Letošní úroda je v místech, kde byla povodeň, zničená. Rozhodně se nesnažte plodiny zachraňovat

10. červen 2013

Jak se postarat o zatopenou zahradu jsme posluchačům Dvojky radili v pátečním vysílání. Více se dozvíme v neautorizovaném a needitovaném přepisu zvukového záznamu vysílání.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce Českého rozhlasu otevíráme Zahrádkářskou poradnu. Spolupracovníci časopisu Receptář Ludmila Dušková a Jan Kopřiva. Dobrý den přeji.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se přiznám, že jsem trošku na rozpacích jak dnešní Zahrádkářskou poradnu vůbec uvést a jak ji vlastně odmoderovat a co do ni vůbec dát, protože v současné době ta situace pro mnoho lidí, kteří mají zahrady, je docela katastrofální, mají úplně jiné starosti než ředkvičky, kedlubny a podobně.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Bohužel ti, co mají zahrady zaplavené povodní, tak ti v letošním roce těžko mohou uvažovat o nějakých výsevech nebo o tom, že na té zahradě ještě něco budou dělat. Zahrada bude potřebovat určitě několik měsíců na to než úplně vyschne, než se odbahní a další věcí, možná samozřejmá toxicita z té vody, co se tam mohlo naplavit. Takže těm pouze můžeme držet palce a přát jim, aby co nejdřív jim vyschlo, samozřejmě i domy a všechno. Samozřejmě je plno ale zahrad, kde povodeň nebyla, nicméně prudké a vydatné deště posledních dní způsobily i na těchto zahradách nadměrné množství vody. Dá se říct, že prakticky stála voda v polích, stála voda v zahradách. Takže si myslím, že v současné době prakticky není možné do zahrad jít a tam pracovat v půdě, něco vysévat, protože spíš se to dává do bahna. Počkat, pokud někdo bude chtít nějaké odrůdy, které se samozřejmě dají celé léto vysévat, tak počkat až ta zem oschne tak, aby se dobře s ní dalo pracovat. Pokud se totiž vysévá do mokré, těžce mokré půdy, tak tam dochází prakticky k zabetonování těch semínek do země a potom až to vyschne, je to krusta, která se jen těžko, těžko dá narušit. Takže počkat a určitě do těch zahrad nejít.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimořádně postižené Litoměřicko, zahrada Čech,kde právě spousta lidí má kromě vlastních zahrádek také ještě určitá políčka, různá políčka, kde také něco pěstují, tak to je jedna věc, ale ještě, když bychom se ještě vrátili na tu vlastní zahradu, která třeba taky byla zatopená, co tam vlastně přežije, co podle vás, čemu ta voda tolik nevadí, jsou to vzrostlé stromy, vzrostlé keře, co tam je ještě, co tam zůstane a jak se o to postarat jako do budoucna?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já si myslím, že hlavně záleží na tom, kolik té vody tam bylo. Já, když se podívám třeba na tu svoji zahrádku, tak prakticky tam asi po dobu 2 až 3 dnů stála voda, třeba mezi bramborami tak, že byly vidět jenom vršky hrůbků, na kterých už tedy byly narostlé nebo vzrostlé brambory. A kousek dál, kde mám zeleninu, tak tam samozřejmě taky stála voda a ta se velmi pomalu vsakuje, ale zase, když svítí sluníčko, tak ono to pak jde strašně rychle. A já bych tady v tomto momentě spíš apelovala na to, že pokud ta zem trošku aspoň vyschne, tak rozhodně rozrušovat půdní škraloup, protože to je ten největší asi problém, který může mezi tou zeleninou nastat, protože jakmile vlastně ty rostliny a ty kořeny nemají přístup vzduchu, tak ony začnou žloutnou, začnou živořit. A můžeme vlastně následně ještě o ně přijít a nemusí to být ani díky tomu, že stály ve vodě, ale díky tomu, že tam zůstává pak ten vodní škraloup.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych možná k tomu dal ještě takovou věc. Samozřejmě tou vodou dochází i k nadměrnému vyplavování živin, takže jakmile nám ta půda oschne, jakmile budeme moci s ní pracovat, okopat ty záhony, tak určitě přihnojit, protože ty rostliny budou strádat. Navíc počasí posledních dní jak ty teploty, tak i ta nadměrná vlhkost způsobovaly, že rostliny příliš dobře nemohly živiny přijímat. Takže si myslím, že to přihnojení bude namístě, určitě použít nějaké přírodní kondicionéry jako jsou třeba lignohumáty úplně ideální, aby ty rostliny co nejrychleji regenerovaly, co nejlépe rostly.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě, já bych jenom k tomu dodala, že tady bychom měli používat ta hnojiva nejen ke kořenům, ale současně i na list, protože to je vlastně takový velký, velmi rychlý příjem nebo zdroj živin pro tu rostlinu, která dokáže těmi listy přijímat daleko rychleji a daleko reagovat právě na ty dodané živiny.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se stane s trávníkem, pokud na něm tedy ležela taková obrovská masa vody a bahna?