Ortorexie? Chorobná závislost na zdravé stravě
30. květen 2013
Když se řekne ortorexie aneb když se jíst zdravě stane nezdravé. Probrali jsme, zdali může být člověk závislý na dodržování zdravého jídelníčku, jestli se může projevit i na postavě, v čem konkrétně je problém, jak se jí bránit a jak z problému ven.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Příjemný den a hezké jarní odpoledne přeje Patrik Rozehnal.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jste připraveni s námi Hubnout zdravě? To zdraví bude vlastně trochu i tématem, které pronikne hodně do dnešního povídání, protože budeme mluvit o ortorexii, to zní trošku jak zaklínadlo, co to je, co pod tím máme hledat, paní doktorko?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, samozřejmě posluchačům, kteří jsou obeznámeni s anorexií, to toto slovo připomíná. Anorexie je vlastně chorobné cvičení a chorobné hladovění, kdy ten člověk vlastně ze strachu z toho, aby přibral, se dostává do situace, kdy je ohrožen na životě tím, že nezdravě hubne. Ortorexie je mírnější forma tohoto přístupu, kdy ten člověk má strach z toho, že vlastně některé potraviny obsahují některé příměsi, které jsou zdraví škodlivé a ortorektik, to znamená ten, který se snaží správně jíst, čili mít správné chutě, ortoz je přímí a rexis je chuť, to znamená snaha mít vlastně správnou chuť jídla a správnou chuť k jídlu, tak postupně během vlastně své historie se dozvídá víc a víc do detailu o různých potravinách, začíná trpět úzkostí právě z těch různých negativních účinků různých příměsí a postupně zužuje seznam povolených jídel, která si tedy povolí a až se může dostat do nějaké deficitní situace, to znamená buď má deficit nějakého vitamínu nebo má deficit tuků, to je nejčastější, nebo má deficit například sacharidů, o kterém se tady bavíme pořád. Čili i ortorexie může vést k určitému chátrání, ale to chátrání nikdy není tak rychlé a výrazné jako u anorexie.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Když vlastně si snižujete to povolené množství těch potravin a surovin, ze kterých vaří, tak to při dnešní výrobě průmyslové těch potravin by znamenalo, že si také může zakázat téměř všechno ne, tak bychom si to mohli pomalu všichni zakázat?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak, většinou podkladem anorexii i ortorexie je úzkost. Je to prostě strach, ten člověk má jiný problém, to znamená takový, který se domnívá, že nemůže sám vyřešit. Bývá to problém z jednání jiných lidí nebo z toho, že jeho rodinní příslušníci jsou obézní, nebo že má pocit, že se nestravují správně. Prostě jedná se o citlivého úzkostného jedince, který vlastně svoji úzkost začne obracet do kontrolních mechanismů. Čili začíná nepřiměřeně kontrolovat vlastně všechny věci, které on dělá nebo které se týkají, bohužel u ortorektiků někdy i jeho okolí. Takže to hlavní, co ten člověk by měl si uvědomit, je, že kontroluje příliš, že se jedná o nutkavé jednání a že to samo o sobě je jeho zdraví vlastně nebezpečné ať už duševnímu zdraví nebo v konečném efektu i fyzickému zdraví.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě na Regionu v seriálu s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Dnes si povídáme o ortorexii. Když jste zmiňovala to přílišné sledování kvality potravinového původu, kde ale najít tu hranici a možná si to uvědomit nejen pro sebe sám, to je někdy ještě složitější, ale i třeba ve vztahu ke svému okolí? Znamená to, že navštěvuji prodejnu biopotravin, chodím jen na farmářské trhy, až velmi kriticky čtu různé složení v supermarketech. Kde je ta hranice toho, že už to přeháním a stávám se ortorektikem?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Bohužel tu hranici většinou neodhadne pacient sám. Tady u těchto poruch většinou dost brzy začíná chybět náhled na nesmyslnost vlastního jednání, to je přesně to, co vlastně od sebe odlišuje člověka duševně zdravého a člověka, který má už nějaký psychický výrazný problém. Člověk duševně zdravý čas od času je schopen se zastavit a říct si tři základní filozofické otázky - co to právě dělám, proč dělám zrovna tohle to a nemůžu dělat náhodou něco trošku jiného? Pokud člověk není schopen tohoto a nevšimne si, že vlastně se začíná chovat podivně, tak vlastně reaguje spíše jeho okolí. Okolí mu začne říkat: "Hele, poslyš, nepřeháníš to, neděláš nějaké blbosti, trošku je toho příliš." Pokud to okolí ovšem není autoritou pro toho pacienta, tak většinou jeho hlas spíš vyvolá pravý opak, to znamená, že ten člověk se začne ještě víc propadat do té kontroly.