Nejstarší důkaz o požírání
Téměř dvě miliardy let stará fosilie poskytla vůbec nejstarší momentku, na níž jeden organismus požírá druhý.
Heterotrofní organismy neovládají fotosyntézu a uhlíkaté sloučeniny tedy musí získávat z těl jiných organismů. Mezi takzvané heterotrofy patří živočichové, houby, nezelené rostliny i řada mikroorganismů. Chemické důkazy naznačují, že heterotrofie je stará asi 3,5 miliardy let. Fosilie z hornin v okolí kanadského Hořejšího jezera (Lake Superior) je sice stará jen 1,9 miliardy let, ale poprvé nám umožnila identifikovat, „kdo jedl koho“.
Mezinárodní tým vědců při analýze mikrofosilií zjistil, že trubičkovité stěny sinic Gunflintia jsou víc perforované než stěny jiných druhů mikroorganismů. Naznačuje to, že tyto sinice byly potravou bakterií. Kolem některých sinic vědci dokonce objevili shluky kulovitých a tyčinkovitých bakterií, které zřejmě zahynuly právě ve chvíli, kdy konzumovaly svého hostitele.
Zdroj: University of Oxford
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka