Dá se ovlivnit biorytmus, abychom lépe hubli?
16. květen 2013
Vysvětlili jsme si, co je biorytmus a jak ovlivňuje naše hubnutí. Dozvěděli jste se například, zdali máme vycházet z toho, kdy vstáváme a kdy chodíme spát, z našeho věku, nebo jestli se máme ohlížet i na východ a západ slunce
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Po 14 hodině posloucháte seriál Hubněte zdravě, což podle biorytmu předpokládám je doba, kdy bychom mohli být vzhůru a vyvíjet nějakou činnost, tedy i soustředěně poslouchat. Možná mi to potvrdí paní doktorka Kateřina Cajthamlová, která je tu se mnou.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pokud jsme tedy ve střední Evropě, tak ano, pokud bychom byli v Americe, tak to je o 7 hodin rozdíl. Pokud bychom byli v Indii, Číně, tak také. Vzhledem k tomu, že jsme v době internetu, tak co my víme, kde nás kdo poslouchá?
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Hm, a jestli náhodou neláme svůj biorytmus.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Právě.
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Tím bychom si mohli možná, protože to je i dnešní téma, vysvětlit, co to ten biorytmus je, ať to osvětlíme všem pořádně.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Biorytmus, to jsou určité vnitřní hodiny, které máme, a jsou programované vlastně hormonální činností, která je řízená z takového centra našeho hormonálního systému, a to je podvěsek mozkový hypofýza. Hypofýza spolupracuje velmi úzce s epifýzou, což je šišinka, která údajně je citlivá na světlo. Ta světelnost ...
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Údajně? Neví se to přesně?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ale ví se to přesně, no, tak to víte, změřit se to nedá úplně přesně, ale je citlivá na světlo. Dá se to využít. My máme v medicíně spoustu věcí, které jaksi tak tušíme, my nevíme jak to přesně funguje, ale ze zkušenosti víme, že to prostě funguje. To znamená, tahle ta šišinka epifýza nějakým způsobem informuje hypofýzu jak má hypofýza vylučovat hormony a jak to vlastně, kolik je jako kdyby hodin světelných. Ona se orientuje podle světla.
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Co asi tak vylučuje teď ve 2 odpoledne?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ve 2 odpoledne pravděpodobně říká, že je po obědě a že bychom si měli jít možná na chviličku lehnout, aspoň já se tak cítím, protože ...
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Ještě půl hodiny a jsem pro.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak, protože ta odpolední siesta, to je přesně něco, co je velmi zdraví prospěšné. Ale vraťme se zpátky teda k té světelnosti. Dokonce třeba takové věci jako glastek neboli takový ten posun časový, kdy člověk je unavený a má vlastně špatně synchronizované hodiny podle toho, kde je, tak se pokusně se snažilo přeprogramovávat ty lidi, určitými světelnými záblesky v určitých intervalech a vlastně zkracovat tu dobu té adaptace. Ta doba bývá podle toho, kolik těch hodin je. Čili my máme 24 hodin, pokud se to posune o těch 8 hodin, tak už je to dost významný posun, a tam ta doba normálně fyziologicky trvá 3 dny, než se člověk adaptuje. Těmito světelnými terapiemi to bylo možno zkrátit až na 18 hodin, to znamená, to je potom velká výhoda zejména pro lidi, kteří třeba cestují přes ta jednotlivá pásma, tak nějaké takovéhle terapie absolvovat. je to ale vždycky velikánský zásah do systému, protože naše tělo nereaguje velmi rychle. Ono si vytváří určitý stereotyp, všechny ty různé hormonální kaskády, to je záležitost spíš měsíců než dnů nebo týdnů. To znamená, že jakmile zasáhneme nějak významněji do toho biorytmu a zasáhneme do něj opakovaně, tak z toho můžeme i onemocnět, to znamená můžeme mít třeba vysoký krevní tlak, můžeme mít poruchy trávení, můžeme mít poruchy srdečního rytmu, poruchy spánku jsou nejběžnější. Můžeme být unavení, náchylní k nemocem.