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak samozřejmě ten trávník dostane zabrat, bych řekl, hodně. Musíme počkat až ta zem oschne a až bude možné případný nános bahna z toho vyhrabat, odstranit. Není dobře to mokré těžké bahno z toho stahovat, protože tím ten trávník prakticky dál ničíme. Takže počkat až to bude opravdu odstranitelné a pak vyhrabat, určitě možná bude dobře i provzdušnit, jakmile to samozřejmě půjde, aby ta voda lépe odtékala, aby ten trávník regeneroval a samozřejmě přihnojení.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké počasí by teď bylo optimální, kdyby nastalo, ideální zahrádkářům?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ideální by bylo asi to, co je dneska, to znamená ne nějak extrémní vedro zase, ale tak nějak kolem těch 20, maximálně do těch 25 stupňů. Ale rozhodně bych si už nepřála, aby byly zase nějaké další deště, protože to by zase způsobilo asi problémy, protože ta půda je hrozně nasáklá vodou a prakticky by zase zůstávala ta dešťová voda stát hlavně v těch ďolících a v těch nerovnostech terénu, kde vlastně nemá ani možnost někam odtéct.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Půda je kontaminovaná právě tou vodou, která se přehnala přes ty zahrady, tak to znamená, jak vůbec, až si lidé uklidí doma, to je na prvním místě, ale potom také z psychologického hlediska budou chtít tu zahrádku dát do pořádku nebo to políčko, které tam třeba i mají, co byste doporučovali, má se to hodně prostě probrat všechno, nová zem navézt, co byste radili?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych hlavně varoval předtím, pokud se stalo, že někdo měl třeba jen mírně zaplavené třeba políčko s bramborama, tak vůbec ty brambory, pokud to samozřejmě bylo z vody, z řek, tak je sklízet, rozhodně je nesklízet.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A to samé rajčata, prostě všechno, co tam bylo zasazené, vyhodit?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Přesně tak. Ono to samozřejmě láká, ale všeobecně se to nedoporučuje, zlikvidovat to a jakmile to půjde, tak ty pozemky osít zeleným hnojením. Dát tam zelené hnojení, které se na podzim zaryje, té zemi to prospěje a prostě brát to tak, že letošní úroda je zničená a nesnažit se z toho něco zachraňovat. Je to asi něco takového jako když máme kompot, na kterém se nám vytvoří plíseň a někdo to z toho stahuje s vědomím, že to odstraní a nic tam není, není to pravda, je to prostě kontaminované.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kromě toho, že byste doporučil tam osázet právě to zelené hnojení, tak ještě byste i doporučil tu zeminu prostě odebrat třeba do určité vrstvy a dám tam něco jiného? Co s vlastním kompostem třeba, který je taky tímto postižený?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Vzhledem k tomu, že odebrat zem a vyměňovat ji, je věc strašně náročná a nákladná a navíc nevím odkud v těch oblastech postižených tu zem brát, která by nebyla kontaminovaná, tak prostě tam to chce čas. Chce to čas a nechat tu zem, aby ona sama si s tím poradila. Pomoc samozřejmě jak jsem říkal s tím zeleným hnojením, tímto způsobem to kultivovat, ale jako asi výměna země v nějaké větší míře, to je prakticky nemožné.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Skleník?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ve skleníku asi, tam řekněme by to mohlo jít, tam samozřejmě je to možné. Pozor ale, někdo má skleníky, které jsou vlastně takové betonové vany do země, kde je navezená ta zem, a tam teda ta kontaminace může být opravdu velká, protože ta voda tam prakticky drží v té zemi jak v bazénu a pořádně nemůže třeba odtékat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmiňme se také ještě o škůdcích, protože některým právě to vlhké prostředí hodně vody určitě svědčí, tak se vrhnou třeba teď na zbytek úrody, který tam je. Teď mám na mysli třeba ty zahrádky, které nebyly prolité tou vodou, ale prostě kde jenom hodně napršelo.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, bohužel samozřejmě to počasí přeje houbovým chorobám a začínají se objevovat celé řady houbových skvrnitostí, to znamená na listech i na stoncích. Objevují se i škůdci, řekla bych, že letošní rok přeje mšicím a taky samozřejmě i broukům, protože nebývalý výskyt lalokonosců, to jsou takoví brouci, kteří škodí nalistech tím, že je začínají vyžírat a někdy se stane, že třeba rododendrony dokážou zlikvidovat, že pak vypadají opravdu příšerně. Navíc jejich larvy ožírají kořeny v zemi, takže ta rostlina je postižená jak tedy zevnitř, tak z toho vzduchu. A tady bych chtěla ještě říct, když si tak vzpomenu, co všechno k nám ti lidi do poradny přinášejí, tak je letos obrovský výskyt moniliové spály na peckovinách, a to je taky obrovská bych řekla katastrofa, protože ta moniliová spála postihla letos celé aleje třešní, višní a taky meruněk. Takže to je ohromná škoda, takový strom už se vlastně těžko z tak obrovského zasažení vzpamatuje. Takže myslím si, že nepomůže ani takové opatření jako ořezat seschlé větvičky až do zdravého dřeva a udělat postřik, protože opravdu jsme viděli celé aleje, kdy byly ty stromy zničený.