Prehistorický hrob vystlaný květinami
Nejstarší známý pohřeb, jehož součástí byly květinové dary, proběhl před necelými 14 000 lety v Izraeli. Naznačují to nálezy z hrobů, které se dochovaly v jeskyni Raqefet.
Podle psychologů v nás květiny na podvědomé úrovni vyvolávají pozitivní emocionální i sociální reakce. Otázkou ale je, kdy s jejich používáním k pohřebním a ceremoniálním účelům lidstvo vlastně začalo. V 70. letech minulého století byl v jeskyni Shanidar IV. v severním Iráku objeven asi 50 000 let starý hrob neandrtálce, který obsahoval rostlinný pyl. Nějakou dobu se uvažovalo, že se jedná o vůbec nejstarší známý „květinový pohřeb“, novější výzkum však naznačuje, že pyl se do hrobu dostal spíše náhodou.
Mnohem přesvědčivější, ale také mladší důkazy nyní objevili vědci z Haifské univerzity, kteří zkoumají prehistorické lidské sídliště na svazích pohoří Carmel v Izraeli. Obývali jej lidé z natufianské kultury, která jako první systematicky pohřbívala své mrtvé.
V jeskyni Raqefet byly objeveny kostry, které leží v hrobech vyhloubených do dna jeskyně. Ve čtyřech z nich, které jsou staré 11 700 až 13 700 let, se do měkkého materiálu otiskly stonky rostlin z čeledi hluchavkovitých (Labiatae), kam patří například máta, a krtičníkovitých (Scrophulariaceae), kterými byly hroby zřejmě vystlány před uložením těla. Tuto teorii posiluje i velké množství mikroskopických fosilií neboli fytolitů mnoha různých druhů rostlin. Vědci předpokládají, že květiny měly podobný účel jako předměty nacházené v hrobech a že podporovaly soudržnost a solidaritu členů prehistorické společnosti.
Zdroj: PNAS
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