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Je otázka, jestli naším životním stylem, kdy pracujeme třeba i dlouho do večera nebo brzy ráno si takového změny třeba nepřivozujeme i záměrně díky společnosti, ale to probereme za chvíli.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Vracíme se k biorytmu v našem povídání a seriálu Hubněte zdravě na vlnách Českého rozhlasu Region, který posloucháte, je tu s námi doktorka Kateřina Cajthamlová. Už jsem naznačil, že to, jak žijeme dnes, už se nedrží toho, jak se žilo dřív, že se vstávalo a chodilo spát se slepicema, dnes už často dlouho do noci třeba ještě pracujeme, zůstáváme vzhůru nebo vyspáváme třeba o to pak déle, ještě za světla, nebo opačně vstáváme hodně brzo a chodíme spát třeba dřív. Nenabourá nám to nějak ten systém od přírody nastavený a neodrazí se to třeba i na naší postavě?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě, že všemi těmito civilizačními vlivy naše tělo trpí. Tady si musíme uvědomit, že v historicky relativně velmi nedávné době člověk začal teprve používat elektrické žárovky, tedy to velmi intenzivní světlo. V dnešní době už existují i takzvané plnospektrální žárovky, které jsou schopné vlastně dát nám pocit, že to světlo je denní, a tohle to může výrazným způsobem zasahovat do našich biorytmů ve smyslu toho, že jsme přetíženi. My sami sebe poměrně dost vykořisťujeme. Dřív pracovní den trval od svítání do soumraku, ten pracovní den se měnil podle toho, jestli bylo jaro, léto, podzim, zima a vlastně ta doba, kdy ten den byl delší než nějakých já nevím 15 hodin, to bylo jenom v létě, kdy bylo dostatek potravy a vlastně všeho bylo dost, lidé mohli běhat venku, měli dostatek tedy pohybu, dostatek odpočinku a neměli tolik starostí, protože vlastně obživu měli. V dnešní době my máme spoustu starostí celý rok bez ohledu na to, jestli je jaro, léto, podzim, zima, svítíme si celý rok a mnozí z nás pracují bez odpočinku často bez nějakého jídla třeba 12 hodin v kuse. Tohle to je daleko škodlivější pro naše tělo právě proto, že máme ty biorytmy nastavené na to, aby tam vždycky byla nějaká pauza, nějaký čas na odpočinek, jeden orgán pracuje, druhý orgán odpočívá. V tomhle tom hektickém rytmu dochází k velkým rozvratům tohoto jemného kontrolního systému. Trpí nejčastěji štítná žláza, trpí výrazně imunitní systém, mění se činnost ledvin, mění se vylučování hormonů v nadledvin, tohle to všechno vlastně sami sobě ordinujeme a děláme to z toho poměrně nízkého pudu hamižnosti velmi často.
