Na Kapverdy za hudbou i sopkami

Ostrovy byly neobydlené byly až do roku 1462, kdy tu Portugalci založili první evropské město v tropickém pásu. Malebnou polohu v ústí hlubokého kaňonu si ale nevybrali kvůli fotogeničnosti. Díky strmým stěnám se údolí osvědčilo jako depo pro otroky na trase mezi Afrikou a Amerikou. Dnešní populaci Kapverd tvoří míšenci, jejichž otcové byli Portugalci, matky Afričanky.

Do světa pronikali Kapverďané jako námořníci, v Bostonu dnes představují nesilnější národnostní menšinu. Kapverdská hudba zůstala světu utajená až do roku 1988, kdy své první album vydala zpěvačka Cesaria Evora (1941– 2011). Zpěvem si zprvu přivydělávala v rodném přístavu Mindelo. Z domova odcházela kolem 8 hodiny večer, vracela se v době snídaně, za písničku někdy dostala skleničku od barmana, jindy minci či bankovku, nejlépe se ji vedlo když v přístavu kotvila cizí loď a důstojníci ji pozvali na palubu. V kapverdském baru v Lisabonu ji nakonec objevil producent a dnes ředitel veletrhu Atlantic Music Expo, Jose da Silva. "Z jejího zpěvu jsem se úplně zbláznil," vysvětlil mi da Silva v pauze mezi koncerty. "Studoval jsem v Senegalu, pak jsem žil v Paříži, ale její hlas mě vrátil zpět na Kapverdy."

Pařížský Le Monde ji tehdy zařadil ke "světové aristokracii barových zpěvaček". Bar zůstal pro Cesarii Evoru tím nejpřirozenějším prostředím - denní světlo prý v lásce příliš neměla. Navzdory své majestátní postavě přicházela na podium lehkým tanečním krokem a bez bot. K tradiční dekoraci jejích koncertů patřil stolek s lahví bílého vína.

web odkazyhttp://www.krioljazzfestival.com/http://www.ame.cv/

Videoklip kapely z programu, Jupiter & Okwess International, Kongo http://www.youtube.com/watch?v=qKpcY1TNI10

Videoklip kapely z programu, Jupiter & Okwess International, Kongo, natočený v našem hotelovém pokoji http://www.youtube.com/watch?v=jznZa3B3_uk&list=UUSiNcZUoilmq6TlpNaCLc3A&index=2

Report kapverdské TV http://www.rtc.cv/index.php?paginas=47&id_cod=24728

Praotec Kapverd, Diogo Gomes, má sochu v hlavním městě Praia. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/46/DiogoGomes.JPG

Z reportáže Petra Dorůžky otištěné v Lidových novinách:

Z ostrova Sal, kde přistávají přímén charterové lety z Prahy, se a hodinku dostanete na letiště Nelsona Mandely u hlavního města Kapverd Praia, v jehož centru vidíte místo hotelů africké trhy a ženy, které nosí nákup v koši na hlavě. Před největší tržnicí Sucupira je rušno, překřikují se tu nahaněči kolektivních taxíků, které vás za dobrou cenu převezou až na opačný konec ostrova, ale před startem musíte vydržet hodinovou objížďku periferie, aby se vůz naplnil. Vedle pasažérů s vámi jedou koše s ovocem, stavebniny i nábytek.

Pláž Sao Francisco leží kousek za letištěm a Evropan se tu cítí jak v nebi. Na kilometrovém úseku nepotkáte víc než patnáct rekreantů. Hromadná doprava sem jezdí jednou za den, autostop je rychlejší. Zastaví portugalský optik, který na Kapverdech vede řetězec obchodů, v nichž na rozdíl od místní konkurence nečekáte měsíc, ale čočky vám vymění za den. Jeho analýza kapverdské společnosti je pozitivní: "Kapverdy nemají na rozdíl od jiných afrických států naftu či diamanty, nevznikla tu tedy korupce. Pokud chcete ve zdejším hornatém terénu cokoli vypěstovat, hodně se nadřete, což motivuje pracovitost. Z koloniální éry zdědili Kapverďané funkční školství, gramotnost se blíží 90 %, zatímco v Senegalu je poloviční."

