Cesta za tučňáky na Falklandské ostrovy
Krásnou subantarktickou přírodu Falklandských ostrovů a hlavně tučňáky ukazuje výstava fotografických pláten v pavilonu žiraf plzeňské Zoologické a botanické zahrady, která začíná v sobotu 1. června a potrvá do 31. července.
„V tom, co mě na Falklandských ostrovech čeká, jsem před cestou neměl příliš jasno”, říká plzeňský fotograf Honza Brož, který se na ostrovy vypravil v lednu letošního roku. „A i když je na internetu o ostrovech mnoho různých informací, nakonec u mě převládla představa, že cestuji do pustiny velikosti poloviny Moravy, kde žije pouhých 2 800 obyvatel, takže jsem s sebou táhnul spoustu věcí, které jsem nakonec vůbec nepotřeboval”, dodává s úsměvem příležitostný fotograf.
„Že jsou ale Falklandy kus čisté Anglie v jižním Atlantiku, s pár technickými specifiky danými právě velmi řídkým osídlením, to člověk pochopí hned po příletu na letiště britské vojenské základny Mount Pleasant. Odtud už není daleko do hlavního města ostrovů Stanley. Ve Stanley jsou všechny civilizační vymoženosti od několika supermarketů, moderní školy a nemocnice, jejíž služby jsem měl pak i bohužel šanci využít, banky, perfektně fungujících lokálních aerolinek FIGAS, místních úřadů, jediných místních novin s poetickým názvem Penguin News apod. Převážná část obyvatel města jsou Falklanďané neboli Islanders, jak se sami nazývají, a pár stovek Chilanů, kteří pobývají na ostrovech kvůli práci”, vrací se fotograf k začátku putování po ostrovech.
Fotograf zmiňuje, že pět procent návštěvníků přijede na ostrovy za historií válečného konfliktu s Argentinou, nebo jsou to přímo příbuzní ve válce padlých britských vojáků, většina ale za krásnou přírodou. „A ta fakt stojí za to. Falklandy se skládají ze 740 větších nebo menších ostrovů, v souostroví je ale několik ostrovů, které jsou v lednu, kdy na Falklandech vrcholí letní období, plné zde pravidelně každý rok hnízdících tučňáků. Tato místa jsou fotografickým rájem bez lidí. Nejvíce jsem si užíval nekonečné bílé písečné pláže, ráno a večer plné tučňáků, spolu s nádhernými skalními útesy, které jsou pro Falklandy charakteristické. Na to, jít si zaplavat do moře spolu s tučňáky, to ale bohužel opravdu není. Ačkoliv léto vrcholí, teploty během dne málokdy pocitově překročí deset dvanáct stupňů. Nejcharakterističtější je pro ostrovy neustálý, téměř nikdy nekončící silný vítr ”, popisuje zážitky fotograf. „Život tučňáka patagonského, magellanského, skalního, oslího a žlutorohého, kteří se na ostrovech vyskytují , opravdu není jednoduchý”.
„Mimo tučňáky ale lze na Falklandech z bezprostřední blízkosti, doslova na dotek ruky, zažít i mnoho dalších zástupců subantarktické fauny, mimo jiné i rypouše sloní, lachtany jihoamerické a hřívnaté, buřňáky velké nebo dotěrnou čimangu falklandskou. I tyto živočichy jsem se snažil zachytit na svých fotografiích, které prezentuji i na svých fotografických webových stránkách“, uzavírá své vyprávění Honza Brož.
Více na www.svarohactive.cz.