Traduje se, že na Pelhřimovsku Metoděj pronesl nějaké kázání, pravděpodobné to ale příliš není
Letos je tomu 1150 let od chvíle, kdy na Velkou Moravu přišli věrozvěstové Cyril a Metoděj. V úterním Tandemu o tomto jubileu mluvil učitel dějepisu z havlíčkobrodského gymnázia Jan Bechyně.
„Když přišli na Moravu, tak jim mohlo být kolem čtyřiceti let. Oni se většinou zobrazují jako laskaví dědoušci, ale byli poměrně mladí. Datum, kdy přesně se narodili, není známé,“ řekl v Tandemu středoškolský učitel.
Oba bratři ze Soluně neměli na Moravě snadnou úlohu: „Konstantin s Metodějem přišli do velmi barbarské země, kde sice už byly vybudovány základy státní organizace, už tam tedy nebylo kmenové zřízení, ale jen to prostředí. Centra Velkomoravské říše byla v Dolnomoravském úvalu mezi bahny.“
Je možné, že oba bratři někdy prošli i Vysočinou, podle Jana Bechyně se ale jedná spíš o lidové povídání: „Není to příliš pravděpodobné, ale na Pelhřimovsku je jedno místo, kterému se snad říká Metodějova kazatelna, nevím úplně přesně. Traduje se, že se tam Metoděj zastavil a pronesl nějaké kázání. Což je pravděpodobně jen lidové povídání, protože v té době by tam neměl komu kázat, tam nikdo nebydlel.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.