Drama v Polsku: Kněží je zneužívali. Teď chtějí omluvu od církve

To, co zažily v dětství, se pro ně stalo celoživotní noční můrou. Polské oběti sexuálního zneužívání kněžími teď chtějí omluvu. Prozatím mlčely, protože se bály výsměchu společnosti a reakce církve. Kdysi zneužívané děti jsou dnes ale dospělými a našly odvahu se ozvat.

Trauma z dětství si do dalšího života odnesl také Marek Lisiński. Bylo mu 13, když ho kněz v jeho vesnici sexuálně zneužíval. Když to řekl doma rodičům, nechtěli se o tom vůbec bavit.

„Říkali mi, jak by mohl něco takového udělat člověk s autoritou, který pomáhá jiným, rozdává dárky… Rodiče mi nevěřili, že mě kněz zneužil,“ vzpomíná dnes 45letý pan Marek.

To městský radní z Lodže Jacek Borkowski měl větší štěstí. Sice ho také sexuálně zneužil kněz, ale měl se komu svěřit. „Měl jsem se na koho obrátit a rodiče byli rozumní. Ale děti z pobožných rodin byly v tragické situaci. Nemohly o knězi říct jediného křivého slova,“ říká pan Borkowski.

Necítil jsem se jako oběť, ale jako zločinec

Strach postavit se v Polsku církvi, která má ve společnosti největší důvěru, trvá dodnes. Přiznává to i teolog Tadeusz Bartoś: „I nadále se oběti tady v Polsku bojí soudních procesů. Nemají odvahu, sílu, peníze, právní pomoc. Pokud totiž zažalujete kněze, dopouštíte se něčeho hrozného.“

Pan Marek Lisiński tu odvahu v sobě však našel. Rozhodl se upozornit na chování kněze, který ho před třiceti lety znásilňoval. Na základě upřímného dopisu si ho předvolal biskup.

I městský radní z Lodže Jacek Borkowski byl jednou z obětí sexuálního zneužívání kněžími

„To, co jsem během výslechu prožil, bylo pro mě pokořující. Necítil jsem se jako oběť, ale jako zločinec. Snažili se ze mě udělat lháře, který si všechno vymyslel. Člověka, který byl alkoholikem, a proto lže,“ říká pan Marek.

Ničeho se nebojím, říká kněz

Kněze, který ho měl před 30 lety znásilňovat, ale na základě stížností církev takříkajíc uklidila. Musel opustit svou farnost a skončil v ženském klášteře asi sto kilometrů od Varšavy. Tam jsem ho také vyhledal.

Řádové sestry mě nechtěly pustit dovnitř, kněz však souhlasil. Říkám mu, proč jsem ho našel – že se ho chci zeptat na pana Marka Lisińského.

„To je nepoctivý zloděj, drahoušku. Půjčil si ode mě peníze na léčení ženy a podvedl mě,“ spouští kněz a je vidět, že je mu celá situace velmi nepříjemná. Odmítá, že by někoho někdy zneužíval.

„Absolutně ne. Já se ničeho nebojím,“ říká a neustále opakuje, že pan Marek je zloděj.

Ptám se tedy kněze, proč by si pan Marek vymyslel 30 let starou událost. „Protože teď je módní hon na církev a on toho jen využil,“ dodává velmi nervózní kněz a řádové sestry už mě vybízejí k odchodu.

Chci jen slyšet, jak se mi církev omluví a že už se to nebude opakovat

Pan Marek se dovolává spravedlnosti už tři roky. Tolik času uběhlo od prvního dopisu, který nadřízeným kněze poslal.

„My chceme spravedlnost! Jsme dospělí. Nejde nám o žádné finanční odškodnění. Já chci jen slyšet, jak se mi církev omluví, a chci vědět, že už se to nebude opakovat,“ přeje si pan Marek.

autor: pev
Spustit audio