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, že je to psychická porucha teda?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Může se z toho vyvinout. Samozřejmě od zdraví do nemoci existuje plynulý přechod, čili i u ortorexie a dalších poruch příjmu potravy je to vlastně plynulý přechod. Dá se těžko říct od teď už je ten člověk vlastně zralý pro psychiatra, jak se v našich končinách říká. Jinak tady bych chtěla jenom upozornit posluchače, že pro lidi, kteří se zabývají duševním zdravím, se vždycky říká, že ten zdravější k tomu lékaři přijde dobrovolně a sám. Ten nemocnější je tam buď přivlečen a nebo přivezen a většinou se nějaké spolupráci brání.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Může se ta ortorexie projevit i významně na postavě?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Může. Ten, který vlastně omezuje množství vybraných potravin, tady nemusí omezovat množství samotné, to znamená kolik té potraviny má být. Tak pokud omezuje množství těch potravin a výběr, tak může jak jsem říkala dojít k různým projevům nedostatku různých látek. Může k těm projevům dojít třeba až za relativně dlouhou dobu. Pokud je tam nepoznané onemocnění, o kterém ten člověk neví, tak se může projevit ta choroba zhoršením nemoci. Představuji si například alergie na různé složky potravy, protože čím víc jím nějakou potravinu, tím větší je pravděpodobnost, že pokud se jedná o tu jednostrannou stravu, takže dojde k vývoji alergie, jedná se o alergie na ovoce, na oříšky, na různé třeba na sóju, na různé tyhle ty typy potravy. Takže to je jedna věc. Další věc je, že ten člověk může hubnout, a to tehdy, pokud vlastně si vypěstuje určité nechutenství, potrava mu začne připadat méně chutná, což se děje vždycky, když omezíme pestrost té stravy a pokud ještě vlastně ortorektik se rozhodne, že je nutno nesolit, nepřidávat třeba vůbec cukr, omezit třeba ovoce, snížit množství tuku v té potravě, tak může být v konečném efektu nakonec podobně vyhublý jako anorektik. Většinou u ortorexie se to nepojí s nějakým speciálním cvičením, ti lidé bývají sportovně založeni, tak středně, to znamená k tomu vyčerpávajícímu cvičení tam nedochází, tam je opravdu hlavní pozornost určená té stravě, proto ten devastující efekt nemusí být tak rychlý, ale samozřejmě výjimky existují, existují i přechodné stavy mezi ortorexií a anorexií. Každopádně každé nutkavé jednání by mělo být rozpoznáno a dokud ten člověk ještě nepoškodil sám sebe, tak by měl být někým tedy motivován k návštěvě minimálně psychologa.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A jak takovým lidem pomoci, budeme řešit už za pár minut na Regionu.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
S paní doktorkou Cajthamlovou si povídáme v seriálu Hubněte zdravě o ortorexii, o zvláštním typu onemocnění, aneb když to shrnu, když se jídlo, zdravé jídlo stane v podstatě nezdravou záležitostí.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Říká se tomu obsese, to znamená, stane se z toho opravdu teda nutkání, kdy cokoliv, co není absolutně zdravé a definovatelné, tak je odmítáno se strachem.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Týká se to víc mužů nebo žen?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ortorexie bych řekla, že se týká obou pohlaví přibližně stejně, dokonce mezi sportovci bývá trošku víc ortorektiků, protože sportovci se někdy snaží až příliš zvýšit své výkony prostřednictvím stravy. Používají často dietní doplňky, tady jenom chci říct, že se nejedná o závodní sportovce, kteří většinou bývají pod dohledem nějakého nutričního specialisty a sportovního lékaře, ale jedná se o ty sportovce, kteří jsou takoví ti domácí sportovci.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A jak takovým lidem pomoci, jak je navést na správnou cestu, aby jedli zdravě, ale ne zas příliš tedy?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to krásné, protože vypadáte jako kdybychom my se rozhodli někomu pomoci a ono to šlo. Bohužel pomoc je definována tak, že člověk, který potřebuje pomoc, má právo si sám vybrat pomocníka, má právo vlastně říct s čím chce pomoci a do jaké míry.