Okurky mají vysokou klíčovost, můžeme je tak předpěstovat doma

27. květen 2013

Jak na okurky nám v páteční poradně Dvojky radili dva odborníci: Ludmila Dušková a Jan Kopřiva. Více se dozvíme v neautorizovaném a needitovaném přepisu zvukového záznamu vysílání.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Hosty Poradny jsou jak samozřejmě dobře víte Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář, které moc vítám, dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Naším tématem není nad vlastní okurky. Když jste tu byli před 14 dny, tak jste říkal, Honzo, že na ta rajčata ještě je čas, abychom počkali po zmrzlých, no, a to už je dávno po těch zmrzlých a vypadá to, že ani tento víkend není ideální pro sadbu rajčat, to jen tak na okraj.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Myslím si tedy, že rajčata a okurky, které patří asi k těm velice teplomilným rostlinám, a toto počasí, které teď nastalo, nevyhovuje, tak dostanou hodně zabrat. U okurek možná by bylo dobře na úvod říct, že není vůbec pozdě na výsev a pokud někdo uspěchal.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne na sadbu, ale na výsev.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na výsev, na sadbu samozřejmě také je času dost. Pokud někdo má ve skleníku, určitě může počkat a vysadit to, počkal bych na příští týden, kdy snad se má oteplit. A jinak pokud někdo má okurky již vyseté venku a teďko tím chladem dostanou zabrat, doporučuji nesnažit se je zachraňovat a raději znovu je příští týden vysít, oni to rychle doženou. To osivo je opravdu kvalitní, rychle klíčivé do několika dnů, takže to doženou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pomůže přikrytí těch okurek třeba, těch vysazených?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Přikrytí bílou netkanou textilií je určitě na místě, ale pozor, měla by ta textilie ležet kousíček od těch okurek, ne přímo na nich, protože pokud by byl přízemní mrazík, tak vlastně ta fólie namrzne, ta netkaná textilie, a samozřejmě tím se poškodí i ty místa, kde se vlastně těch okurek dotýká.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy už máte, Lído, různé odrůdy před sebou, které jsou vhodné, které to jsou?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych možná ještě k tomu, než se pustíme do těch odrůd, dodala, že okurka opravdu tím, že se jedná o rostlinu, která obsahuje velké množství vody, má prakticky taková vodnatá pletiva, tak ona nesnese teploty už pod 6 stupňů, dochází k takzvanému zatvrdnutí pletiv, to znamená, že ta okurka zůstává takzvaně sedět a prakticky je poznamenaná už pro ten další vývoj, protože třeba je náchylnější i k některým houbovým chorobám. Takže z toho důvodu, jak tady říkal Honza, si myslím, že je lepší s tím výsevem klidně počkat a opravdu, nebo co se týká výsadby, tak není nic zpožděno.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ona potom roste jako z vody.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ona rychle roste a navíc my máme tak kvalitní odrůdy, že ta klíčivost je stoprocentní a pokud chceme něco takového udělat, abychom uspíšili, tak je možná lepší předpěstovat si ty okurky doma a potom už si ty sazeničky přímo dát ven, ale i když je vysejeme věn, tak jakmile se udělá teplo, tak během 3 dnů, 2 dnů dokonce už začíná to semínko tak úplně startovat nebo nabudí se začne velmi rychle klíčit. Takže není opravdu vůbec nic ztraceno. A teď tedy k těm odrůdám. Já bych řekla, že je celá řada nových odrůd, vyznat se v tom sortimentu je docela problém a jenom tedy pro takové ucelení toho přehledu, jsou okurky nakládačky, které se pěstují asi nejvíc, potom jsou okurky salátové, to znamená, že jsou to okurky, které dorůstají do těch větších délek, ale nejsou vhodné pro nakládání, no, a potom jsou okurky hadovky, které se zase dělí do takových třech základních skupin - krátké, středně dlouhé a dlouhé. Ty už jsou určené ale pro pěstování ve skleníku nebo fóliovníku, v teplejších oblastech se můžeme pustit i právě do těchto okurek pěstovat je venku, ale ten výsledek už nebude přece jen takový, jako když jsou ve skleníku. Tak, teď, co se tedy týká těch nakladaček, tak tady bych řekla, že jsou asi tak dvě základní skupiny, jsou okurky hruboostné a jsou okurky hladké. Ty hruboostné jsou všeobecně určené do vyšších poloh a do takových chladnějších a drsnějších podmínek. Ty hladké jsou určené pro pěstování v teplejších oblastech. Pak ještě bych chtěla říct, že jsou dvě takové další skupiny, a to jsou okurky obyčejné takzvaně, anebo okurky partenokarpické. Partenokarpické okurky to jsou okurky, které se u nás v posledních letech velmi rychle vlastně jakoby zabydlely a jsou velmi oblíbené z toho důvodu, že partenokarpie znamená nebo jedná se o schopnost odrůdy vytvářet plody bez opylení a z toho důvodu je můžeme pěstovat i ve skleníku či fóliovníku, což vlastně ještě v nedávné době nebylo možné a taky docházelo velmi často k problémům, že když si někdo okurky nakládačky dal do skleníku, tak se vůbec nedočkal plodů, byly tam jenom hluché samčí květy. Bylo to také otázkou často mnohých dotazů, proč to tak je. Takže tady bych doporučila, kdo má opravdu nějaké horší podmínky a nebo chce ty okurky rychlejc, tak aby si dával do skleníku či