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Často bych slyšel také takovouto reakci, no, složenky a hypotéka se neptá. Tak máme se naučit odpočívat jinak nebo abychom se přiblížili tomu biorytmu původnímu nějak?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Měli bychom si uvědomit, několikrát jsme tady hovořili o směnném provozu, že vlastně lidé, kteří pracují ve směnném provozu a ve střídavém provozu, by měli mít víc dovolených, měli by zařazovat větší pauzy, měli by velmi pravidelně jíst, aby aspoň něco bylo pravidelné. Tohle tady říkáme o lidech ve směnném provozu, ale málokdo si uvědomuje, že třeba má vlastně určité směny, že třeba v pondělí a v pátek nějakým způsobem výrazně natahuje den. V úterý, ve čtvrtek cvičí, ve středu já nevím běhá po úřadech a dělá nějakou psychicky náročnou činnost a vlastně, že má ten jeho organismus úplně rozvrácené rytmy a neví, co bude kdy, protože tělo pracuje ze dne na den. Ono si nepamatuje, že něco máme v úterý a ve čtvrtek. Ono prostě jede jeden den, adaptuje se na tu zátěž, a další den tu adaptaci se snaží určitým způsobem držet. Lidé, kteří mají například výkyvy krevního tlaku, tak vlastně trpí těmito změnami ještě víc, protože ten tlak přímo reaguje na tu činnost, kterou oni dělají a pokud to tělo na to není připraveno, není nakrmeno, není odpočaté, no tak ten efekt na zdraví je daleko větší.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Máme v dnešní době vycházet z toho, kdy vychází Slunce, kdy zapadá Slunce, nebo se máme tedy definitivně v uvozovkách vykašlat na to jak to dřív fungovalo, ptám se dnes tedy v seriálu Hubněte zdravě o biorytmu doktorky Kateřiny Cajthamlové?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Velmi často tady říkáme, že by člověk měl pobývat v přírodě. Já si myslím, že ten kontakt s tím vnějším světem a s tou přírodou je velmi nutný. Asi bych hodně varovala před tím, abychom zůstávali jenom zavření doma a prostě se smířili s tím, že máme naordinovaných 12 hodin svitu v umělých žárovkách.
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Nejhorší to mají ti, co vůbec nemají okna v práci, pracují v těch velkých budovách, hypermarketech a podobně.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak. Takoví lidé by právě měli být co nejvíc venku a měli by se aspoň snažit, aby teda trošku přizpůsobili své denní činnosti tomu, co je zrovna za roční období. Tady to je o tom spíš v tom létě vstávat o tu hodinu nebo dvě dřív než jsme zvyklí prostě v zimě a na podzim a chodit spát třeba o fous později, ale proto, protože jsme venku, ne proto, protože doděláváme uzávěrku nebo nějakým způsobem se doma přetěžujeme u počítače. Čili co nejvíc vlastně v těch přirozených dobách, kdy je venku hezky a že už nám začalo být hezky, tak je potřeba, abychom to trávili venku. Čili protahovat si ten den na jaře a v létě a nechat ho takový jaký je na podzim a v zimě.
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Ten biorytmus jako takový může zasáhnout i do té naší postavy, může se to podepsat třeba na tom, že budeme tloustnout nebo hubnout naopak?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě, lidé, kteří mají směnný provoz nebo málo spí nebo nezařazují přestávky nebo vlastně mají celoročně takový ten intenzivní pracovní bez odpočinkový režim, kde nemají čas se pravidelně najíst, vždycky tloustnou. Tam totiž vzniká to, že nepracuje správně trávicí trakt, nevylučují se správně různé enzymy, žaludeční šťáva třeba, nepracují játra v pořádku, ledviny, pokud nepijeme pravidelně, tak se utlumí ledvinná činnost. A tohle to všechno potom způsobuje, že ten člověk je schopen třeba přes celý den nejíst, nepít, prakticky pořád sedět, večer přijde domů a celý unavený tedy za prvé doplní obrovské množství kalorií, které většinou může sníst jenom v podobě maloobjemového vysokoenergetického jídla, čili tučné sladké nejčastěji, protože větší objem stravy není schopen v té unavě zpracovat. No, a potom si lehne, pěkně to všechno tráví, nikam už ven nejde, no, a výsledkem toho jsou tedy zdaleka neozdobné, ale poměrně objemné tukové polštáře, které začínají na břiše a pokračují na celém těle. Samozřejmě během tohoto režimu, který je velmi škodlivý, se mění prokrvení tkání, mění se prokrvení svalů, ty svaly ztrácíme, a to všechno probíhá daleko rychleji a organismus stárne.
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Takže bychom měli poslouchat tedy ty naše biologické hodiny.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě.
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Trochu se jim snažit přiblížit v té dnešní uspěchané době.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A pomoci, to znamená dát si pravidelný režim alespoň příjmu potravy a pití, když už nemůžeme odpočívat a sportovat kdy se nám zachce.
