Nákladové nádraží Žižkov jako služba veřejnosti?

Panelovou diskuzi Nákladové nádraží Žižkov 2 roky poté uspořádalo o. s. Tady není developerovo přesně po dvou letech od předchozí veřejné debaty. Situace rozsáhlého areálu a jeho ústřední drážní budovy se po letech sporů výrazně změnila. „Kauza se posunula zcela zásadně, protože budova NNŽ je teď chráněnou kulturní památkou. Já vnímám jako velkou přidanou hodnotu to, že kromě toho se rozvinula i podnětná diskuze, která začala klást naprosto zásadní otázky o tom, jak se toto nádraží dá využít,“ říká Michal Novotný z Klubu Za starou Prahu, který se do kauzy nákladového nádraží vložil už v roce 2010, kdy návrh na prohlášení budovy kulturní památkou několik let bezvýsledně ležel na ministerstvu.

Stále platí, že nádraží a budovu zatím vlastní České dráhy, které pro ně ale nemají využití. Na areál mají předkupní smlouvy tři developerské společnosti. Budova, u níž před časem nebylo jasné ani to, zda vůbec zůstane stát, má připadnout Sekyra Group. „Rozhodlo se, že středem území nepovede velkokapacitní prodloužení Olšanské třídy známé jako Jarovská spojka, že přednost dostane budova. Na druhé straně najít využití pro tu budovu, jejíž komerční potenciál je relativně omezený, je o intenzivní spolupráci s veřejným sektorem. Takže změnil se přístup veřejného sektoru, změnilo se zadání, změnilo se mnohé,“ shrnuje ředitel rozvoje Sekyra Group Leoš Anderle, co znamená nová situace pro investory. „Iniciativy se ujal Útvar rozvoje města, my jsme jedna ze spolupracujících stran. Schází se všichni investoři, městská část, magistrát, ale exekutivu vede ÚRM. Někdy ve druhé polovině června by měli prezentovat nové urbanistické návrhy, které už počítají se zachováním té budovy.“

Nákladové nádraží Žižkov v Praze |foto: ČTK

A v jakém technickém stavu se funkcionalistická budova nachází? „K současnému účelu, tedy jako skladové prostory, je v relativně rozumném stavu. V o něco horším stavu jsou administrativní prostory, které jsou ale v menšině – to je ten čelní objekt. Ale samozřejmě veškeré nové funkce mají zcela jiné potřeby. Tu budovu bude třeba konvertovat opravdu zásadně.“

Konverze budovy k novým účelům závisí na dohodě vlastníka a památkářů. Do vyjednávání o novém využití aktivně zasahuje i MČ Praha 3, na jejímž katastru se nádraží nachází. „My bychom rádi, aby ta budova byla věnovaná především kulturně-vzdělávacím účelům,“ říká místostarosta Prahy 3 Matěj Stropnický. „Oslovuju různé instituce, jednak příspěvkové organizace ministerstva kultury, ale i hlavního města, jako Galerie hlavního města, Muzeum hlavního města, Městskou knihovnu, Uměleckoprůmyslové museum, Národní filmový archiv a další. Ale i soukromé subjekty, jako Designblok, Code:Mode nebo Židovské muzeum.“

Pro galerijní a podobné účely je budova technicky dobře vybavena – nákladními výtahy a velkou vnitřní plochou s vysokou nosností. Jednotlivé subjekty by optimálně měly odkoupit dílčí bloky stavby, dohromady by vytvořily zájmové sdružení právnických osob. „S Českými drahami jsme se dohodli, že na tomto projektu v této podobě budeme pracovat do konce roku, protože na začátku roku 2014 má proběhnout změna územního plánu tak, aby došlo k ukončení stavební uzávěry, která tam je.“

Nákladové nádraží Žižkov |foto: Tomáš Adamec

Nejde ale jen o využití samotné budovy. Útvar rozvoje města a investoři zkoumají potenciál celého 36hektarového areálu a přilehlých území. Ve hře je i stanice metra. Dosavadní diskuze je nicméně příkladem pro jednání o dalších podobných plochách v centru města. „To je přesně to, co je v tuto chvíli potřeba. V brzké době dojde k řešení například Smíchovského nádraží, kde ty plochy jsou také nezměrné, další rozvojovou plochou v Praze je nádraží Bubny. Všude je tam stejný problém. Teď se nebavíme o nějakých konkrétních budovách a případných kulturních památkách, ale o vlastním využití, o možné míře zastavění, o případných regulativech. To jsou věci, které by měly v rámci těchto diskuzí vzniknout,“ uzavírá Michal Novotný z Klubu Za starou Prahu.