Objevena dosud nejvzdálenější supernova
Hubbleův kosmický dalekohled našel dosud nejvzdálenější objevenou supernovu typu Ia.
Ty jsou pro astronomy nesmírně důležité: přesně totiž vědí, za jakých okolností tyto supernovy vybuchují a jakým mechanismem, i to, že všechny mají přibližně stejnou absolutní jasnost. Z toho, nakolik jasně je vidíme, se tedy dá odvodit, jak jsou daleko. Mohou se proto využít jako tzv. standardní svíčky k přesnému určování vzdáleností ve vesmíru.
Právě pozorování těchto supernov vedlo k objevu, že zhruba od poloviny věku vesmíru se jeho rozpínání zrychluje. Saul Perlmutter, Brian Schmidt a Adam Riess za tato pozorování a vysvětlení získali Nobelovu cenu.
Připomeňme, že supernovy typu I se podle dosavadních představ objevují v dvojhvězdných systémech; v nich vybuchuje degenerované jádro staré hvězdy velmi malých rozměrů, takzvaný bílý trpaslík, který si přitahuje hmotu svého průvodce. Pokud překročí určitou mez, dojde k obrovské explozi – pozorujeme výbuch supernovy typu I. Ty se dnes dělí ještě do dvou podtypů – a vědce zajímá, jak už bylo řečeno, podtyp Ia.
A právě takovou supernovu objevil Hubbleův dalekohled v galaxii nacházející se v neuvěřitelné vzdálenosti přes 10 miliard světelných let. Vybuchla tedy před více než 10 miliardami roků, to jest v raném vesmíru. Co to znamená, vysvětluje v příspěvku Jany Olivové astrofyzik doktor Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.