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Poslouchejte i příště seriál Hubněte zdravě. Těšíte se u něj na vás Patrik Rozehnal.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Po 14 hodině posloucháte seriál Hubněte zdravě, což podle biorytmu předpokládám je doba, kdy bychom mohli být vzhůru a vyvíjet nějakou činnost, tedy i soustředěně poslouchat. Možná mi to potvrdí paní doktorka Kateřina Cajthamlová, která je tu se mnou.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pokud jsme tedy ve střední Evropě, tak ano, pokud bychom byli v Americe, tak to je o 7 hodin rozdíl. Pokud bychom byli v Indii, Číně, tak také. Vzhledem k tomu, že jsme v době internetu, tak co my víme, kde nás kdo poslouchá?
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Hm, a jestli náhodou neláme svůj biorytmus.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Právě.
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Tím bychom si mohli možná, protože to je i dnešní téma, vysvětlit, co to ten biorytmus je, ať to osvětlíme všem pořádně.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Biorytmus, to jsou určité vnitřní hodiny, které máme, a jsou programované vlastně hormonální činností, která je řízená z takového centra našeho hormonálního systému, a to je podvěsek mozkový hypofýza. Hypofýza spolupracuje velmi úzce s epifýzou, což je šišinka, která údajně je citlivá na světlo. Ta světelnost ...
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Údajně? Neví se to přesně?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ale ví se to přesně, no, tak to víte, změřit se to nedá úplně přesně, ale je citlivá na světlo. Dá se to využít. My máme v medicíně spoustu věcí, které jaksi tak tušíme, my nevíme jak to přesně funguje, ale ze zkušenosti víme, že to prostě funguje. To znamená, tahle ta šišinka epifýza nějakým způsobem informuje hypofýzu jak má hypofýza vylučovat hormony a jak to vlastně, kolik je jako kdyby hodin světelných. Ona se orientuje podle světla.
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Co asi tak vylučuje teď ve 2 odpoledne?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ve 2 odpoledne pravděpodobně říká, že je po obědě a že bychom si měli jít možná na chviličku lehnout, aspoň já se tak cítím, protože ...
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Ještě půl hodiny a jsem pro.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak, protože ta odpolední siesta, to je přesně něco, co je velmi zdraví prospěšné. Ale vraťme se zpátky teda k té světelnosti. Dokonce třeba takové věci jako glastek neboli takový ten posun časový, kdy člověk je unavený a má vlastně špatně synchronizované hodiny podle toho, kde je, tak se pokusně se snažilo přeprogramovávat ty lidi, určitými světelnými záblesky v určitých intervalech a vlastně zkracovat tu dobu té adaptace. Ta doba bývá podle toho, kolik těch hodin je. Čili my máme 24 hodin, pokud se to posune o těch 8 hodin, tak už je to dost významný posun, a tam ta doba normálně fyziologicky trvá 3 dny, než se člověk adaptuje. Těmito světelnými terapiemi to bylo možno zkrátit až na 18 hodin, to znamená, to je potom velká výhoda zejména pro lidi, kteří třeba cestují přes ta jednotlivá pásma, tak nějaké takovéhle terapie absolvovat. je to ale vždycky velikánský zásah do systému, protože naše tělo nereaguje velmi rychle. Ono si vytváří určitý stereotyp, všechny ty různé hormonální kaskády, to je záležitost spíš měsíců než dnů nebo týdnů. To znamená, že jakmile zasáhneme nějak významněji do toho biorytmu a zasáhneme do něj opakovaně, tak z toho můžeme i onemocnět, to znamená můžeme mít třeba vysoký krevní tlak, můžeme mít poruchy trávení, můžeme mít poruchy srdečního rytmu, poruchy spánku jsou nejběžnější. Můžeme být unavení, náchylní k nemocem.