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dobře, pokud se člověk rozhodne sám tedy k tomu, že aby mu bylo pomoženo, jak z toho ven?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To už znamená, to už většinou znamená, že ortorexií netrpí a nebo ji trpí málo, protože ortorektik bohužel naopak chce pomoci nám pochopit jak je jídlo nebezpečné. To znamená chce nás nakazit svým strachem. Docela ortorektici i anorektici své okolí mohou až otravovat vlastně nepřiměřeným zájmem o to, co, kdo jí, proč to jí, že je tlustý, já nevím, tímhle vším. Takže pomoc opravdu pokud už vyhledá některý z těchto pacientů, tak to už je první předpoklad velkého úspěchu. Pokud tu pomoc vyhledá, tak většinou ví, co se mu stalo a ta první pomoc by měla být tedy uklidnit ho, protože znovu říkám, za tím vším je úzkost. Za další třeba vyšetřit jeho zdravotní stav pořádně, aby bylo jasné, že ničím netrpí, že se třeba nemusí nějakého typu jídla bát, přestože v rodině některé onemocnění třeba je. Promluvit s ním z hlediska odborného, to znamená, že se jedná o neurózu a poskytnout mu bezpečné prostředí, ve kterém on se většinou vypláče a je schopen říct, co ho vedlo k tomu, že se najednou začal tak strašně nepřiměřeně o to jídlo zajímat. Vždycky tam totiž musíme předpokládat nějaké trauma.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, že pokud ten člověk výrazně neklopýtne díky ortorexii, tak mu není pomoci, nebo je těžké ho navést zpátky, nebo sám se navedl?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ono také může být, že on sám si kontroluje vlastně svoji chorobu a udržuje si jí v těch ještě zdravých mezích. Já znovu zdůrazňuji, mezi zdravím a nemocí je plynulý přechod, my ho můžeme začít ošetřovat, ale to se dostáváme vlastně do stejné pozice jako je on, protože on ošetřuje nás a vlastně nám nevyžádaně radí, co máme všechno vyřadit a my ošetřujeme jeho a nevyžádaně mu radíme, co má všechno jíst. Samozřejmě takto se můžeme docela pohádat a výsledek nemusí být žádný.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takový byl dnešní díl Hubněte zdravě. Nezapomeňte, že témata vlastně navrhujete i vy, stačí využít našeho facebooku ww.facebook.com/hubnetezdrave, nebo nám poslat svůj dotaz třeba i e-mailem na adresu katerina.cajthamlova@rozhlas.cz. Tak se mějte hezky a těšíme se i příště. Loučí se Patrik Rozehnal.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Příjemný den a hezké jarní odpoledne přeje Patrik Rozehnal.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jste připraveni s námi Hubnout zdravě? To zdraví bude vlastně trochu i tématem, které pronikne hodně do dnešního povídání, protože budeme mluvit o ortorexii, to zní trošku jak zaklínadlo, co to je, co pod tím máme hledat, paní doktorko?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, samozřejmě posluchačům, kteří jsou obeznámeni s anorexií, to toto slovo připomíná. Anorexie je vlastně chorobné cvičení a chorobné hladovění, kdy ten člověk vlastně ze strachu z toho, aby přibral, se dostává do situace, kdy je ohrožen na životě tím, že nezdravě hubne. Ortorexie je mírnější forma tohoto přístupu, kdy ten člověk má strach z toho, že vlastně některé potraviny obsahují některé příměsi, které jsou zdraví škodlivé a ortorektik, to znamená ten, který se snaží správně jíst, čili mít správné chutě, ortoz je přímí a rexis je chuť, to znamená snaha mít vlastně správnou chuť jídla a správnou chuť k jídlu, tak postupně během vlastně své historie se dozvídá víc a víc do detailu o různých potravinách, začíná trpět úzkostí právě z těch různých negativních účinků různých příměsí a postupně zužuje seznam povolených jídel, která si tedy povolí a až se může dostat do nějaké deficitní situace, to znamená buď má deficit nějakého vitamínu nebo má deficit tuků, to je nejčastější, nebo má deficit například sacharidů, o kterém se tady bavíme pořád. Čili i ortorexie může vést k určitému chátrání, ale to chátrání nikdy není tak rychlé a výrazné jako u anorexie.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Když vlastně si snižujete to povolené množství těch potravin a surovin, ze kterých vaří, tak to při dnešní výrobě průmyslové těch potravin by znamenalo, že si také může zakázat téměř všechno ne, tak bychom si to mohli pomalu všichni zakázat?