Které klíště saje krev a kterému stačí rostlinná potrava?

Samečci se spokojí pouze s rostlinnou mízou, nepotřebují tolik výživy a energie, protože nemají za úkol klást vajíčka. Samička jich po oplodnění může přivést na svět až 5000, obvykle se spokojí se 3000. Tomu předchází poměrně zdlouhavý a složitý vývoj.

Larva
Z vajíčka, které samička klade do přízemní vegetace, nejraději na teplá a vlhká místa, se vylíhne larva. Také larva potřebuje k dalšímu vývoji sát krev. Pokud najde hostitele, obvykle drobného hlodavce, a podaří-li se jí několik dní sát krev, může se přeměnit v další vývojové stadium, nymfu.

Nymfa
Ta opět čeká na hostitele, aby se dostala ke krvi. Většinou „uloví“ větší sousto: zajíce, kunu, jezevce. Pokud se i nymfě podaří přichytit se teplokrevného živočicha a několik dní sát, může se přeměnit na dospělou samičku.

A kruh se uzavírá
Samička potřebuje krev, aby se mohla pářit a naklást vajíčka. Najde-li hostitele, zase o něco většího, tedy vysokou zvěř, dříve i velké šelmy, dnes člověka, může „nasávat“ až dva týdny v kuse. Ze tří milimetrů naroste do centimetrové velikosti. K páření často dochází právě v této době. Sameček si samičku najde v srsti nic netušícího zvířete. Poté, co samička naklade tisíce vajíček, zahyne.

Klíště pod elektronovým mikroskopem|foto: medicineatyale.org

Nedostatkem "stravy" netrpí
Toto období přežije sotva pár procent potomků. Zdá se tedy, že není pro klíště jednoduché dospět, má na to ovšem dost času. Jednotlivá stadia bez problémů přezimují. Pokud by měla larva a nymfa na hostitele štěstí, může celý vývin proběhnout do roka. Pokud se sání nedaří, může klíště vyčkávat více let, obvykle až pět. Dospělá samička klidně vydrží rok bez potravy.

Celý text najdete v květnovém čísle časopisu Receptář.