Proč mají malí tuleni velký mozek
Mláďata tuleňů Weddelových tráví spoustu času pod ledem. Orientovat se v tomto náročném prostředí jim pomáhá neobvykle vyvinutý mozek.
Domovem tuleňů Weddelových (Leptonychotes weddellii) jsou vody Jižního ledového oceánu kolem celé Antarktidy a přilehlých ostrovů. Žijí na mořském ledu, potápí se až do hloubky 750 metrů a pod vodou vydrží 80 minut. Pro americké a novozélandské vědce, kteří se zabývají vývojem mozku ploutvonožců a jeho vztahem k potápění, jsou proto ideálním modelem.
Srovnání mozku dospělých jedinců a novorozených mláďat ukázalo, že tuleni Weddelovi mají po narození největší mozek ze všech savců. Velikost mozku novorozeného tuleního mláděte totiž odpovídá celým 70 % mozku dospělce. Pro srovnání, u lidského novorozence je to jen 25 %. Velikost mozku vynikne o to víc, pokud si uvědomíme, že novorozená mláďata tuleňů Weddelových jsou velice malá, jejich hmotnost představuje jen 6 až 7 % váhy matky.
Živit tak velký a dobře vyvinutý mozek je pro novorozené mládě i jeho matku velmi náročné, takže musí mít velký funkční význam. Vědci se domnívají, že mláděti pomáhá orientovat se pod ledem, kde tuleni Weddelovi hledají útočiště před svými přirozenými nepřáteli – kosatkami a tuleni levhartími.
Zdroj: Marine Mammal Science
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
