Čmeláci kradou hnízda ptákům
Žlutočerné zbarvení čmeláků a jejich hlasité bzučení neslouží jen jako varovný signál. Čmeláci je využívají i k uzurpování ptačích hnízd.
Ptáci loví čmeláky, ale čmeláci, kteří žijí v mírném podnebném pásu, rádi hnízdí v dutinách stromů, které si za své obydlí zvolili ptáci. Preferují především čerstvě založená ptačí hnízda vystlaná rostlinným materiálem, který slouží jako izolace. Vědci z Národní univerzity v Soulu po dvě sezony sledovali interakce mezi ptáky a čmeláky na hnízdech, které si v ptačích budkách založily asijské sýkory proměnlivé (Poecile varius) a sýkory Parus minor, které nemají české jméno. Až ve 21 % hnízd objevili čmeláky (Bombus ardens, Bombus ignitus). V budkách bez hnízd však žádného čmeláka nenašli.
Otázkou ale bylo, jak čmelák dokáže z hnízda dostat jeho právoplatného, navíc mnohem většího obyvatele. Vědci k hnízdům, v nichž se inkubovala sýkorčí vajíčka, umístili miniaturní zařízení, které přehrávalo bzučení rozzlobeného čmeláka. Aby nechyběl vizuální podnět, připevnili k němu mrtvolku čmeláka. Zařízení se spustilo v okamžiku, kdy pták dosedl na budku. Záznamy z kamer prokázaly, že ptáky bzučení a pohled na čmeláka zneklidní natolik, že často hnízdo zcela opustí. Na kontrolní zvuky, například zpěv jiných ptáků, takto nereagovali. Tyto experimenty prokázaly, že varovný signál čmeláků je zároveň účinnou zbraní, kterou mohou využít v kompetici o prostor k hnízdění.
VIDEO: Pokus ukazuje, že varovný signál čmeláků je zároveň účinnou zbraní
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