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Je otázka, jestli naším životním stylem, kdy pracujeme třeba i dlouho do večera nebo brzy ráno si takového změny třeba nepřivozujeme i záměrně díky společnosti, ale to probereme za chvíli.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Vracíme se k biorytmu v našem povídání a seriálu Hubněte zdravě na vlnách Českého rozhlasu Region, který posloucháte, je tu s námi doktorka Kateřina Cajthamlová. Už jsem naznačil, že to, jak žijeme dnes, už se nedrží toho, jak se žilo dřív, že se vstávalo a chodilo spát se slepicema, dnes už často dlouho do noci třeba ještě pracujeme, zůstáváme vzhůru nebo vyspáváme třeba o to pak déle, ještě za světla, nebo opačně vstáváme hodně brzo a chodíme spát třeba dřív. Nenabourá nám to nějak ten systém od přírody nastavený a neodrazí se to třeba i na naší postavě?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě, že všemi těmito civilizačními vlivy naše tělo trpí. Tady si musíme uvědomit, že v historicky relativně velmi nedávné době člověk začal teprve používat elektrické žárovky, tedy to velmi intenzivní světlo. V dnešní době už existují i takzvané plnospektrální žárovky, které jsou schopné vlastně dát nám pocit, že to světlo je denní, a tohle to může výrazným způsobem zasahovat do našich biorytmů ve smyslu toho, že jsme přetíženi. My sami sebe poměrně dost vykořisťujeme. Dřív pracovní den trval od svítání do soumraku, ten pracovní den se měnil podle toho, jestli bylo jaro, léto, podzim, zima a vlastně ta doba, kdy ten den byl delší než nějakých já nevím 15 hodin, to bylo jenom v létě, kdy bylo dostatek potravy a vlastně všeho bylo dost, lidé mohli běhat venku, měli dostatek tedy pohybu, dostatek odpočinku a neměli tolik starostí, protože vlastně obživu měli. V dnešní době my máme spoustu starostí celý rok bez ohledu na to, jestli je jaro, léto, podzim, zima, svítíme si celý rok a mnozí z nás pracují bez odpočinku často bez nějakého jídla třeba 12 hodin v kuse. Tohle to je daleko škodlivější pro naše tělo právě proto, že máme ty biorytmy nastavené na to, aby tam vždycky byla nějaká pauza, nějaký čas na odpočinek, jeden orgán pracuje, druhý orgán odpočívá. V tomhle tom hektickém rytmu dochází k velkým rozvratům tohoto jemného kontrolního systému. Trpí nejčastěji štítná žláza, trpí výrazně imunitní systém, mění se činnost ledvin, mění se vylučování hormonů v nadledvin, tohle to všechno vlastně sami sobě ordinujeme a děláme to z toho poměrně nízkého pudu hamižnosti velmi často.
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Často bych slyšel také takovouto reakci, no, složenky a hypotéka se neptá. Tak máme se naučit odpočívat jinak nebo abychom se přiblížili tomu biorytmu původnímu nějak?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Měli bychom si uvědomit, několikrát jsme tady hovořili o směnném provozu, že vlastně lidé, kteří pracují ve směnném provozu a ve střídavém provozu, by měli mít víc dovolených, měli by zařazovat větší pauzy, měli by velmi pravidelně jíst, aby aspoň něco bylo pravidelné. Tohle tady říkáme o lidech ve směnném provozu, ale málokdo si uvědomuje, že třeba má vlastně určité směny, že třeba v pondělí a v pátek nějakým způsobem výrazně natahuje den. V úterý, ve čtvrtek cvičí, ve středu já nevím běhá po úřadech a dělá nějakou psychicky náročnou činnost a vlastně, že má ten jeho organismus úplně rozvrácené rytmy a neví, co bude kdy, protože tělo pracuje ze dne na den. Ono si nepamatuje, že něco máme v úterý a ve čtvrtek. Ono prostě jede jeden den, adaptuje se na tu zátěž, a další den tu adaptaci se snaží určitým způsobem držet. Lidé, kteří mají například výkyvy krevního tlaku, tak vlastně trpí těmito změnami ještě víc, protože ten tlak přímo reaguje na tu činnost, kterou oni dělají a pokud to tělo na to není připraveno, není nakrmeno, není odpočaté, no tak ten efekt na zdraví je daleko větší.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Máme v dnešní době vycházet z toho, kdy vychází Slunce, kdy zapadá Slunce, nebo se máme tedy definitivně v uvozovkách vykašlat na to jak to dřív fungovalo, ptám se dnes tedy v seriálu Hubněte zdravě o biorytmu doktorky Kateřiny Cajthamlové?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Velmi často tady říkáme, že by člověk měl pobývat v přírodě. Já si myslím, že ten kontakt s tím vnějším světem a s tou přírodou je velmi nutný. Asi bych hodně varovala před tím, abychom zůstávali jenom zavření doma a prostě se smířili s tím, že máme naordinovaných 12 hodin svitu v umělých žárovkách.
