Bojovník proti ornamentu Adolf Loos

5. červen 2013

Adolf Loos je dnes vnímán jako jedna z velkých ikon moderní architektury. Od počátku své kariéry byl zastáncem ryzích a čistých forem, které prosazoval nejen u budov, ale i v interiérech. Funkčnost, jednoduchost a minimalismus jsou dodnes poznávacím znamením všech jeho prací. Můžete je vidět na výstavě Adolf Loos – Učit se bydlet.

„Dům se musí líbit všem. Na rozdíl od uměleckého díla, které se nemusí líbit nikomu. Umělecké dílo se zrodí, aniž by existovala jeho potřeba. Dům určitou potřebu pokrývá. Umělecké dílo chce lidi vytrhnout z jejich pohodlí. Dům musí tomuto pohodlí sloužit,“ tak formuloval Adolf Loos svou základní myšlenku o bydlení.

Rodák z Brna studoval průmyslovou školu v Liberci a následně architekturu v Drážďanech. Nejvíc zkušeností ale nasbíral během svého tříletého pobytu v USA.

„Adolf Loos vlastně začal svou kariéru poté, co se z USA vrátil do Vídně. V Americe se tehdy setkal s novou, moderní kulturou bydlení. Díky svému pozorovacímu talentu dokázal během svého pobytu nasát neuvěřitelné množství informací, všímal si například i módy nebo toho, jak se v tehdejší Americe chovaly ženy. Brzy začal vnímat obrovský rozdíl proti tehdejšímu Rakousku-Uhersku a došel k názoru, že Vídeň je v mnoha ohledech velmi zpátečnická,“ popisuje počátky kariéry významného architekta kurátorka aktuální výstavy o Adolfu Loosovi Maria Szadkowská.

02902854.jpeg

Kritiku vídeňského historismu a secese formuloval Adolf Loos v mnoha esejích a novinových článcích. Nejznámější z nich Ornament a zločin je dodnes vnímán jako jeden z nejvlivnějších architektonických esejů minulého století. „Byla to kritika nejen ornamentu v doslovném smyslu, ale Loos měl na mysli i přenesený význam ornamentu. Byla to kritika tehdejšího způsobu myšlení. Loos odmítal dobové přesvědčení lidí, že čím lépe a více jsou oni a jejich domy ozdobeni, tím lépe působí na své okolí. Loos chtěl, aby se lidé víc obrátili do svého nitra, aby víc přemýšleli o vlastních potřebách – z těch by potom mělo vycházet prostředí a kultura, které člověka obklopují,“ vysvětluje hlavní myšlenky eseje Ornament a zločin Szadkowská.

Svými názory vzbudil Adolf Loos ve Vídni velké pozdvižení a velká část vídeňské společnosti jimi byla dokonce velmi pobouřena. Pokrokovější Vídeňany ale jeho teorie zaujaly a brzy získal první zakázky. Ve Vídni vytvořil celou řadu nádherných interiérů, které vynikaly funkčností a uspořádáním prostoru dle přání klienta. Při jejich navrhování vycházel hlavně z potřeb budoucích obyvatel. Detailně zkoumal jejich denní režim, jejich záliby a zvyky. Podle získaných informací potom postupoval při navrhování. Tvrdil, že interiér šije na míru a že nakonec musí sedět jako dobře ušitý smoking.

02902853.jpeg

Kromě interiérů navrhl Adolf Loos i řadu staveb. Mezi ty nejvýznamnější patří Müllerova vila v Praze, dům básníka Tristana Tzary v Paříži a obchodní dům Goldmann & Salatsch ve Vídni. Maria Szadkowská připomíná, že i když dnes vnímáme Adolfa Loose téměř jako nezpochybnitelnou ikonu moderní architektury, za svého života tak často Loos vnímán nebyl: „Osobně si na Loosovi vážím jeho vytrvalosti ve vlastních názorech. V době, kdy začínal, budily jeho teorie neuvěřitelný odpor a sklízel často velmi bolestivou kritiku. Nic ho ale nedokázalo odradit od toho, aby prosazoval myšlenky, ve které sám věřil.“

Na výstavu o díle Adolfa Loose se můžete až do září zajít podívat do Rakouského kulturního fóra v Praze. Veřejně přístupná je i jeho nejznámější stavba u nás – slavná Müllerova vila na Ořechovce.

Spustit audio