fóliovníku ty partenokarpické odrůdy. A které to jsou, já bych doporučila například odrůdu Zuzanu, odrůdu Alhambru a nebo odrůdu Orfeus, to jsou opravdu novinky v tom našem sortimentu a jsou to okurky, které jsou navíc geneticky nehořké, jsou velmi úrodné a co je především důležité jsou i odolné k některým virózám a k černi okurkové a co je ještě důležité, tak jsou vlastně tolerantnější i k té plísni okurkové, což je nejhorší choroba, která vůbec nás může potkat. Kdo se teda rozhodne pro to, že bude pěstovat okurky venku, pak bych doporučila okurku Everest, Karen nebo Korvetu, to jsou taky velmi úrodné okurky, které mají převahu samičích květů, to znamená, že by se dalo říct, že za každým květem bude okurka a navíc se jedná o takzvané multifruitní okurky, neboli okurky střapečkové, to znamená, že za každým listem ne jeden, ale třeba se vytváří až 3 plody. Takže tady je výborné, že se šetří i třeba počet rostlin, že nemusíme vysévat tolik, ale určitě i z menšího množství dostaneme požadované množství.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je pro toho, kdo má malou zahradu a chce si užít okurky.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, přesně tak.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jsou náročné na kvalitní substráty, jak je důležité je hnojit a jak se tedy i chrání vlastně proti té plísni okurkové, kterou jste zmiňovali?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já bych tentokrát nemluvil třeba o ochraně proti plísni okurkové té přímé, chemické nebo i biologické, ale řekli bychom si, co udělat proto, aby ty okurky byly méně napadnutelné tou plísní. Především bych tedy upozornil na takový nešvar, který často vidím, že lidé zalévají okurky na list. Vezmou hadici a stříkají to přímo na ty listy, tak tím vytváří úplně ideální podmínky pro to, aby plíseň okurková se mohla rozvinout. Určitě je dobře takzvané vertico pěstování, to znamená pěstování na nějaké podpůrné síti. Buď je možné si tu síť přímo zakoupit, prodávají se sítě na pnutí rostlin na okurky, nebo se to dá vyrobit třeba z nějakého drátu, provázku, čili pěstovat okurky vzhůru nahoru a pozor ty porosty by nikdy neměly se nechávat přehoustlé. Jakmile je ten porost přehoustlý, zase to jsou ideální podmínky pro tu plíseň okurkovou. Jinak okurka jako taková vyžaduje humózní velice kvalitní propustnou půdu. Pokud má někdo těžkou zem, tak bych ani nedoporučil snad tam ty okurky pěstovat, protože tam budou spíš živořit a bude to pro ně horší. Vylepšit tu zem určitě organicky, kompostem, úplně ideální je použití třeba granulovaných hnojů. Ten granulovaný hnůj je úplně perfektní, pokud vysazujeme okurky, tak samozřejmě do těch jamek přidávat ten granulovaný hnůj, nebo jsou i speciální granulovaná hnojiva přímo pro okurky.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Možná, že je ještě jedna důležitá zásada pro to pěstování, okurka nesnese studenou vodu, takže pokud zaléváme, tak vždycky nějakou odraženou nebo vlažnější vodou, protože ta studená, to je přímo pro ni šok. Takže na to dávat pozor a hlavně by se zálivka neměla dělat, když už tedy takovou nějakou chladnější vodu, tak nikdy ne, když svítí slunce a kdy je vedro, protože pak dojde k poškození těch kořenů nebo může dojít i k zapaření těch rostlin.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě ten sluneční svit, jak moc je důležitý pro okurky, jestli to může být i třeba na nějakém stíněném místě, jestli tam třeba musí celý den prostě a zkrátka a dobře na to pálit slunce, je to lepší?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Okurka je světlomilná a potřebuje, vyžaduje slunce, takže samozřejmě, když tam budeme mít stanoviště a nepůjde to jinak, kde část dne, jenom podotýkám část dne bude zastíněná třeba nějakým stromem, tak to určitě nevadí, ta sklizeň tam jistě bude. Ale zas není to ani dobré z toho důvodu, že když prší, tak vlastně se tam drží dýl voda a nám jde o to, pokud tedy je po dešti, aby ta voda co nejrychleji vyschla a aby nedocházelo k infekci tou plísní.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
221552525 to je číslo, které můžete využít, pokud máte otázky k dnešnímu tématu na Ludmilu Duškovou a Jana Kopřivu, spolupracovníky Receptáře. A jinak samozřejmě jejakaje@rozhlas.cz, ovšem otázky, které tam budete posílat,musíte stihnout poslat do té půl 11, jinak potom náš chat 2.rozhlas.cz, tam také otázky můžete posílat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zahrádkářská poradna, teď vaše dotazy. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, Bornová, Kunratice. Prosím vás pěkně, chtěla bych vědět tady v okolí všechny višně zhnědly. Stromy jsou prostě úplně hnědý listy, všechno je úplně pryč.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, to je škoda a určitě naši hosté vědí, co se stalo.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, víme.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, víme, je to škoda a nevím, jestli vás tím uklidním, ale je to na celém území letos v hojné míře. Je to moniliový úžeh, moniliová spála peckovin, postihuje to třešně, višně, dostali jsme obrázky, kdy to bylo i na švestkách letos i na pozor meruňky, ano to mají, a samozřejmě i na okrasných peckovinách to je. Takže pozor na to.
