Břetislav Tureček: Netanjahuovi se bude stýskat po Ahmadínežádovi

18. červen 2013

Příští íránský prezident Hasan Rouhání dnes na tiskové konferenci prohlásil, že bude usilovat o obnovení důvěry mezi Íránem a mezinárodním společenstvím. Už reakce západních politiků na víkendové zvolení Rouháního by se daly shrnout jako opatrný optimismus. Jak ale upozorňuje z Jeruzaléma Břetislav Tureček, izraelská vláda vnímá umírněného íránského prezidenta zcela odlišně!

Na Západě se dokonce opatrně spekuluje o možnosti navázat přímý íránsko-americký dialog, někdo doufá alespoň v pružnější rozhovory o íránském jádru. S příštím íránským prezidentem ostatně už v minulosti jednala řada čelných západních politiků, a ti se dnes shodují, že tento klerik s titulem hodžatleslám byl korektním a vstřícným partnerem při vyjednávání.

Izraelská vláda ale Západ před jakýmkoli sbližováním s Íránem varuje. Její odmítavé a kritické reakce by vlastně seděly na jakéhokoli vítěze íránských voleb, tedy i na největší radikály. Jak jinak si vysvětlit například nedělní výzvu premiéra Netanjahua, aby světové společenství ještě více zpřísnilo protiíránské sankce.

Není tedy divu, že i v samotném Izraeli se ozývají hlasy, že dnešní pravicové vládě nejde o vyřešení íránské krize, ale vlastně o její udržování. Názor, že Netanjahu i v tuto chvíli opět oprášil íránského strašáka, aby odvedl pozornost od domácích problémů, je vcelku očekávatelný z úst opoziční levicové političky Zahavy Gal-Onové. Jenže on i bývalý náčelník generálního štábu a exministr obrany Šaul Mofaz varuje, že na zavrhování Rouháního je opravdu dost brzy a že by s ním měl premiér počkat. A jak rodák z Teheránu Mofaz dodal, rychlý soud ohledně Rouháního není první Netanjahuovo chybou, co se týká přístupu k Íránu.

Jak napsal jeden zdejší komentátor, dosavadní prezident Ahmadínežád byl v uplynulých letech vlastně nejlepším spojencem Netanjahua v jeho mezinárodním tažení proti Íránu. S prostořekým a útočným Íráncem na scéně mohl Netanjahu velmi snadno argumentovat, jak je íránský režim nebezpečný a spojovat jadernou politiku Teheránu s tématem Osvětimi a holocastu. S klidně se vyjadřujícím Rouháním, který vyzývá k vylepšení vztahů se Západem, už to izraelská vláda tak snadné mít nebude. Jak proto ironicky napsal další zdejší komentátor, pro Netanjahua by teď asi bylo nejlepší navrhnout prodloužení Ahmadínežádova mandátu.

Pak je tu ještě otázka mnoha analytiků, kteří i v den voleb tvrdili, že se v Íránu nic nezmění, že hlasování bude zfalšované, a že jistojiště vyhraje některý z konzervativců blízkých nejvyššímu vůdci Chámeneímu. Sám jsem z úst jednoho zdejšího renomovaného odborníka pár dní před volbami slyšel, že vítězství Rouháního by vůdce Chámeneí nikdy nepřipustil.
Až se u tak chybného vyhodnocování íránské reality nabízí možnost, že cílem ani nemá být věcná analýza, ale prostě udržování neměnného obrazu íránského nepřítele.

Ideologií nabité názory na Írán samozřejmě zaznívají i na Západě a také v Česku. Tady v Izraeli jde ale o víc – kde jinde než v židovském státě by měli ve vlastním zájmu vědět, co se v Íránu skutečně děje, a co je pouhé masírování zdejšího veřejného mínění.

Spustit audio