Plzeň 2015: Dělnické město kultury
Po týdnu proti rasismu strávíme následujících sedm dní ve městě. V sérii reportáží zamíříme do Plzně. Západočeská metropole totiž není jen o pivu a Škodovce, ale je to hlavně univerzitní město s širokou hudební a kulturní základnou, které se v roce 2015 stane evropským hlavním městem kultury. Týden s Plzní odstartujeme právě u tohohle tématu.
Píše se druhý zářijový týden roku 2010, v centrech Plzně a Ostravy se schází stovky lidí, které čekají na verdikt o vítězi titulu evropské hlavní město kultury 2015. Komise nakonec o hlas vybere západočeskou metropoli. V očích veřejnosti možná trochu neprávem. Ostrava se k projektu stavěla od začátku velkolepěji. Do příprav investovala zhruba 70 milionů korun, Plzeň asi 15.
Plzeň dostala na realizaci projektů roku 2015 37 milionů korun z evropských fondů. Další peníze plynou od státu, z rozpočtu kraje a od soukromých investorů. „Není to tak, že by to byl nějaký grant, který by měl suplovat jednotlivé kulturní politiky,“ vysvětluje smysl dotací Jan Zachariáš z týmu organizátorů a pokračuje: „Není to tak, že se vyberou peníze a pošlou se z Bruselu do nějakého konkrétního města. Tam se na krátko jeden rok udělá nějaká akce a pak to všechno skončí. Právě naopak. Myšlenkou je samozřejmě propojovat Evropu dohromady, ale druhá hlavní myšlenka je oživit a zprofesionalizovat obecně kulturní život v tom jednom konkrétním městě a samozřejmě na něj přetáhnout pozornost.“
Jinak řečeno, většinu akcí by měli vymyslet a realizovat sami Plzeňané. Ve styku s úřady i s financemi jim má potom občanské sdružení Plzeň 2015, které celý projekt evropského kulturního města realizuje, být ku pomoci.
„Na základě otevřené iniciativy se může kdokoliv přihlásit. Ta idea je nejen tam dovézt nějaké velké, někdy i třeba masové a populární akce a koncerty, ale především nějakým způsobem podpořit – know-how, financemi i znalostmi – ty lokální, už vznikající poloprofesionální sdružení, iniciativy lidí nebo neziskových organizací,“ říká Jan Zachariáš a dodává: „V rámci participace probíhá mnoho zajímavých školení arts managementu.“
Na plzeňském Ústavu umění a designu Západočeské univerzity proto probíhají celoroční školení v oblastech financování, rozvoje nebo třeba marketingu pro neziskové organizace uměleckého směru, které se mají starat o kulturu v regionu i po skončení evropského kulturního roku.
Trochu jako Potěmkinova vesnice budou v roce 2015 působit stavby, které k pozici evropského kulturního města Plzni pomohly. Jednou z nich je miliardová budova divadla, která stojí zhruba 300 metrů od zaběhlého „Tyláku“, ve Štruncových sadech vzniká sportovně-rekreační centrum a významná rekonstrukce probíhá v zapadlém koutě města v bývalém Světovaru, ze kterého se stane kulturní centrum podobné DOXu.
Plzeň 2015 vypadá na papíře jako fajn akce, která neoživí mírně zápecnické město pouze na rok, ale měla by nakopnout místní i do dalších let. Praxi ovšem provází provozní problémy. Ve vedení organizace stojí už čtvrtý ředitel, který je opět jen prozatímní, kulhá vnější komunikace a projekt brzdí jeho přebujelý program, který ještě na začátku roku čítal na 260 položek.
Kolik akcí se nakonec v Plzni během roku 2015 odehraje, se přesně dozvíme v září, kdy bude program zveřejněn. Jednou z jeho hlavních položek by měl být koncert britské zpěvačky Adele.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