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě poslední otázka, ještě třeba jak působí ta velká voda na cypřiše a na různé jehličnany okrasné, které třeba lidé mají, tak ty to přežijí, když byly pod vodou po určitou dobu?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Stromy a keře to přežívají poměrně dobře. Samozřejmě, když ta voda opadne, tak ony jsou takové nevzhledné. Takže pokud je to možné, tak to bláto, ty nánosy z toho opláchnout, případně z pod nich to vyhrabat, očistit je mechanicky a vodou. Jinak si myslím, že ty stromy to snášejí poměrně dobře.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tam asi záleží na tom jak dlouho tam ta voda stála, nebo vůbec jak dlouho v tom ten strom byl. Pokud je to nějaké krátkodobé zamokření, tak si myslím, že ty stromy vzhledem k tomu, že mají mohutné kořeny, tak určitě se z toho poměrně rychle vzpamatují, ale horší je, když tam ta voda trvale stojí, tak asi těžko.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
221552525 to je telefon do vysílání Dvojky Českého rozhlasu. Také můžete i napsat svůj dotaz na jejakaje@rozhlas.cz a pokud máte strach, že byste to nestihli do půl jedenácté, tak samozřejmě i dnes bude probíhat chat a tam je adresa 2.rozhlas.cz.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Dvojku Českého rozhlasu, teď konkrétně Zahrádkářskou poradnu, kde jsou Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář. Dobrý den, přeji první posluchačce.
osoba
--------------------
Haló!
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, už jste u nás.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady Resečná. Já jsem se chtěla zeptat mám takový problém už několik let, jahody zůstávají takový jako rostou, jak bych to řekla skřenčelý a ty plody se pořádně nevytvoří a je na nich vidět opravdu, že ty jahody nejsou zdravý, ale přesto si tam dám nový, tak se to zase stane. A potom bych ještě měla jeden dotaz. Každý rok vlastně cibuli, kterou si nasázím, tak se mi už touhle dobou začíná všelijak krčit a vloni jsem to vyhodila tu cibuli a letos jsem si myslela, že to vydrží, ale teď už po těch deštích je vidět, že s ní něco taky je.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, tak ano.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak, co se týká těch jahod, tak tam opravdu je celá řada možností, co by to mohlo být od roztočíka jahodníkového až přes květopase jahodníkového, který taky způsobuje tedy nemalé škody. Můžou to být různé houbové onemocnění a především bych řekla, že asi máte problémy s nějakou fitoftorou, to znamená to je onemocnění kořenů, které tam nastává z půdy. Tady je asi, a podle toho, jak to popisujete, tak to asi na to vypadá, protože ty jahody se nevytvoří, jsou takové gumovité, nechutnají, ten plod sotva si člověk kousne, tak ho zase vyplivne. Takže bych řekla, že to bude asi ono. A v tomto případě nemůžete prakticky dělat nic, tady žádná ochrana neexistuje, jenom prosím nebrat žádné odnože, byť vypadají, že jsou zdravé, takže nepoužívat z těch matečnic. A pokud se budete rozhodovat o dosazení jahod, tak určitě na nějaký jiný záhon, kde alespoň 7 let jahody nebyly. Takže tolik jahody. A co se týká cibule, pokud se vám kroutí, tak určitě je to zřejmě napadené vrtalkou pórkovou, to je jeden z nejhorších škůdcův posledních letech, který dokáže tu cibuli opravdu zlikvidovat tak, že se začíná ta cibule jakoby dělit, začínají se listy kroutit, ty potom ty cibule vlastně ani nenarostou, protože jsou zdeformované nejen listy, ale i ta cibulová část. Takže v tomto případě jakmile začnete pozorovat, že první cibule na tom záhonu se začíná nějakým způsobem deformovat, tak tady by se měl udělat okamžitě postřik příslušným insekticidem.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další dotaz, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, prosím vás pěkně, já se jmenuji Hložek, já jsem se chtěl zeptat, u rajčat se mi začínají stáčet listy jako do ruličky a je to jak u rajčat, který mám ve skleníku, tak i venku na záhodě.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak na tohle jsem schopna já vám taky odpovědět, to nic není, to je spíš fyziologická záležitost. Většinou, když se ty listy začínají stáčet, tak je to reakce těch rostlin na to, že se vyštipují a ony jak ztrácejí množství listové plochy, tak na to ta rostlina reaguje tím, že se začínají ty listy stáčet. Takže tady bych tomu nepřikládala zase nějakou zvláštní váhu nebo bych asi v tu ránu nedělala žádné postřiky, protože to není potřeba.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, vítáme vás ve vysílání.