osoba
--------------------
Ano, ano, někdo má okrasnou višeň a je také pryč.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Je to tak. Je to houbové onemocnění, které vyžaduje preventivní ochranu, ovšem ta preventivní ochrana se musí dělat těsně před květem než se rozvinou květní pupeny, ošetřuje se, jsou myslím na trhu dva přípravky, které na tuto moniliovou spálu, na ten úžeh jsou k dostání. To se dělá první a zásadní postřik, potom je možné dělat ještě druhý postřik při dokvétání stromu, ale samozřejmě ten první je podstatně důležitější. Čili v tuto dobu ošetření postřikem nemá již význam, je to zbytečné. Možná, pokud jsou to menší stromy, tak dají se odstříhat, odstranit všechny napadené výhony, ale pozor odstříhávat to až ve zdravém dřevě. Čili i kousíček toho zdravého dřeva s tím odstřihnout a pak to z asanovat, spálit.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže se to dá ještě zachránit v některých případech?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ten strom se zachránit dá, ale musíme na to myslet v příští rok a dělat to chemické ošetření.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, já jsem prakticky dostala odpověď teď, jak paní posluchačka se ptala, já mám ten problém s meruňkou, a jsou ty větve prostě napadený a část jich je tam uschlých. Teď se to nesmí asi odstřihnout?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Musí se to.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Teď to musíte odstřihnout.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ihned, protože jinak se bude ta houba šířit dál do zdravého dřeva, takže by to chtělo odstřihat až do těch zdravých částech.
osoba
--------------------
Jo, tak dobře, děkuju vám pěkně, na shledanou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo je další, dobrý den.
osoba
--------------------
No, dobrý den, tady Rudla. Kozel zahradníkem, já mám takový dotaz, jaký máte názor na sázení, když sázím ze semínek, jestli dávat jedno, dvě, tři? Já vždycky sázím jedno a úrodu mám dobrou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, protože ty okurky a myslím, že mluvíte tedy o okurkách?
osoba
--------------------
Ano, o okurkách.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Takže okurky mají opravu vysokou klíčovost, pokud si koupíte některou z těch kvalitních odrůd, tak skutečně ta klíčivost tam je, navíc okurky mají možnost nebo schopnost podržet tu klíčivost opravdu dlouho, dokonce se říká, že desetileté osivo je asi tak nejkvalitnější, i když někomu se to možná nebude zdát možné. Ale rozhodně se spíš vyplatí vzhledem k některým škůdcům vysévat po dvou semínkách a potom eventuálně jedno odstranit, to slabší. Můžete samozřejmě, když se osivo šetří nebo když máte kvalitní půdu a nehrozí tam žádné nebezpečí slimáků nebo cokoliv jiného, tak určitě můžete i po jednom.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, další otázka, dobrý den.
osoba
--------------------
Haló! Už jsem napojena?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak.
osoba
--------------------
Prosím vás, já jsem se chtěla jenom zeptat ohledně těch rajčat, jak jste mluvili, že se teď ochladilo, já mám nasazené balkónové rajčata na balkóně v truhlíkách a v takových kbelíkách a už mi krásně kvetou a teď se bojím, aby ten květ nějak nezmrznul, jestli to mám schovat, nebo to můžu nechat na tom balkóně, on je krytý.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, tak pokud to je krytý balkón, tak berte to, že je to jako ve skleníku a tam bych se tedy nebál, protože snad nebudou mrazy, mrazy takové, že by bylo nějakých minus 8 stupňů, maximálně přízemní mrazíky a tím pádem na tom balkóně nebezpečí nehrozí.
