Graffiti umožňuje spojení spirituality a umění
Pod slovem graffiti si většinou představíme jen zničené fasády domů, v lepším případě obrazy nasprejované na betonových zdech. Nicméně tato díla už pronikla i do galerií a aukčních síní.
Může mít graffiti i duchovní rozměr? A jak se slučuje s islámem? Na to zaostřujeme s Magdalenou Trusinovou, jejímž hostem je performer a sprejer Mohamed Alí.
Graffiti, to nejsou jen zničené fasády domů. Street art už proniká do galerií i aukčních síní. A má také duchovní rozměr. Moderní umění a náboženství propojuje čtyřicetiletý performer a sprejer Mohamed Alí. Je to velmi originální představitel umělců, kteří nějakým způsobem pracují se svou spiritualitou a s náboženskými tradicemi. Jeho fanoušci ho znají pod přezdívkou Aerosol Arabic.
Birminghamský sprejer a jeden z mála představitelů moderního islámského umění ve Velké Británii Mohamed Alí je v jednom kole. Naši schůzku vtěsnal mezi lekce graffiti na jedné z londýnských škol a návštěvu v televizním studiu satelitního kanálu Sky, kde měl hovořit o své poslední výstavě. Vznikl při ní následující rozhovor.
Můžete představit svůj aktuální projekt?
„Dlouhodobě spolupracuji s jedním umělcem, který je současně architektem a chystám se zorganizovat společné živé vystoupení, při kterém budu vytvářet na pódiu malby sprejem v kombinaci s digitální projekcí, obrazy promítanými na obrovské plátno. Docela radikální experiment – budu vlastně improvizovat, stínovat jeho kresby. Láká mě totiž propojit dynamiku pohybu sprejera s obrazem, který vytváří.“
Co vás k tomu přivedlo?
„Kdykoliv maluji venku, na ulici, zastavují se u mě kolemjdoucí, dívají se mi přes rameno, co vlastně maluji a během krátké chvíle se kolem mě shromáždí třeba padesát lidí, někdy i sto lidí. A tak mě napadlo, že vlastně samotný proces vzniku malby, rychlé tahy paží, dynamika pohybu těla jsou součástí uměleckého díla. Je to představení, které stojí za to přenést na pódium.“
V povědomí britské kulturní veřejnosti jste znám jako sprejer, který ve svých malbách mísí prvky islámského náboženství s moderními motivy a technikou. Co vás vlastně inspiruje?
„Kdykoliv se mě na to lidé ptají, vytane mi na mysli jediná – pro někoho možná nečekaná –osoba: prorok Mohamed. Inspiraci čerpám od muže, kterému ležela na srdci sociální spravedlnost a přání zlepšit společnost, z které vyšel. A já se snažím svým skromným příspěvkem tohle napodobit a pokouším se o to, aby se společnost, ze které vycházím, změnila a byla lepší.“
Inspirují vás i umělci nebo aktivisté?
„Ano, ke svým vzorům a zdrojům inspirace řadím také amerického aktivistu Malcolma X, spisovatele George Orwella nebo současného anglického sprejera Banksyho, který dokázal dát pouličnímu umění nový rozměr. I tak ale nezastupitelné místo patří islámskému učení.“
Existuje islámské graffiti jako samostatný umělecký žánr?
„Když jsem před deseti lety začínal s islámským graffiti, pokud tomu tak chcete říkat, tak v téhle oblasti takřka nic neexistovalo. Teď se naopak objevila úplná záplava, jako by lidé zoufale toužili po něčem, co má duši a co vyjadřuje duchovno víry a s čím se muslimská společnost dokáže ztotožnit. A vzniklo určitě umělecké hnutí – když se podíváte na ulice v Káhiře, na to, k jakému rozvoji pouličního umění tam došlo po arabském jaru, je to prostě obrovské.“
Máte pro to nějaké vysvětlení?
„Jedním z důvodů může být to, že po událostech z 11. září v New Yorku nebo 7. července v Londýně se islám ocitl v centru pozornosti – a také pod tlakem. Mladí muslimové na to reagují tak, že svou víru chtějí vyjádřit právě prostředky pouličního umění. Říkají vlastně: v moderní společnosti můžu vyjadřovat svou kreativitu a má víra je součástí tohoto vyjádření.“
Jak musí graffiti vypadat, aby se vám líbilo?
„Druh graffiti nebo street artu, který se mi líbí, a tím myslím, že bych chtěl něco podobného sám dělat, je to, co má nějaký hlubší důvod a také poselství. Občas, když jdete po městě, kolem sebe vidíte spoustu graffiti, ale jsou to jen barvy. Osobně si myslím, že když je ve veřejném prostoru, mělo by mít nějaký společenský dopad, přesah nebo alespoň záměr. Ne jen umění pro umění. To mi nestačí.“
Vraťme se k vaší tvorbě. Jsou v ní patrné prvky z islámské umělecké tradice. Jak se slučuje výtvarné umění a islám?
„V rámci islámské umělecké tradice lidé vyjadřují svou víru za pomocí slov. Soustředí se na sílu slov. Když se podíváme do minulosti, vidíme, že lidé vzali zapsané slovo – mluvím teď o Koránu, svaté knize všech muslimů, která je pro nás Božím slovem – a toto písmo zdobili. Soustředili se na něj, dekorovali jej a používali přitom prvky z kaligrafie. V islámu se nepracuje se zobrazením lidí nebo s figurativním uměním vůbec, s žádnými obrázky Boha nebo proroků, ať už Mohameda nebo Ježíše nebo jiného proroka.“
Co konkrétně ve svých dílech z islámského kulturního odkazu používáte?
„Islámská umělecká tradice se soustředí na slova. Tento důraz jsem přejal i já. Přijde mi, že je svým způsobem graffiti vlastní. Také ve svých dílech používám islámské vzory. Některé jsou geometrické, jiné pracují s přírodními motivy, zkrátka arabesky. Tím, jak se opakují, jak nikde nekončí, vyjadřují vlastně Boží nekonečnost a všudypřítomnost. Právě důraz na vzory a písmo mě velmi inspirovaly, a tak jsem je začlenil do své tvorby.“
Mohamed Alí
Čtyřicetiletý birminghamský umělec a sprejer Mohamed Alí je jedním z nejoriginálnějších představitelů propojení moderního umění s náboženstvím, v tomto případě islámu. Se svými graffiti procestoval řadu zemí, v poslední době vystupoval např. ve Vatikánu na konferenci TEDx ViadellaConciliazione. Své sprejerské umění předvedl Mohamed Alí také při zahraničních cestách sponzorovaných Britskou radou – navštívil Malajsii, Spojené arabské emiráty, Katar, Spojené státy nebo Kanadu.
