií průměrný objem 1000 centimetrů krychlových. Nové zkoumání ale ukázalo, že mozek nejstaršího jedince z Jávy měl jen 860 centimetrů krychlových. Rozdíl ve velikosti mozku hobitů a lidí Homo erectus se tak podstatně snížil. Studie podle vědců neprokazuje, že předkem floreských hobitů byl právě člověk vzpřímený. Odstranila však nejvážnější nedostatek této teorie.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