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak, většinou podkladem anorexii i ortorexie je úzkost. Je to prostě strach, ten člověk má jiný problém, to znamená takový, který se domnívá, že nemůže sám vyřešit. Bývá to problém z jednání jiných lidí nebo z toho, že jeho rodinní příslušníci jsou obézní, nebo že má pocit, že se nestravují správně. Prostě jedná se o citlivého úzkostného jedince, který vlastně svoji úzkost začne obracet do kontrolních mechanismů. Čili začíná nepřiměřeně kontrolovat vlastně všechny věci, které on dělá nebo které se týkají, bohužel u ortorektiků někdy i jeho okolí. Takže to hlavní, co ten člověk by měl si uvědomit, je, že kontroluje příliš, že se jedná o nutkavé jednání a že to samo o sobě je jeho zdraví vlastně nebezpečné ať už duševnímu zdraví nebo v konečném efektu i fyzickému zdraví.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě na Regionu v seriálu s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Dnes si povídáme o ortorexii. Když jste zmiňovala to přílišné sledování kvality potravinového původu, kde ale najít tu hranici a možná si to uvědomit nejen pro sebe sám, to je někdy ještě složitější, ale i třeba ve vztahu ke svému okolí? Znamená to, že navštěvuji prodejnu biopotravin, chodím jen na farmářské trhy, až velmi kriticky čtu různé složení v supermarketech. Kde je ta hranice toho, že už to přeháním a stávám se ortorektikem?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Bohužel tu hranici většinou neodhadne pacient sám. Tady u těchto poruch většinou dost brzy začíná chybět náhled na nesmyslnost vlastního jednání, to je přesně to, co vlastně od sebe odlišuje člověka duševně zdravého a člověka, který má už nějaký psychický výrazný problém. Člověk duševně zdravý čas od času je schopen se zastavit a říct si tři základní filozofické otázky - co to právě dělám, proč dělám zrovna tohle to a nemůžu dělat náhodou něco trošku jiného? Pokud člověk není schopen tohoto a nevšimne si, že vlastně se začíná chovat podivně, tak vlastně reaguje spíše jeho okolí. Okolí mu začne říkat: "Hele, poslyš, nepřeháníš to, neděláš nějaké blbosti, trošku je toho příliš." Pokud to okolí ovšem není autoritou pro toho pacienta, tak většinou jeho hlas spíš vyvolá pravý opak, to znamená, že ten člověk se začne ještě víc propadat do té kontroly.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, že je to psychická porucha teda?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Může se z toho vyvinout. Samozřejmě od zdraví do nemoci existuje plynulý přechod, čili i u ortorexie a dalších poruch příjmu potravy je to vlastně plynulý přechod. Dá se těžko říct od teď už je ten člověk vlastně zralý pro psychiatra, jak se v našich končinách říká. Jinak tady bych chtěla jenom upozornit posluchače, že pro lidi, kteří se zabývají duševním zdravím, se vždycky říká, že ten zdravější k tomu lékaři přijde dobrovolně a sám. Ten nemocnější je tam buď přivlečen a nebo přivezen a většinou se nějaké spolupráci brání.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Může se ta ortorexie projevit i významně na postavě?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Může. Ten, který vlastně omezuje množství vybraných potravin, tady nemusí omezovat množství samotné, to znamená kolik té potraviny má být. Tak pokud omezuje množství těch potravin a výběr, tak může jak jsem říkala dojít k různým projevům nedostatku různých látek. Může k těm projevům dojít třeba až za relativně dlouhou dobu. Pokud je tam nepoznané onemocnění, o kterém ten člověk neví, tak se může projevit ta choroba zhoršením nemoci. Představuji si například alergie na různé složky potravy, protože čím víc jím nějakou potravinu, tím větší je pravděpodobnost, že pokud se jedná o tu jednostrannou stravu, takže dojde k vývoji alergie, jedná se o alergie na ovoce, na oříšky, na různé třeba na sóju, na různé tyhle ty typy potravy. Takže to je jedna věc. Další věc je, že ten člověk může hubnout, a to tehdy, pokud vlastně si vypěstuje určité nechutenství, potrava mu začne připadat méně chutná, což se děje vždycky, když omezíme pestrost té stravy a pokud ještě vlastně ortorektik se rozhodne, že je nutno nesolit, nepřidávat třeba vůbec cukr, omezit třeba ovoce, snížit množství tuku v té potravě, tak může být v konečném efektu nakonec podobně vyhublý jako anorektik. Většinou u ortorexie se to nepojí s nějakým speciálním cvičením, ti lidé bývají sportovně založeni, tak středně, to znamená k tomu vyčerpávajícímu cvičení tam nedochází, tam je opravdu hlavní pozornost určená té stravě, proto ten devastující efekt nemusí být tak rychlý, ale samozřejmě výjimky existují, existují i přechodné stavy mezi ortorexií a anorexií. Každopádně každé nutkavé jednání by mělo být rozpoznáno a dokud ten člověk ještě nepoškodil sám sebe, tak by měl být někým tedy motivován k návštěvě minimálně psychologa.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A jak takovým lidem pomoci, budeme řešit už za pár minut na Regionu.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