V repertoáru nejslavnější kapverdské zpěvačky Cesarie Evory dominovaly dvě polohy, teskné balady morna, v nichž se podobně jako v portugalském fadu zrcadlí stesk i pocit izolace na pobřeží Atlantiku. Jejich protipólem jsou uhrančivé taneční písně coladeira, hudební ekvivalent hesla kapverdských cestovek: žádný stress. Alchymie ale provázela i vznik písní. Autorem řady z nich byl strýc Cesarie Evory, známý pod pseudonymem B. Leza. Ten byl ve stáří upoután na vozíček a měl potíže s dechem. Proto zkracoval slova, polykal koncovky a vytvořil tak hladce plynoucí verzi místního dialektu kriolu, který je mixem portugalštiny a afrických slov a v němž je veškerý kapverdský repertoár. Výsledný zvuk se stal na dvě dekády hudební vizitkou Kapverd a otevřel dveře desítkám dalších umělců.

Jak výhodným exportním artiklem je hudba, si většina evropských zemí už ověřila. V Africe má hudba potenciál ještě vyšší a navíc, kontinent je atraktivní turistickou destinací. Veletrh Atlantic Music Expo je tedy promyšleným krokem. Iniciovalo jej kapverdské ministerstvo kultury, v jehož čele stojí Mario Lucio, který mimochodem před pěti lety vystoupil v pražské Baráčnické rychtě jako nadějný písničkář. Ten vedl na jedné z veletržních konferenci debatu s Youssou N'Dourem, světově nejznámějším africkým zpěvákem a držitelem Grammy, který se loni stal senegalským ministrem kultury a turismu.

Propojení hudby s politikou je pro Evropana možná překvapující, ale snadno vysvětlitelné. V tradiční společnosti, která neznala písmo, měly písně i vyprávění mravoučný charakter, africká pop music zatím neprošla hédonistickým obdobím známým jako "sex & drugs & rock & roll", a místní hvězdy jsou i dnes spíše pozitivními vzory nežli skandálními celebritami.

Na Atlantic Music Expo navázala jedna z početných kapverdských hudebních přehlídek, Kriol Jazz Festival, jehož první část tvořily koncerty bez vstupného v pěší zóně. "Tady nemůžete sedět, přijde prezident," volá na mě Jose da Silva, když jsem obsadil židli v domnění, že reservé platí pro akreditované novináře. Prezident Jorge Carlos de Almeida Fonseca přišel i na další dva koncerty. "Profesí je právník a univerzitní profesor, jeho bratr patřil k největším kapverdským básníkům," prozrazuje místní reportér kapverdské televize. Zdraví se s urostlým postarším mužem: "To je Humbertona, nejslavnější kapverdský kytarista, hrál s Cesarií Evorou, a pak strávil léta jako velvyslanec v Evropě." Na podium se chystá zpěvačka Nancy Vieira, kterou náš průvodce Andy, dle mého názoru neprávem, označuje za kapverdskou Helenku Vondráčkovou. I když se narodila v Lisabonu, od místních byste ji nerozeznali, její otec byl aktivní v protikoloniálním odboji, po získání nezávislosti vstoupil do politiky a stal se velvyslancem v Portugalsku.

Festival končí komorní noční recepcí na dvoře pod otevřený nebem. Díky minimálnímu světelnému znečištění jsou Kapverdy stejně vhodným místem k pozorováním noční oblohy jako Sahara. Nejlepší je prý vydat se na ostrov Fogo, který tvoří kužel téměř třítisícové sopky. Uvnitř kráteru, vysoko nad úrovní mraků, lze přenocovat v hotelu. Další tipy na příští návštěvu: únorový karneval v Mindelu, anebo červen, kdy jsou zralá manga. Kapverdy jsou totiž i rájem chutí. To, že tropické ovoce tu chutná zcela jinak než v evropském supermarketu, je samozřejmostí. Šokem je ale chuť běžné zeleniny, jako mrkev, zelí, brambory, která ve zdejší půdě i podnebí dosahuje zcela netušených kvalit.

Cesta po souostroví pokračuje. Přistáváme na letišti Cesarie Evory, pojmenovaném po zpěvačce těsně po její smrti. Její rodný přístav Mindelo působí překvapivě evropsky, ale když se vydáte kolektivním taxíkem na pláž Salamansa, o níž Evora natočila několik písní, rázem jste v jiném světě: písečné duny, divoké skály a silný vítr a vlny. V dalších dnech kapverdská expedice kulminuje. Trajekt nás odváží na protější, a dle převládajícího názoru nejkrásnější z ostrovů, Santo Antao. Pláží tu moc nenajdete, ale rozeklané skály, svírající hluboká zelená údolí, předčí veškerá očekávání. Rostou tu banány, zelenina i cukrová třtina, potkáváte ženy s nákladem suchého dříví. Ne snad že by v horách byla zima, ale při výrobě rumu je zapotřebí zatopit pod destilačním kotlem.