„O Angelice jsme si říkali, že to bude takový historický kýč,“ prozrazuje Libuše Švormová

28. květen 2013

Dnes jsme hostili českou Angeliku, herečku, která je zárukou úrovně a kvality, je vždy usměvavá a v dobré náladě.

Angelika
Podobně, jako děsí režiséra Jiřího Menzela, který byl naším hostem minulý týden, vyprávění o Ostře sledovaných vlacích, straší Libuši Švormovou vzpomínání na dabování Angeliky. „Kdybych byla režisérem Menzelem a vytvořila takový nádherný film, tak bych se k tomu hrdě hlásila. Jenomže já jsem Angeliku ani nenatočila, ani nehrála. Dabovala jsem ji v době, kdy u nás tolik romantických seriálů nebylo, proto byl tak vroucně přijat. A lidé jsou kupodivu schopni dívat se na to i dnes.“ A jaký vztah si k snímku v počátku vytvořila? „Říkali jsme, že to bude takový historický kýč, což jsme hned tak trochu odhadli.“

Dabing
V době, kdy namlouvala Angeliku, si prý neuvědomovala, s jakým fenoménem se setkává. Byla to pro ni jen další rutina, dabingu se totiž intenzivně věnovala. „Dabovalo se ráno, před zkouškou, po zkoušce, před představením. Všichni jsme byli pohromadě kolem mikrofonu. Neprobíhalo to jako dnes, kdy si každý přijde říct svoji roli a pak zase odejde. Navíc si myslím, že mladí režiséři trošku obsazují podle věku. Takže když vidí můj rok narození, tak si asi myslí, že budu moci namluvit jen nějakou babku. Já ale přeci jen mohu dabovat 50leté ženy.“ Libuše Švormová namlouvá filmy dodnes. Naposledy jsme ji mohli slyšet v proslulém Jamesi Bondovi. Ve snímku dabuje postavu „M“, kterou ztvárňuje Judi Dench. „Je to umělkyně, kterou mám moc ráda. Viděla jsem ji v psychologické roli, kde se pět penzistů rozhodne strávit zbytek života v nějakém indickém hotelu. Tam byla vynikající a já byla šťastná, že jsem ji mohla mluvit.“

To byla moje písnička
První scénou, na které Libuše Švormová působila, bylo pardubické divadlo. „Byla jsem tam sice krátce, ale docela významně. Tehdy se tam na mě dokonce přijel podívat ředitel Ornest.“ Ten ji nakonec angažoval do souboru Městských divadel pražských, kde prožila dlouhých 36 let. „Strávila jsem tam léta krásná i hubená, zvláště po odchodu Oty Ornesta. To už pak pro mě bylo takové herecké paběrkování. Hrála jsem většinou v divadlech ABC a Komedie. To jsou všechno scény v suterénech. Ke sklonku života jsem se ovšem najednou vyšvihla na jeviště, které je skutečně nádherné. Moje první dojmy, když přišli lidé, zvedla se opona a my stáli na děkovačce, jsou nepopsatelné,“ vypráví dojatě o svém působení v inscenaci o vysloužilých herečkách To byla moje písnička. Hru má v repertoáru Divadlo na Vinohradech. „Je to jedna z nejúspěšnějších komedií, které tam v současnosti probíhají. Sešla se tam úžasná dámská parta. Někdo si možná bude říkat, že si vjíždíme do vlasů, to ale vůbec není pravda. Jsem tam s Janou Hlaváčovou, která má malinkou roli, ale docela zásadní, Carmen Mayerovou, Janou Štěpánkou, Martou Vančurovou, Danielou Kolářovou, Gabrielou Vránovou. Hrají tam ale i mladí lidé, například Jan Šťastný, Veronika Křížová, kteří nás hlídají v penzionu pro seniory.“

Logo

Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru (viz "Přehrajte si celý příspěvek") Marie Retkové s herečkou Libuší Švormovou.

autor: Pavla Kopřivová
Spustit audio