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Nejhorší to mají ti, co vůbec nemají okna v práci, pracují v těch velkých budovách, hypermarketech a podobně.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak. Takoví lidé by právě měli být co nejvíc venku a měli by se aspoň snažit, aby teda trošku přizpůsobili své denní činnosti tomu, co je zrovna za roční období. Tady to je o tom spíš v tom létě vstávat o tu hodinu nebo dvě dřív než jsme zvyklí prostě v zimě a na podzim a chodit spát třeba o fous později, ale proto, protože jsme venku, ne proto, protože doděláváme uzávěrku nebo nějakým způsobem se doma přetěžujeme u počítače. Čili co nejvíc vlastně v těch přirozených dobách, kdy je venku hezky a že už nám začalo být hezky, tak je potřeba, abychom to trávili venku. Čili protahovat si ten den na jaře a v létě a nechat ho takový jaký je na podzim a v zimě.
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Ten biorytmus jako takový může zasáhnout i do té naší postavy, může se to podepsat třeba na tom, že budeme tloustnout nebo hubnout naopak?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě, lidé, kteří mají směnný provoz nebo málo spí nebo nezařazují přestávky nebo vlastně mají celoročně takový ten intenzivní pracovní bez odpočinkový režim, kde nemají čas se pravidelně najíst, vždycky tloustnou. Tam totiž vzniká to, že nepracuje správně trávicí trakt, nevylučují se správně různé enzymy, žaludeční šťáva třeba, nepracují játra v pořádku, ledviny, pokud nepijeme pravidelně, tak se utlumí ledvinná činnost. A tohle to všechno potom způsobuje, že ten člověk je schopen třeba přes celý den nejíst, nepít, prakticky pořád sedět, večer přijde domů a celý unavený tedy za prvé doplní obrovské množství kalorií, které většinou může sníst jenom v podobě maloobjemového vysokoenergetického jídla, čili tučné sladké nejčastěji, protože větší objem stravy není schopen v té unavě zpracovat. No, a potom si lehne, pěkně to všechno tráví, nikam už ven nejde, no, a výsledkem toho jsou tedy zdaleka neozdobné, ale poměrně objemné tukové polštáře, které začínají na břiše a pokračují na celém těle. Samozřejmě během tohoto režimu, který je velmi škodlivý, se mění prokrvení tkání, mění se prokrvení svalů, ty svaly ztrácíme, a to všechno probíhá daleko rychleji a organismus stárne.
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Takže bychom měli poslouchat tedy ty naše biologické hodiny.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě.
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Trochu se jim snažit přiblížit v té dnešní uspěchané době.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A pomoci, to znamená dát si pravidelný režim alespoň příjmu potravy a pití, když už nemůžeme odpočívat a sportovat kdy se nám zachce.
Patrik ROZEHNAL, redaktor
--------------------
Poslouchejte i příště seriál Hubněte zdravě. Těšíte se u něj na vás Patrik Rozehnal.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