osoba
--------------------
Dobrý den, posluchačka z Valmezu. Mám prosbu, chtěla jsem se zeptat, už druhým rokem se nám stane, že na borůvkách nám vždycky touhle dobou začnou žloutnout listy. Dáváme hnojivo, zkoušeli jsme přidávat železo, ani nic nezabírá, prostě listy zežloutnou, zčervenají a je po nich už touhle dobou. Jestli byste mi mohli poradit, jestli na to něco je, co by to mohlo být? Děkuji moc, na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak všeobecně žloutnutí listuje způsobeno nedostatkem železa nebo malým příjmem železa tou rostlinou, takže já bych v tomto případě doporučil použít tekuté železo, které se dnes už běžně prodává a tím ty rostliny jak zalít, tak samozřejmě dát do postřiku a postříkat to na ty rostliny. Možná pozor, v letošním roce je ten problém díky chladnému nebo neustále chladnému počasí, rostliny mají horší schopnost přijímat živiny, takže tím pádem i to železo, byť třeba ho tam může být relativně dost, tak samozřejmě nedokáží přijmout. Takže určitě vyplatí se použít to tekuté železo.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka, dobrý den.
osoba
--------------------
Haló!
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, už jste u nás.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady je Soukupová Jaroslava, Liteň. Prosím vás pěkně, chtěla jsem se zeptat na kadeřavost broskvoní, jestli byste mi k tomu mohli něco říct. I když jsme stromy ošetřili, tak letos je strašná kadeřavost. Jestli to bylo děláno ve špatnou dobu nebo prostě nevím, je strašná kadeřavost, ale ty stromy jsou ale obalený prostě broskvema a teďka, co dělat?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak kadeřavost broskvoní je způsobena houbou,je to houbové onemocnění, ovšem to ošetření se musí dělat ve vhodnou dobu a mělo by se dokonce první ošetření dělat již po opadu listů na podzim, taková první prevence a dále pak během období řekněme ledna, února, když teploty, když denní teploty několik dní za sebou stoupnou na takových 5, 7 stupňů, samozřejmě denní, nebereme ty noční, mělo by se ošetřovat. A pokud je zima, kdy jsou velké výkyvy, kdy prostě z chladného počasí to přechází do teplého, tak bohužel bude nutné udělat během té zimy několik ošetření, a to poslední ošetření by se mělo dělat na začátku rašení. Pozdější ošetření je bezvýznamné, tam už opravdu nezasáhneme, tam už k té infekci došlo, ta už proběhla. Je to samozřejmě spojeno s tou teplotou, jak jsem řekl, a s ovlhčením. Takže vlhké stromy a plus ta teplota během toho zimního období to způsobují. V tuto dobu už postřik je opravdu bezvýznamný, to nemá cenu, pouze pokud jsou to třeba menší stromy, tak všechny ty napadené listy otrhat, z asanovat a samozřejmě tím zabráníme dalšímu šíření a hlavně pamatovat si to, že to ošetření chemické bude nutné dělat vždy a pravidelně. Těch přípravků je dneska celá řada, které se dají na to použít. Možná je dobře, když se ty přípravky budou prostřídávat.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Možná bych dodala ještě jednu větu. Určitě, pokud je ten strom takto zdecimovaný a já moc dobře vím, že jich je takto hodně a téměř i na celém území, tak určitě dodat listovou výživu, aby ten strom regeneroval.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě otázka, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat ještě k těm zátopovým oblastem. Jedná se o Polabí a třeba tam mám stromky, teda keříčky rybízů, který byly třeba do poloviny zatopený. Ten rybíz potom kdyby nějaký teda vyrostl, tak se taky nemůže konzumovat?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Zase záleží na tom, o jakou vodu šlo. Pokud to bylo z těch lijáků a z těch dešťů, tak určitě můžete, ale pokud to bylo z řeky, která všeobecně jak víme, tak je tam kontaminace, tak určitě asi bych se do nějakého jídla nepouštěla.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych přímo doporučil oželet tu úrodu, kdyby byla sebelepší. Opravdu to nepokoušet.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, to byla poslední odpověď na otázku, kterou jsme nabídli v rámci naší Zahrádkářské poradny. Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář budou teď na chatu 2.rozhlas.cz a my se uvidíme opět za 14 dní. Děkuju.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.