osoba
--------------------
Jenomže já jsem až v 7 poschodí.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ne, tak vůbec se to.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tím spíš a navíc, co se týká těch, té citlivosti, tak to rajče zase není až tak citlivé jako ty okurky jak jsme tady říkali a navíc hlásili dneska, že prakticky to chladno na dnešek bylo největší, takže už by se to mělo zmírňovat.
osoba
--------------------
Ano, dobře, děkuju vám mockrát, děkuju, na shledanou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, kdo je další, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, už jste u nás a už se můžete ptát.
osoba
--------------------
Lesingerová Chomutov. Já nemám dotaz k okurkám, ale k fóliím, mohla bych se zeptat, když budete tak hodní?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, určitě.
osoba
--------------------
Když pokryjeme na celou sezónu černou fólií plevel na velkým záhoně, myslíte, že i ty semena nevysemení?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já tedy teď úplně tomu nerozumím, semena nevysemení. Pokud to přikryjete černou fólií ať už netkanou nebo teda i igelitovou.
osoba
--------------------
Ano, igelitovou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Igelitovou, tak ty rostliny prostě pod tím neporostou, tím pádem nebudou kvést a nebudou tvořit semena.
osoba
--------------------
A takže ta půda by zůstala čistá?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Pakliže tam zas něco nenalétá z okolí, že jo, samozřejmě, ale určitě tím omezíte množství plevelu na celý ploše.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A ještě bych tam dodal, že řada plevelů, ale pozor nebo semena plevelů klíčí v půdě i po několika letech, takže pozor. Pokud byste tam nějaká semena měla v té půdě, tak se budete divit, že příští rok vám tam plevel poroste, ale to jsou právě ty semena, která tam jsou delší dobu.
osoba
--------------------
Ano, ano, děkuju vám mockrát, díky, na shledanou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Díky také, tak ještě jedna otázka z vysílání a po telefonu, která přijde k nám. Dobrý den.
osoba
--------------------
Haló, dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, můžete.
osoba
--------------------
Já bych se chtěl zeptat vašich hostů, jak hluboko bych měl zarýt hnůj kravský pod vysetá semena okurek? A jestli by mohla paní říct ještě jednou ty nový druhy okurků.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, řekni nejdřív ty odrůdy a já pak řeknu k tomu hnoji.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak nejdříve jsem říkala nebo mluvila jsem o těch okurkách partenokarpických, to jsou ty, které nepotřebují opylování, to znamená, že jsem říkala Zuzana, Orfeus nebo Alhambra. Můžete si k tomu přidat eventuálně ještě okurku, kterou jsem říkala dál, to znamená okurky, které vytváří převahu těch samičích květů, a tady to byl Everest, Karen a nebo Korveta. Tolik tedy nakladačky. Pokud byste chtěl ještě salátovky, můžu vám doporučit AIKON nebo Joker, to jsou zase hybridní salátovky na pole určené. A pokud byste chtěl něco do skleníku, tak můžu vřele doporučit odrůdu Twenty.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak dobře, to byly telefonické dotazy, ještě v rychlosti z mailu jsem vybrala: "Budu vysazovat okurky ke kari síti ke pnutí, prosím jak daleko sazenice od sebe?" Tak jestli můžete odpovědět?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
To je prostě ta síť, která se používá pro armování betonu, takže tam bych klidně dával těch třičtvrtě metru od sebe ty okurky.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě posluchačka papriky dala na kompost, objevily se díry v zemi a několik paprik má překousnutý stonek, můžete prosí poradit, co by to mohlo být za škůdce a jak ho zlikvidovat pokud možno?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tam je to určitě možností hodně, protože tam můžou být myši, může tam být slimák, můžou tam být larvy a housenky nejrůznějších škůdců ať už jsou to osenice nebo chrousti. Takže to takhle asi nemůžeme říct.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tím, že to je na kompostu?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Samozřejmě, protože právě na kompostu se drží celá řada právě těch škůdců, kteří tam mají ideální podmínky.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já ještě bych se vrátil k tomu předchozímu dotazu, jak daleko ty okurky, já jsem tam měl na mysli okurky salátové, že by se k tomu dávaly salátovky nebo hadovky. Pokud někdo teda pěstuje nakládačky, ono to není zase tak běžné, tak tam do dejte blíž, tam to můžete dávat 20 centimetrů od sebe.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě, 20, 30 centimetrů, protože ty okurky si tím pádem nepřekáží.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, naši hosté jsou teď na chatu 2.rozhlas.cz, budou tam Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář, děkuju za dnešní návštěvu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.