Grahamův Parlament – přenos NT live z Londýna

Autor děj zasadil do zákulisí velké politiky 70. let ve Velké Británii poté, co konzervativci utrpěli porážku, a labouristi se zuby nehty snaží udržet svou menšinovou vládu. Nasbíral spoustu bizarních historek spojených s touto patovou situací. Vše se odehrává v závratně rychlém tempu a obsahuje množství až neuvěřitelných gagů. Scénografka Rae Smithová vytvořila na scéně uzavřený svět Westminsterského paláce, repliku dolní sněmovny s dvěma řadami protilehlých stupňovitých lavic (někteří diváci si tak zahráli členy sněmovny a protagonisté děje startují z pozic mezi nimi). Do popředí předsunula zákulisí, tedy prostory dvou konkurenčních poslaneckých klubů, kde se odehrává to hlavní, tedy hádky i dohody pověřených lobbistů, kteří mají za úkol hlídat poslance vlastní strany a nahnat je do sněmovny při hlasování a zároveň získávat poslance menších stran.

Scéně dominuje vnitřní strana Big Benu, který symbolicky odtikává čas této politické éry. Jsme také svědky toho, kdy se spolehlivý stroj zastavil (stalo se to v roce 1976), a vzhledem k tomu, že nikdo k složitému mechanismu neměl plány, oprava trvala skoro rok.

Kromě perného procesu každodenní politiky, který se nezabývá velkými myšlenkami, ale spíše evokuje atmosféru až zběsilého tempa politické mašinérie, v níž neomlouvá ani smrt, nahlédneme v náznaku i do osudů jednotlivců. Graham buduje mnohdy bizarní zápletky s přehledem, dobře dávkovanou nadsázkou a smyslem pro gag (nicméně, všechny vycházejí ze skutečných událostí).

Režisér Jeremy Herrin společně s hereckým týmem vytváří uvěřitelné, byť velmi specifické postavy tohoto politického uskupení. Osm herců hraje poslance soupeřících klubů, a dalších osm sehrálo na třicet rolí poslanců různých stran. V čele tohoto souboje stojí dva zástupci předsedů poslaneckých klubů, ošoupaný šerif Walter Harrison Reece Dinsdalea a důstojný konzervativec Jack Weatherill Charlese Edwardse, pro kterého je vzájemný respekt více než rivalita. Pánové, v souladu se svou funkcí, nepostrádají lehce ďábelské rysy zkušených rivalů, kamenné tváře pokerových hráčů a věčně se špičkují.

V energickém, chvílemi nepřehledném hemžení zaujmou především detaily postav – příběh nemocného poslance starého střihu (hraje ho Christopher Godwin), který je schopen riskovat i život, aby podpořil stranu, Helena Lymberyové jako svérázná poslankyně, která se v zájmu zachování vlastních revolučních zásad vzpírá biči povinnosti vůči straně, či Lauren O´Neilová v roli jedné z nejmladších členek parlamentu, sedmadvacetileté labouristické poslankyně Ann Taylorové.

I když se v ději hry jedná o konkrétní britskou situaci v 70. letech (včetně autentických jmen poslanců), obecná aktuálnost takového tématu je nasnadě. Britské publikum si patrně více vychutná různé charakterové a jazykové zvláštnosti skotských, waleských či irských poslanců, stejně jako zástupců vyšší třídy a dělnictva, ale i tak je Grahamova analýza obecných zákonitostí politické scény a zákulisí platná v jakékoli zemi s demokratickým volebním systémem.