S paní doktorkou Cajthamlovou si povídáme v seriálu Hubněte zdravě o ortorexii, o zvláštním typu onemocnění, aneb když to shrnu, když se jídlo, zdravé jídlo stane v podstatě nezdravou záležitostí.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Říká se tomu obsese, to znamená, stane se z toho opravdu teda nutkání, kdy cokoliv, co není absolutně zdravé a definovatelné, tak je odmítáno se strachem.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Týká se to víc mužů nebo žen?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ortorexie bych řekla, že se týká obou pohlaví přibližně stejně, dokonce mezi sportovci bývá trošku víc ortorektiků, protože sportovci se někdy snaží až příliš zvýšit své výkony prostřednictvím stravy. Používají často dietní doplňky, tady jenom chci říct, že se nejedná o závodní sportovce, kteří většinou bývají pod dohledem nějakého nutričního specialisty a sportovního lékaře, ale jedná se o ty sportovce, kteří jsou takoví ti domácí sportovci.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A jak takovým lidem pomoci, jak je navést na správnou cestu, aby jedli zdravě, ale ne zas příliš tedy?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to krásné, protože vypadáte jako kdybychom my se rozhodli někomu pomoci a ono to šlo. Bohužel pomoc je definována tak, že člověk, který potřebuje pomoc, má právo si sám vybrat pomocníka, má právo vlastně říct s čím chce pomoci a do jaké míry.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dobře, pokud se člověk rozhodne sám tedy k tomu, že aby mu bylo pomoženo, jak z toho ven?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To už znamená, to už většinou znamená, že ortorexií netrpí a nebo ji trpí málo, protože ortorektik bohužel naopak chce pomoci nám pochopit jak je jídlo nebezpečné. To znamená chce nás nakazit svým strachem. Docela ortorektici i anorektici své okolí mohou až otravovat vlastně nepřiměřeným zájmem o to, co, kdo jí, proč to jí, že je tlustý, já nevím, tímhle vším. Takže pomoc opravdu pokud už vyhledá některý z těchto pacientů, tak to už je první předpoklad velkého úspěchu. Pokud tu pomoc vyhledá, tak většinou ví, co se mu stalo a ta první pomoc by měla být tedy uklidnit ho, protože znovu říkám, za tím vším je úzkost. Za další třeba vyšetřit jeho zdravotní stav pořádně, aby bylo jasné, že ničím netrpí, že se třeba nemusí nějakého typu jídla bát, přestože v rodině některé onemocnění třeba je. Promluvit s ním z hlediska odborného, to znamená, že se jedná o neurózu a poskytnout mu bezpečné prostředí, ve kterém on se většinou vypláče a je schopen říct, co ho vedlo k tomu, že se najednou začal tak strašně nepřiměřeně o to jídlo zajímat. Vždycky tam totiž musíme předpokládat nějaké trauma.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, že pokud ten člověk výrazně neklopýtne díky ortorexii, tak mu není pomoci, nebo je těžké ho navést zpátky, nebo sám se navedl?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ono také může být, že on sám si kontroluje vlastně svoji chorobu a udržuje si jí v těch ještě zdravých mezích. Já znovu zdůrazňuji, mezi zdravím a nemocí je plynulý přechod, my ho můžeme začít ošetřovat, ale to se dostáváme vlastně do stejné pozice jako je on, protože on ošetřuje nás a vlastně nám nevyžádaně radí, co máme všechno vyřadit a my ošetřujeme jeho a nevyžádaně mu radíme, co má všechno jíst. Samozřejmě takto se můžeme docela pohádat a výsledek nemusí být žádný.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takový byl dnešní díl Hubněte zdravě. Nezapomeňte, že témata vlastně navrhujete i vy, stačí využít našeho facebooku ww.facebook.com/hubnetezdrave, nebo nám poslat svůj dotaz třeba i e-mailem na adresu katerina.cajthamlova@rozhlas.cz. Tak se mějte hezky a těšíme se i příště. Loučí se Patrik Rozehnal.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová, na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
